Hlavní obsah

Střední Evropa 2019: Vybrali jsme osobnosti roku

Foto: Profimedia.cz, Seznam.cz

Středoevropské osobnosti roku 2019 podle Seznamu.

Reklama

30. 12. 2019 19:12

Přinášíme autorský výběr středoevropských osobností roku 2019. Na abecedním seznamu je čtrnáct výjimečných lidí z pěti států, které jsou Česku nejbližší: ze Slovenska, Polska, Maďarska, Rakouska a Německa. O Středoevropance či Středoevropanovi letošního roku můžete hlasovat v anketě na konci článku.

Článek

Paweł Adamowicz (†53)

Foto: Profimedia.cz

Zavražděný gdaňský primátor Paweł Adamowicz.

Primátorem severopolského Gdaňsku byl Adamowicz nepřetržitě od roku 1998 až do své smrti 14. ledna 2019. Dříve byl, jak sám uvedl, velmi konzervativní, v roce 2017 už ale šel v čele průvodu rovnosti sexuálních menšin. Opakovaně říkával, že jako katolík podporuje kosmopolitní Gdaňsk. Jeho politickou kariéru poznamenala obvinění z nepravdivých majetkových přiznání, voliči ho ovšem zvolili do čela města znovu. O život přišel několik hodin poté, co ho na pódiu charitativní akce pobodal sedmadvacetiletý útočník. Ten měl psychické onemocnění a v době útoku nejspíš nebyl příčetný. Adamowiczova vražda rozpoutala v zemi debatu o projevech nenávisti.

Brigitte Bierleinová (70)

Foto: Profimedia.cz

Rakouská kancléřka Brigitte Bierleinová.

Rakouská právnička se letos v červnu stala první kancléřkou v historii země. Její úřednická vláda nahradila kabinet Sebastiana Kurze, který skončil kvůli aféře Ibiza. V té figuroval vicekancléř a předseda koaličních Svobodných Heinz-Christian Strache. Bierleinová, která do vlády přišla z prestižní funkce předsedkyně ústavního soudu, si nedávno postěžovala na to, že se protahují jednání o nové vládě. Pokud její vláda povládne dál, hodlá prý dělat i politická rozhodnutí. Dosud se kabinet těšil u veřejnosti vysoké důvěře.

Adam Bodnar (42)

Foto: Profimedia.cz

Polský ombudsman Adam Bodnar.

Polský veřejný ochránce práv neúnavně hájí lidská a občanská práva v zemi. Kritizuje zasahování do nezávislosti soudnictví a brání i sexuální menšiny, na které letos cílila nenávistná kampaň. Sám Bodnar čelí osobním útokům politiků i vládě nakloněných médií. V parlamentu mu konzervativci odebírají slovo.

Zuzana Čaputová (46)

Foto: Profimedia.cz

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na snímku z návštěvy Paříže.

První slovenská prezidentka v historii. V březnu se jí podařilo přesvědčivě vyhrát první i druhé kolo voleb. Liberálka, právnička a aktivistka působí v dnešní střední Evropě jako zjevení. Řada lidí do ní vložila velkou naději na změnu ve slovenské politice. A o tu se Čaputová snažila a snaží: korektní volební kampaní bez osobních útoků, konsenzuálním vystupováním i tématy, jako je právní stát a životní prostředí. V Budapešti se nezdráhala zkritizovat orbánismus, v Praze vyjádřila pochopení pro protivládní demonstrace a Visegrádskou skupinu vyzvala k návratu k pozitivním kořenům.

Jarosław Kaczyński (70)

Foto: Profimedia.cz

Předseda strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński.

Strana „náčelníka státu”, jak se Kaczyńskému někdy přezdívá, po čtyřech letech vládnutí letos v říjnu vyhrála parlamentní volby a udržela si většinu ve sněmovně. Navzdory sporům o právní stát, nepotismu a korupčním kauzám. Nejmocnější politik v zemi, který je formálně řadovým poslancem, je dál pro svůj tábor konzervativců nezpochybnitelnou autoritou a „tmelem strany“.

Gergely Karácsony (44)

Foto: Profimedia.cz

Budapešťský primátor Gergely Karácsony.

Nový budapešťský primátor, který uštědřil Fideszu premiéra Viktora Orbána největší porážku od vítězství v parlamentních volbách v roce 2010. Vítězství kandidáta levice a celé sjednocené opozice ukázalo, že je možné nezničitelného Orbána porazit. Dvoumilionová Budapešť za Karácsonyho vyhlásila klimatickou nouzi, mění přístup k zeleni, hromadné dopravě i sociálnímu začleňování. Na základě Karácsonyho podnětu vznikl v Budapešti 16. prosince Pakt svobodných měst. Uzavřeli ho liberální primátoři metropolí Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

Werner Kogler (57)

Foto: Profimedia.cz

Předseda rakouských Zelených Werner Kogler.

Předseda rakouských Zelených dovedl svou stranu v letošních předčasných parlamentních volbách po dvou letech absence znovu do parlamentu. S výsledkem 14 procent si hned mohl říct o post vicekancléře v nové vládě Sebastiana Kurze. Kogler ale dal přednost tvrdým programovým vyjednáváním a svým ekologickým a sociálním tématům. Konečné slovo o tyrkysovo-zelené koalici se očekává nejspíš v lednu.

Walter Lübcke (†65)

Foto: Profimedia.cz

Hesenský politik Walter Lübcke.

Hesenský politik CDU hájil ve svém městě Kasselu ideály křesťanskodemokratické politiky. Otevřeně se stavěl za pomoc uprchlíkům. To ho nakonec stálo život. Letos v červnu ho na terase jeho domu nedaleko Kasselu zavraždil neonacista. Německý ministr vnitra mluvil o zločinu jako o budíčku pro celou zemi.

Márta Pardaviová

Foto: Profimedia.cz

Márta Pardaviová z Maďarského helsinského výboru.

Maďarská právnička a hlavně občanská aktivista. Tvrdě šlape na paty vládě Viktora Orbána kvůli xenofobii, porušování pravidel právního státu a standardů demokracie. Pardaviová stojí v čele lidskoprávní organizace Maďarský helsinský výbor (MHV). Tomu se letos podařilo u soudu porazit maďarskou vládu. Orbánův kabinet zaslal do domácností miliony letáků, ve kterých dával MHV lživě do souvislosti s finančníkem Georgem Sorosem.

Mária Patakyová (56)

Foto: Profimedia.cz

Slovenská ombudsmanka Mária Patakyová.

Slovenská ombudsmanka podpořila a už potřetí se letos v létě aktivně zúčastnila bratislavského Duhového pochodu. V projevu zkritizovala chybějící právní úpravu partnerství lidí stejného pohlaví a vyzvala společnost, aby sexuální menšiny přestala přehlížet. Nacionalistická Slovenská národní strana, která je součástí vládní koalice, kvůli tomu Patakyovou v minulosti vyzvala k rezignaci.

Tomasz Sekielski (45)

Foto: Profimedia.cz

Bratři Tomasz a Marek Sekielští.

Společně s bratrem Markem letos Sekielski natočil dokument „Jen to nikomu neříkej“ o sexuálním zneužívání dětí v prostředí polské katolické církve. Film zveřejnili na YouTube a už během pár dní ho viděly miliony lidí. Církev při natáčení s filmaři nekomunikovala, později se ale kála a církevní hierarchové vyjadřovali lítost. Snímek sice otřásl společností hlavně přímou konfrontací knězů-násilníků, ale v církvi samotné se mnoho nezměnilo. Vypadá to, že společenská „smlouva o mlčení” trvá dál.

Monika Tódová (37)

Foto: Profimedia.cz

Slovenská novinářka Monika Tódová.

Slovenská investigativní novinářka Denníku N společně s kolegy během roku rozkrývala mafiánská chapadla Mariána Kočnera – podnikatele obžalovaného mimo jiné z objednávky vraždy novináře Jána Kuciaka. Zveřejnila detaily z komunikace, kterou vedl Kočner prostřednictvím aplikace Threema. Čtenář nečte nic jiného než detaily z fungování čirého zla.

Olga Tokarczuková (57)

Foto: Profimedia.cz

Polská spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková.

Pátá nositelka Nobelovy ceny za literaturu pocházející z Polska. Ocenění za rok 2018 jí udělila stockholmská akademie za „vyprávěcí imaginaci, která s encyklopedickou vášní popisuje překračování hranic jako forem života”. Tokarczuková v Polsku podporuje ženská hnutí, sexuální menšiny, občanskou společnost i práva zvířat.

Ursula von der Leyenová (61)

Foto: EU/Evropská komise

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Z německé ministryně obrany přes léto šéfkou Evropské komise. Von der Leyenová sice nebyla spitzenkandidát, což popudilo europoslance, vybrala ji ale Evropská rada a důvěru parlamentu nakonec Němka dostala – i když těsně. V porodních bolestech vznikala i její komise, řada zemí musela poslat jiného kandidáta na komisaře. Pozice von der Leyenové není nejsilnější, politička má ale ambiciózní plány. Týkají se zejména zelené a bezemisní budoucnosti Evropy.

Anketa

Kdo je podle vás středoevropská osobnost roku 2019?
Paweł Adamowicz - primátor Gdaňsku
1.5 %
Brigitte Bierleinová - rakouská kancléřka
0.7 %
Adam Bodnar - polský ombudsman
1 %
Zuzana Čaputová - slovenská prezidentka
71.2 %
Jarosław Kaczyński - polský politik
6.2 %
Gergely Karácsony - primátor Budapešti
1.4 %
Werner Kogler - předseda rakouských Zelených
0.5 %
Walter Lūbcke - hesenský politik
1.1 %
Márta Pardaviová - maďarská aktivistka
0.5 %
Mária Patakyová - slovenská ombudsmanka
1.7 %
Tomasz Sekielski - polský dokumentarista
1.8 %
Monika Tódová - slovenská novinářka
6.3 %
Olga Tokarczuková - polská nobelistka
1.2 %
Ursula von der Leyenová - předsedkyně EK
4.9 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 1125 čtenářů.
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené