Hlavní obsah

Stěr ze začátku nosu stačí, ale jen pokud stát obstará správné testy

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

18. 2. 16:37

Problém není v metodě testování, ale citlivosti testů, říkají odborníci k plánu testování žáků neinvazivními antigenními testy. Děti by si odběr provedly samy štětičkou z přední části nosu, vyhnuly by se tak výtěru z nosohltanu.

Článek

Ještě na podzim loňského roku nepřicházelo při testování prakticky v úvahu nic jiného než výtěr z nosohltanu. Nyní se ale objevila celá řada metod, které jsou neinvazivní, ať už jde o kloktání, sliny nebo výtěr z přední části nosu.

Právě tuto poslední metodu doporučilo Ministerstvo zdravotnictví pro využití při pravidelném testování ve školách od 1. března.

V Rakousku tuto metodu také používají, a to prostřednictvím čínských LEPU testů. Nicméně v prvním týdnu se z 500 tisíc provedených testů podařilo odhalit jen 211 pozitivních případů. Tak nízký záchyt má jen dvě možné odpovědi: buď je v Rakousku virová nálož v dětské populaci mizivá, nebo testy nedokázaly zachytit pozitivní případy, které by například vyšly při použití přesnějších PCR testů.

Je tedy metoda odběru z nosu namísto nepříjemného výtěru z nosohltanu vhodná?

Imunolog Václav Hořejší použití neinvazivních antigenních testů vítá. Ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd v poslední době ostře kritizoval ministra zdravotnictví Jana Blatného. V případě testování žáků ale postup ministerstva chválí.

„Myslím si, že schválili (Ministerstvo zdravotnictví, pozn. red.) správný způsob testování. V Rakousku, myslím, používali málo citlivé testy, existují ale daleko citlivější. Doufám, že u nás budou schopní opatřit kvalitnější testy. Nicméně ten princip, že se to bude dělat tímto typem testů, je podle mého názoru správný,“ řekl redakci Hořejší.

Za problematické nepovažuje ani to, že chystaný model testování počítá pouze s odběrem vzorku z přední části nosu, a nikoliv nepříjemným stěrem z hloubky nosohltanu. Potvrzuje to například i studie provedená v berlínské univerzitní nemocnici Charité. Vědci došli k závěru, že výsledky antigenních testů odběry z přední části nosu (senzitivita 74,4 %) a nosohltanu (senzitivita 79,5 %) se výrazně neliší.

Co je to specifita a senzitivita testu

Pro určení spolehlivosti a chybovosti antigenních testů se používají výpočty tzv. specificity a senzitivity.

Senzitivita se měří poměrem pozitivně otestovaných antigenním testem proti všem nakaženým (včetně lidí, kteří vyšli z antigenního testu negativně, i když referenční RT-PCR test vyšel pozitivně). Dle informace z tiskové konference 26. 11. 2020 (Státní zdravotní ústav – Ostrava) mají antigenní testy dovážené do ČR senzitivitu v rozmezí 81 % až 98 %. To znamená, že negativní výsledek z antigenního testování nemusí znamenat, že nejste nakažen s takovou spolehlivostí, jako PCR test.

Specificita se měří poměrem negativně otestovaných antigenním testem proti všem nenakaženým (včetně lidí, kteří vyšli z antigenního testu pozitivně, i když referenční RT-PCR test vyšel negativně). Antigenní testy obecně mají vysokou míru specificity. To znamená že člověk, kterému vyšel pozitivně antigenní test, je s vysokou mírou pravděpodobnosti nakažen.

Zdroj: covid.gov.cz

Podobný názor zastává i primář infekčního oddělení ústecké Masarykovy nemocnice Pavel Dlouhý. Antigenní testování ze vzorků z přední části nosu je podle něj rozumným kompromisem z hlediska nákladů, děti by ale bylo lepší otestovat ještě před odchodem do školy.

„Mně by se mnohem více líbilo, kdyby to testování probíhalo doma. Aby žák v pátek vyfasoval svůj antigenní test, odnesl si ho domů, a v neděli večer ho za kontroly rodičů provedl, vyfotil výsledek a poslal ho do úložiště do školy. Na základě toho výsledku by druhý den šel do školy, nebo případně nešel,“ říká Dlouhý.

Testování večer před zahájením školního týdne by podle něj ušetřilo komplikace školám i rodičům.

„Jednak by se tím ochránili jeho spolužáci, se kterými má v jedné třídě provádět test a kýchat tam po šťourání v nose, a zejména by to bylo výhodné pro školy, které by to nijak nezatěžovalo, ale také pro rodiče, protože by okamžitě v neděli večer věděli, jestli jejich dítě půjde druhý den do školy, nebo nepůjde. Mohli by se podle toho zařídit. Pokud se to zjistí až v té škole, tak se bude zřejmě volat rodičům: ‚Přijďte si pro své děti.‘ To mi přijde logisticky velmi nešikovné,“ vysvětluje Dlouhý.

Jenže ministr školství Robert Plaga (za ANO) na středečním jednání školského výboru potvrdil, že testy se budou provádět přímo ve škole.

Některým testům schází citlivost

Odběr z přední části nosu tak sice není z pohledu kvality vzorku výrazně horší než výtěr z nosohltanu, problém ale nastává se samotnými antigenními testy. I výše zmíněná německá studie totiž pracovala pouze s pacienty, kteří už vykazovali některé symptomy nákazy koronavirem.

Zatímco PCR test, který původně chtělo Ministerstvo školství využít pro středoškoláky, dokáže odhalit pozitivitu i u bezpříznakových pacientů, u antigenních testů je citlivost výrazně nižší.

To se pravděpodobně mohlo potvrdit i v Rakousku. LEPU testy, které i pro testování na českých školách prosazuje šéf Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), nemusí být dostatečně citlivé, aby odhalily nakažené mezi dětmi, které jsou často bezpříznakové.

„Já si nejsem jist, jestli ty testy, které se používají v Rakousku, jsou dostatečně citlivé. Záchytnost u nich byla poměrně malá,“ řekl ČTK bývalý ministr zdravotnictví a poradce premiéra Andreje Babiše Roman Prymula (za ANO). Ten se sám na konci loňského roku angažoval v soukromém projektu antigenního testování pro statisíce Čechů.

Princip fungování antigenních testů

Antigenní test detekuje virové bílkoviny. Dokáže odhalit nemocné na vrcholu infekce, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. Právě u takových lidí je nejvyšší riziko přenosu nákazy na jiné osoby.

Oproti RT-PCR testům je výhodou nižší náročnost na odbornost zdravotnického personálu při odběru, možnost vyhodnocení testu přímo na místě odběru a rychlost tohoto vyhodnocení (čas od odběru vzorku po zjištění výsledku nepřesahuje 30 minut) a až 10× nižší cena. Naopak nevýhodou je, že nejsou tak citlivé jako standardní RT-PCR testy používané pro přesné určení nakažených dle algoritmu Ministerstva zdravotnictví.

Zdroj: covid.gov.cz

Nejasnosti s citlivostí se ale neobjevily jen kolem LEPU testů. Na univerzitě v americkém Wisconsinu používají antigenní testy Sofia od firmy Quidel. Vzorky se taktéž odebírají z přední části nosu. U asymptomatických studentů se ale ukázala velmi nízká senzitivita, jen těsně přes 40 procent. Podobně dopadly testy i od společnosti Abbott při testování ve španělské nemocnici v Elche. O nich přitom Česko pro využití ve školách rovněž uvažuje.

Naopak jiné už v Česku používané testy v seznamu možných výrobců, který Seznam Zprávy získaly a zveřejnily ve středu, chybí. Některé domovy pro seniory nakupují například testy jihokorejské firmy Humasis. Tento typ testu přitom prošel validační studií i pro využití odběru stěrem z nosu, a nejen z nosohltanu. Ověřovací studii o funkčnosti testů má firma i z Česka.

„Schvalovací proces pro stěr z nosu byl pro výrobce obrovským martýriem. Já jsem jen překvapený z toho seznamu výrobců a že to všichni hned nabízí. Já ani nevím, jak se dozvěděli o tom, že o něco takového má stát zájem,“ říká Martin Koblasa, jednatel společnosti Care Comm Pharm, která je obchodním partnerem pro dodávky jihokorejských testů.

Firma se snažila svůj produkt rezortům vnitra i zdravotnictví nabídnout, ale žádnou odpověď nedostala.

Jasných informací kolem výběru vhodného testu pro školáky tak mnoho není. Ve zvolené metodě, tedy výtěru z přední části nosu, problém není. Záleží ale, jaký typ testů Ministerstvo vnitra nakonec vybere. Ne všechny totiž mohou být dostatečně citlivé na to, aby jejich využití ve školách bylo vhodné.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené