Hlavní obsah

Středula: Schillerová vylila čtvrt bilionu z rozpočtu, proto chybí peníze

Foto: Seznam Zprávy

Jaké bude postcovidové Česko? Už nikdy jako dřív, říká předseda ČMKOS Josef Středula.

Reklama

11. 5. 11:41

Česko se dost možná vrací do normálu. Po službách otevřel zbytek obchodů a do škol se rotačně vrací všechny děti. Jak rychle se česká ekonomika z dlouhého lockdownu vzpamatuje?

Článek

Otázka pro předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středulu.

Jak rychle se podle vás Česko oklepe z pandemie?

Myslím, že už Česká republika bude jiná. Už nebude ta předpandemická ani ne ta březnová či únorová roku 2020. Bude už jiná.

A v čem?

Už se nevrátíme do toho normálu, který bychom rádi. My už teď jdeme do úplně jiné České republiky. Ta taková nebyla. Například v oblasti daní, v oblasti nedostatku veřejných financí. Také jdeme do období, kdy firmy budou velmi bedlivě sledovat svůj vývoj a budou se obávat třeba právě nějakých dalších vln pandemie. Tím je nepřivolávám, jenom jsou tady obavy.

Takže budou opatrnější?

Já si myslím, že rozhodně. I to, že tady spolu i přesto, že dnes se rozvolňuje, sedíme v respirátoru. Tak i to přece ukazuje, že se Česká republika změnila. Jak z toho zdravotního, tak z toho ekonomického hlediska. A budeme pohlížet na tu budoucnost přece jenom z jiného zorného úhlu, než jsme to dělali před více než rokem.

Jak to bude ekonomicky? Lidé mají rekordní úspory. Ušetřili během pandemie skoro 170 miliard korun. Čekáte, že skutečně vlétnou teď do obchodů a začnou ekonomiku roztáčet?

Já si nemyslím, že to bude tak jednoduché. Určitě bude ten počáteční vliv, lidé dokoupí ty zásoby, které potřebují – tedy to, co koupit nemohli nebo nenakupovali přes internet. Ale nemyslím si, že to bude nějaká nadspotřeba. Bude to jenom vyrovnání toho, co chybí. Pro děti, pro domácnost, pro nějakou opravu něčeho, co se odkládalo, protože to nechtěli koupit jinak než tak, že si tu věc osahají. Takže dojde k určitému růstu, ale ten růst nebude tak dramatický, jak by se dalo předpokládat, protože celá řada lidí nemá finanční prostředky. Rodiče s dětmi, samoživitelé, samoživitelky, kteří to opravdu odskákali se vším všudy, měli naopak vyšší výdaje kvůli nutnosti zabezpečit například ty prostředky na ochranu zdraví. Ale také výbavu pro děti na distanční výuce a vše, co s tím souvisí. Ty úspory tedy nejsou rovnoměrně rozložené do společnosti. Někdo má více, někdo méně. A to se samozřejmě projeví.

O tom se hovořilo, že ti majetnější tedy budou těch úspor mít ještě víc. A tedy možná utrácet budou…

Také se ve všeobecnosti říká, že bohatší zbohatli a ti chudší zchudli. To říkám jako protilehlé póly. Samozřejmě mezi tím je poměrně hodně strádající střední třída, třeba v těch službových oblastech.

Ekonomika se rozjede a pak zpomalí

Co se týká výkonu ekonomiky, tak Česká národní banka je ve své predikci ohledně růstu pesimističtější. Čerstvě odhadla, že letos má ekonomika růst jen o 1,2 procenta. Ministerstvo financí počítá s růstem o 3,1 procenta. Vy jste si v Českomoravské konfederaci odborových svazů také dělali vlastní prognózy. Jak to vidíte vy? Spíš černě, nebo podobně růžově jako ministerstvo financí?

Když tady vidíme více než dvojnásobný rozdíl mezi Českou národní bankou a ministerstvem financí, a to za stejné období, tak to už je poměrně velký rozdíl. My si myslíme, že ekonomika se teď rozjede poměrně razantně. Ale potom se to zpomalí. A bude hodně záležet na tom, jaká bude zdravotní situace.

Takže vy byste věřil spíš té predikci od České národní banky?

My bychom šli někde na půlku toho. To znamená někde kolem dvou procent v letošním roce. A ten příští rok opětovně bude záležet, do jaké míry pandemie bude ustupovat. Protože třeba dnešní zpráva pana ministra Arenbergera není úplně pozitivní, když hovoří o tom, že se začíná se sekvenováním mutací koronaviru, kterých mohou být až desítky. Proto bude ten rozdíl v těch predikcích tak veliký. A proto je to očekávání velmi křehké a nedá se úplně přesně odhadnout.

Hostem Výzvy byl předseda ČMKOS Josef Středula. (Video: Seznam Zprávy)

Přesto paní ministryně financí několikrát zopakovala, že pevně věří tomu, že se ekonomika od poloviny roku rozjede naplno. Věříte tomu i vy?

Opětovně je to s „ale“. To znamená, pokud bude dobrá hygienická situace. Pokud firmy nepadnou. Pokud lidé budou věřit ekonomice… Ale jestliže někdo říká, že se bude zdražovat, že dojde ke zvýšení inflace, že se nebudou zvyšovat příjmy, že bude někdo muset zaplatit například propad, který je způsoben třeba zrušením superhrubé mzdy a podobně, tak se stěží dá očekávat, že lidé budou věřit budoucnosti a budou utrácet. Budou dělat to, co je logické. Pokud nemusí utrácet, nebudou. Pokud budou utrácet, tak za nezbytné věci. A to samozřejmě té ekonomice nepomůže, bude ji to brzdit.

Dění v Česku pečlivě sleduje také ratingová agentura Moody’s, která varovala před tím, že česká vláda ve střednědobém období neplánuje žádnou razantní konsolidaci veřejných financí. Eventuálně hrozí, že se státu sníží rating, pokud by se tedy nic nezměnilo. Řítí se podle vás Česko do průšvihu?

Může se řítit do průšvihu. Máme před sebou navíc ještě parlamentní volby, takže je velkou otázkou na kandidující politické subjekty, jak si představují konsolidaci veřejných financí. Nikdo se tomu nevyhne. Bude se muset udělat zásadní změna v oblasti daní, protože ty chybějící prostředky musí někdo zaplatit a problém je, že to zaplatí pravděpodobně ten pracující člověk, protože ten naplňuje veřejné rozpočty.

Vy říkáte, že to zaplatí pracující člověk. Což znamená, že se podle vás zase zvýší daň z příjmů? Nebo kam se to podle vás promítne? Do spotřeby?

My nejsme těmi, kdo to bude dělat, ale my jsme před tím krokem (zrušení superhrubé mzdy, pozn. red.) varovali, přestože nám vyčítali, že si nepřejeme, aby se lidem zvýšily příjmy. Ale my chceme, aby byly organicky zvýšené, a ne tady touto injekcí, kterou jsme pro letošní rok přišli o 110 miliard korun ve veřejných rozpočtech.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka by ten černý scénář, pokud by došlo ke zhoršení ratingu Česka, mohl vypadat tak, že do 9 let by Česko nemělo peníze na výplatu penzí. Myslíte si, že je ohrožena výplata důchodu?

Výplata penzí dělá nějakých 550 miliard korun. Rozpočet, tedy jeho výdajová stránka, je 1 bilion a 800 miliard korun. Na penze podle mého soudu bude, ale nebude na další výdaje. A to je celý problém státního rozpočtu.

Nevěřím, že by se vláda rozhodla nevyplatit penze

Takže na penze bude vždycky?

Je to dáno zákonem a nemyslím si, že by se nějaká vláda rozhodla nevyplatit penze, protože jak by tak učinila, tak je to otázka několika týdnů do nových voleb.

Pojďme k tomu, jak by se měla ta zadluženost Česka promítnout do výše penzí. Myslíte, že čas zvyšování penzí by měl skončit vzhledem k tomu, jak na tom jsme?

Řekněme si, že budeme každý důchodce a jak se budeme dívat na to, že zaplatíme nějaké dluhy někoho, které jsme nezpůsobili a zaplatíme to na penzích a naší životní úrovni, přestože jste poctivě celý život odváděla daně, pojištění a najednou to máte zaplatit? To nebudeme vnímat určitě nějak moc spravedlivě. A když vezmeme, že průměrný věk dožití v České republice se prodlužuje, což je dobrá zpráva, tak přece nebudete na konci svého života žít v chudobě. To možné není, takže občané samozřejmě budou chtít rozhodně vědět, jakým způsobem se to řešit bude. Ale znova říkám, ten poměr mezi státním rozpočtem a důchody je jedna třetina.

Kde jinde se ty peníze podle vás vezmou?

Není možné, aby někdo například zpoplatnil nebo privatizoval některé dosud veřejné služby. Otázka zní, jestli si to občan uvědomoval ve chvíli, kdy tleskal tomu, jak vláda rozhodovala o trvalých sníženích, například daňových výnosů. Ten občan o finanční prostředky přijít může a taky přijde. A před tím jsme my varovali, že to snížení daní se projeví jinde. Ale nedotkne se tolik těch nejbohatších, ale dotkne se těch nízko a středně příjmových a ti to skutečně zaplatí. Velmi draho a velmi krvavě.

Základ je tedy diskuse o daňovém systému jako takovém. A samozřejmě o funkčnosti ekonomiky. Jestliže nepodpoříme růst ekonomiky, podnikatele, OSVČ u zaměstnance, tak nemůžeme očekávat, že budou příjmy pro ty veřejné statky, které potřebujeme. To není jenom důchod, to je otázka bezpečnosti, to je otázka policie, hasičů, zdravotnictví, vzdělávání a tak dále, to je obrovská paleta činností, které stát dělá. Přesněji řečeno, dělá pro nás, pro občany.

Přijdou nebo už přicházejí ty krachy firem, o kterých se od jara mluví?

Je to otázka, co se teď odehraje po tom rozvolnění, tzn. jaké bude a co bude, až nebudou mít nárok na podporu. V tu chvíli se začne postupně ukazovat, do jaké míry to bude znamenat konec podnikání, nebo ne. Já bych rád věřil, že se ty firmy rozjedou, ale protože ty hygienické podmínky ještě pořád jsou poměrně tvrdé, ještě nejsme rozvolněni do té míry, že je všechno povoleno. Proto je nutné zachovat tu podporu tak, jako jsme řekli, že je nutné zachovat Antivirus…

Ale podpora se má utlumovat, paní ministryně financí to avizovala dopředu, že prostě peníze docházejí a že podpora se utlumovat bude.

Paní ministryně financí s pomocí svých vládních kolegů udělala to, že si čtvrt bilionu korun vylila dobrovolně ze státního rozpočtu, tak se teď nemůže divit, že jí ty peníze chybí. To je jejich chyba, to není chyba těch podnikatelů, kteří mají problémy. A těm je potřeba pomoci. Oni si covid nepřinesli.

Vláda musí nést následky za zavření ekonomiky

Tak zas ta pomoc asi nemůže být úplně nekonečná, přece jenom k určitému rozvolnění dochází…

Pokud ale nebude rozvolněno na 100 %, tak ta pomoc přijít musí. Protože ty podnikatelé se nerozhodli zavřít si ty subjekty, to zavřela vláda svým rozhodnutím a v tom případě ty důsledky musí nést. To se jinak nedá dělat. Jakým způsobem potom pohlížet na to, že budou krachovat, protože o tom rozhodla vláda a neznala se k té pomoci? V původním krizovém zákoně, který byl do března loňského roku, bylo napsáno, že v případě vyhlášení krizového stavu vláda taky nese náklady, které souvisí se škodami, které vzniknou. To nebylo o ziscích, to bylo o škodách a v tom paragrafu to bylo napsáno naprosto jednoznačně. Takže na jedné straně ano, je v pořádku, že vláda rozhodla o těch opatřeních, na straně druhé ty důsledky samozřejmě musí nést.

Pojďme k podpoře firem. Program Antivirus bude pokračovat do konce května a v pátek vláda schválila program Kurzarbeit, který má tedy zmíněný Antivirus nahradit, ale až do budoucna. Princip je jednoduchý. Když je prostě nějaká krize nebo přijde pohroma, tak zaměstnanci budou dostávat mzdu, i když zčásti pracovat nebudou. Jste spokojen s tím, jak vláda po měsících kompromisů, hádek, nehod ten Kurzarbeit nastavila?

Já bych to ani tady teď před vámi nechtěl zakřiknout. Já bych si přál, aby Kurzarbeit prošel legislativním procesem a dostal to poslední, a to signaturu prezidenta. A vyšlo to ve Sbírce zákonů. V tu chvíli můžeme říct: ano, bylo dobojováno.

Jak jste spokojen s tou podobou?

Šlo sice o mnoho kompromisů, ale naše přání bylo, aby firmy mohly ty peníze dostat dopředu, tzn. dostat zálohu a z té zálohy čerpat. To se stalo předmětem velkého boje. Nakonec to dopadlo jinak. Bude to tak, že musí dát tu informaci úřadům a úřad to potom vyplatí. Dobře, beru to, že to je kompromis, jsem rád, že tam je 80 %.

Co se týká mezd, tak letošek měl být rok, kdy lidem mělo zůstat v kapsách více peněz právě kvůli onomu zmiňovanému snižování daně z příjmů. Vy jste ale u nás před časem mluvil o tom, že toho firmy využívají, aby lidem nepřidaly. Máte informace, že se to děje pořád? Nebo to bylo pár ojedinělých případů?

Narazili jsme i na firmu, která snížila mzdy zaměstnancům. Právě kvůli tomuto. A vůbec to není v nekvalifikované, ale ve vysoce kvalifikované oblasti. Co se týká vyjednávání, tak to jsou opravdu problémy, i když se firmám, mnoha firmám, velmi dařilo, tak jsou ta vyjednávání úplně jiná právě proto, že se říká: Ano, dostali jste přidáno, částečně daňovou manipulací a my vám k tomu ještě něco přidáme, ale bohužel ten růst mezd nebude tak razantní, jak bychom si mohli v některých oblastech představovat.

A jaký byste si představovali?

Tam, kde firma jede, si myslíme, že není důvod, aby se snižovalo, ten podíl mezd na přidané hodnotě se bohužel bude snižovat a my bychom si přáli, aby byl minimálně stabilní.

Odbory taky bojují za pět týdnů dovolené pro všechny. Ten návrh zatím ale provázely spory. Není to skutečně pravda, že v téhle době, kdy firmy řeší každou korunu, na to není pravý čas?

My máme dohodnuto v kolektivních smlouvách, kde vyjednáváme, v 87 % případů již týden dovolené navíc a nikomu to nezpůsobilo vůbec žádný problém. Je pouze 13 %, firem, kde vyjednáváme a není kolektivní smlouva.

Co to je za firmy? Dá se to nějak generalizovat?

Bývá to většinou jenom primární neochota ze strany toho managementu. Nebývá to v žádném případě nějaký zásadní ekonomický důvod, navíc toto je spíš o organizaci práce. Ve státní správě je pět týdnů dovolené dáno právním předpisem a všichni ostatní si to musí dohodnout. A když vezmu poslance, tak poslanci mají přibližně 60 dnů dovolené, takže ti říkají: No, ty obyčejný zaměstnanče, 20 dnů ti musí stačit, ale já mám 60. Nemyslím si, že je to úplně v logickém poměru, a myslím si, že těch 5 týdnů dovolené už je dneska standard všude, jen ne v České republice.

Přišlo také několik otázek k testování. Testování ve firmách. Uživatel Twitteru se ptá: Proč u kadeřníka platí antigenní test tři dny a v práci v klidu sedm?

Já myslím, že těch nelogičností je tady více. Obzvláště když se denně testujete samotestem a teď najednou přijdete někam, kde si musíte dělat další test, protože nemáte to potvrzení. Nebo to, že do práce chodit můžete, ale shromáždit se nikde nemůžete. Přestože v práci k tomu shromažďování dochází automaticky, nejenom v šatnách, ale taky na pracovištích. Takže těch nelogičností je tady obrovská spousta, a proto lidé už jsou velmi netrpěliví a každý je v očekávání, kdy ta opatření budou všechna rozvolněna.

Kabinet v pondělí potvrdil, že povinné testování jednou týdně ve firmách či na úřadech bude pokračovat zatím do konce června. Podstupovat ho dál budou muset i živnostníci. Jak byste to ideálně viděl s tím testováním? Do června a dost? Nebo pokračovat?

My jsme k tomu vládu vyzvali, aby stanovala nějaký termín. Důvodem je i logistika, protože firmy, když si testy objednávají, tak chtějí vědět, dokdy to mají objednávat. Druhá věc je ale vážnější. Testování lze zastavit ve chvíli, kdy ta virová zátěž bude daleko nižší, ale k tomu je potřeba také to, aby vláda výrazně podpořila to sekvenování, a k mému velkému překvapení to vypadá, že se zas tak moc nedělo, jak by se dít mohlo, protože v pondělí pan ministr sdělil, že se k tomu bude přistupovat. Je ale nesmírně důležité monitorovat mutace a to, v jaké jsou podobě, kolik jich je, jakou mají závažnost pro organismus, protože to je jediný způsob, jak se můžeme proti případným ohniskům, která by mohla vzniknout, ochránit. Takže já doufám, že tady v tomto těch nelogičností bude méně a těch logičností stále více a více.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované