Hlavní obsah

Stát nechal Čechy napospas lžím. Bojujeme, jak můžeme, říká Hamáček

Ministr vnitra Jan Hamáček.

Reklama

18. 1. 14:10

Odborníci se shodují, že česká administrativa je mnoho kroků pozadu za dezinformační scénou, která se už od jara pase na pandemii nového koranaviru. Chyby přiznává i ministr vnitra Jan Hamáček.

Článek

Vláda si přitom nebezpečí kampaní a dezinformací na sociálních sítích uvědomovala dávno před nemocí covid-19.

Už před čtyřmi lety Ministerstvo vnitra v Auditu národní bezpečnosti psalo o tom, že Česko není připravené se dezinformačním vlnám dostatečně bránit. V materiálu byly i sepsané úkoly, které je třeba udělat. Velkou část z nich kabinet Andreje Babiše dosud nesplnil.

„Ministerstvo vnitra již delší dobu upozorňuje, že kapacity státu pro efektivní veřejnou komunikaci a pro boj s dezinformacemi jsou nedostatečné. Natož v době krize. Ale pracoviště na tyto problémy zřídilo pouze Ministerstvo vnitra, ostatní ne. V první řadě tedy zde státu chybí vůbec kapacity,“ uvádí v mailovém rozhovoru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Co říkáte na kritiku, že vláda naprosto nezvládla a prohrála boj s dezinformacemi v souvislosti s covidem-19?

Vláda se snaží zvládat vlnu dezinformací, jak se dá s těmi prostředky, které v současnosti má. Těch však není mnoho. Je zde jistě velký prostor ke zlepšení.

V současné době Ministerstvo vnitra (na základě úkolu z Auditu národní bezpečnosti) zpracovalo Analýzu kapacit (právních, organizačních, personálních ad.) státu reagovat na dezinformační vlnu, která bude pokračovat do meziresortního připomínkového řízení. Na základě této analýzy a zkušeností ze současné krize by mohla být vládou schválena opatření, která by zvýšila schopnosti státu dezinformačním vlnám čelit.

Je zde velký prostor ke zlepšení. Stát nicméně dělá, co může, s těmi kapacitami, které nyní má.

Už v roce 2016 Audit národní bezpečnosti jasně pojmenoval slabiny státu v tomto směru. Byl to materiál z dílny Ministerstva vnitra. Proto směřuji dotazy na vás. Proč dosud nebyly splněné úkoly, které z tohoto materiálu vyplývají? A kdo za to nese zodpovědnost?

Audit národní bezpečnosti schválila vláda a vláda nese odpovědnost za jeho plnění, popřípadě ji nesou jednotliví gestoři, kterým byly uloženy úkoly Akčním plánem Auditu národní bezpečnosti. Ministerstvo vnitra má splněno takřka vše. Řada úkolů byla splněna, ale některé důležité bohužel nikoliv.

Kromě neurčené gesce za dezinformační politiku státu, neexistenci systému strategické komunikace státu a nedostatečných kapacit na čelení dezinformacím je tu ještě několik oblastí, které potřebují zlepšit.

Jednak je potřeba zlepšit koordinaci bezpečnostních institucí. Současná Odborná pracovní skupina pro hybridní hrozby státu Bezpečnostní rady státu (BRS) při Úřadu vlády proto nyní dostala z rozhodnutí BRS nové vedení a bude se zřejmě zefektivňovat způsob svého fungování.

Byly vypracované slibované mediální strategie vůči působení cizí moci pro důležité úřady? Protože navenek to tak rozhodně nepůsobí.

Ministerstvo vnitra zavedlo ve spolupráci se zpravodajskými službami školení úředníků státní správy v oblasti čelení vlivovému působení. Ročně proškolí kolem 600 osob a připravuje rozšíření tohoto programu formou e-learningu.

A proč dosud nejsou na příslušných úřadech pracoviště pro hodnocení dezinformačních kampaní? Jak to, že vzniklo jen na Ministerstvu vnitra (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám)? A kdo má kontrolovat plnění tohoto úkolu?

Tato otázka přísluší těmto úřadům, potažmo předsedovi vlády. Zejména ministerstva obrany, zahraničních věcí nebo Úřad vlády anebo aktuálně Ministerstvo zdravotnictví obdobné kapacity nezřídily, ačkoliv by byly velmi přínosné. Od nás přitom několik let dostávaly k dispozici školení britských specialistů na strategickou komunikaci a i dostaly od Ministerstva vnitra (MV) metodiku, jak se dezinformacím bránit – metodiku RESIST (dostupná na internetových stránkách MV).

Byla vytvořena strategie pro komunikaci vlády a byla nastavená její koordinace? Tedy jakýsi koordinátor, který řídí komunikaci všech relevantních aktérů veřejné správy, jak se píše v auditu? Opět - navenek to tak rozhodně nepůsobí.

Návrh systému koordinované strategické komunikace státu, který má zpracovat Ministerstvo obrany, zatím zpracován nebyl. To by měla být určitá struktura, která by nejen v krizích umožňovala jednotně a efektivně komunikovat s veřejností a sdružit za tímto účelem případně síly jednotlivých úřadů během krize. Takovou strukturu však nemůže řídit jedno ministerstvo, to musí zkoordinovat Úřad vlády.

Budete apelovat na premiéra, aby se situace v oblasti boje s dezinformacemi zlepšila a aby se úkoly z auditu naplnily?

Ministerstvo vnitra již delší dobu upozorňuje, že kapacity státu pro efektivní veřejnou komunikaci a pro boj s dezinformacemi jsou nedostatečné. Natož v době krize. Ale pracoviště na tyto problémy zřídilo pouze Ministerstvo vnitra, ostatní ne. V první řadě tedy zde státu chybí vůbec kapacity.

Navíc nebyl doposud určen vůbec gestor agendy dezinformací. V této souvislosti ministr vnitra a ministr zahraničních věcí na BRS před nějakou dobou žádali, aby byl Úřad vlády, jediné možné nadresortní těleso, určen jako koordinátor této protidezinformační politiky, ale návrh nebyl vyslyšen a nebyl ale dokonce nikdo určen jako tento koordinační, hlavní gestor. Ministerstvo vnitra se přitom zabývá vnitrobezpečnostními aspekty tohoto problému, ale nikdo systémově neřeší koordinaci dalších součástí tohoto problému, jako je regulace médií (Ministerstvo kultury), mediální gramotnosti (Ministerstvo školství), osvěta vůči nejzranitelnějším – senioři (Ministerstvo práce a sociálních věcí), kampaně proti obranyschopnosti státu a NATO (Ministerstvo obrany), kampaně proti EU (Sekce komunikace o EU ÚV) a další. Takto širokou meziresortní politiku musí zkoordinovat Úřad vlády, to těžko může jedno z těchto ministerstev samo zkoordinovat a ručit za ni.

A poslední otázka - jak hodnotíte to, že vláda, potažmo Ministerstvo zdravotnictví, teprve teď chystá komunikační kampaň na očkování proti covidu-19. Není to pozdě?

Je zřejmé, že komunikace Ministerstva zdravotnictví (MZd) má co zlepšovat. Je proto škoda, že vláda nesplnila úkoly, které si sama uložila v Auditu národní bezpečnosti. Pokud by tyto úkoly byly splněny, i komunikace MZd v této krizi by čelila mnohem méně problémům.

MZd dělá to, co může, s kapacitami, které má. A protože na MZd kapacity pro boj s dezinformacemi chybí, nařídil jsem CTHH (Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám), aby Ministerstvu zdravotnictví pomáhalo dezinformace monitorovat a analyzovat, což se děje standardně už od jara. Víme, že ostatní ministerstva nemají žádné takové kapacity, proto se snažíme aspoň v rámci možností MZd pomoci. Ostatně je vidět i to, že i Úřad vlády začal MZd pomáhat s komunikací a rozjetím mediální kampaně na propagaci očkování.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované