Hlavní obsah

Strasti i radosti Pernštejna. Nejznámější moravský hrad se po ničivém požáru podařilo opravit

Oheň na nejznámějším moravském hradě v roce 2005 napáchal škody za sto milionů korun. (Video: Jan Kozel, Tomáš Svoboda, Natálie Kuzmová, Seznam.cz)

Patnáctý duben. Černý den pro pařížskou katedrálu Notre-Dame má s ohněm spojený i nejznámější moravský hrad. V roce 2005 hořel Pernštejn. Škody se vyšplhaly na sto milionů korun.

Článek

Je brzo ráno. Pod moravskou gotickou perlou projíždí muž na kole. Slyší zlověstné klapavé zvuky. Když pohlédne k Pernštejnu, ze středověké památky šlehají plameny. „Pod žárem tehdy praskaly tašky,” vysvětluje kastelán Zdeněk Škrabal, který se o hrad stará od roku 1985.

Na to ráno nikdy nezapomene. Plameny v sýpce, která tehdy sloužila jako depozitář historických předmětů, postupovaly velmi rychle. „Vyběhl jsem ven otevřít hasičům bránu. Stál jsem mezi palácem a sýpkou a měl jsem nad hlavou plamenný strop. Byl jsem přirozeně úplně v šoku,“ vzpomíná Škrabal.

Šok ale rychle opadl, podobně jako v Paříži zvítězila starost o cennosti. Kastelán začal i s manželkou rychle vynášet věci, které se ještě daly zachránit. Bylo to třeba nejstarší vyobrazení pernštejnského hradu.

Hasiči s ohněm bojovali 33 hodin. Považují jej za jeden z nejkomplikovanějších. „Hrady se stavěly jako nedobytné pevnosti. Byly nedobytné ve středověku a nedobytné jsou i pro hasiče,“ vysvětluje Roman Stejskal. Patřil ke 120 hasičům z jižní Moravy a Vysočiny, kteří pomohli památku uchránit od úplné zkázy. Ze sýpky se totiž oheň do dalších částí objektu nerozšířil.

Přístup k hradu vedl po úzkých cestách. Hasičská technika byla navíc příliš velká, aby se přes brány dostala přímo k sýpce. Alespoň na první nádvoří se všakk hasiči dostali. Také díky menším historickým autům, která se dochovala v dobrovolných hasičských sborech. „Člověk neměl čas myslet na to, co udělá za chvíli. Stavba je dominantou regionu, uvědomovali jsme si to. Byl to můj životní zásah,“ popsal Stejskal, který je nyní velitelem hasičské stanice v brněnské Lidické ulici.

Hasiči řešili zásadní problém, jak na kopec dostat vodu. Kyvadlově ji přivážely cisterny z Nedvědice a okolí.

Zasahující paradoxně nemohli čerpat z hradní nádrže ze třináctého století, která je plná vody. „Upozorňoval jsem na to hasiče, ale ti na to jen smutně řekli, že ji nedokážou využít,“ řekl Škrabal. Voda byla nedostupná v přílišné hloubce.

A tady už začíná veselejší část příběhu. Podobně jako v Paříži i pohroma hradu stmelila místní, dárce i památkáře. Národní památkový ústav do oprav investoval šedesát milionů korun, mezi dobrovolnými dárci se vybralo přes milion korun.

Stavbaři vybudovali suchovod, takže lze starobylou nádrž okamžitě využít pro hašení. Na dně cisterny jsou čerpadla, která ústí do nezavodněného potrubí. Na hradě pak v případě požáru stačí jen narazit hadice, zmáčknout tlačítko a začít okamžitě hasit, a to ještě před příjezdem hasičů. Hadice je navíc možné použít okolo celého hradu.

V plamenech sýpky nenávratně zmizelo sedm stovek historických předmětů, především nábytku a obrazů. „Nepatřily k těm nejcennějším, ale byli na nich lidé, kteří na hradě žili nebo pro něj něco znamenali,” popsal Škrabal.

Také zničenou sýpku čekala světlá budoucnost. Vybavená moderní protipožární ochranou se otevřela lidem a slouží k výstavám.

Památkáři se shodují, že požár hradu svým způsobem pomohl. „Taková katastrofa vždycky zvýší aktivitu v zabezpečování památek. Jsme pak úspěšnější i v získávání grantů,“ okomentoval Petr Šubík z Národního památkového ústavu. Pracuje tam jako šéf Územní památkové správy v Kroměříži.

Do požární ochrany a kamerových systémů na Moravě instituce za posledních pět let investovala přes devět milionů korun.

Rozsáhlý požár pařížské katedrály nabádá i po celém Česku k preventivním opatřením.

Třeba vedení Brna vyzvalo kulturní a příspěvkové organizace, aby prověřily protipožární ochranu svých objektů. Týká se to muzeí, divadel i Špilberku. „Bude se také prověřovat dostupnost pro požární techniku. Nechceme, aby se taková věc stala u nás,“ sdělil náměstek primátorky Tomáš Koláčný.

A na Pernštejně věří, že už je podobná pohroma nepotká.

Doporučujeme