Hlavní obsah

Sucho ovlivní i lyžování na českých horách. Areály vymýšlejí, jak zasněžovat

Za několik týdnů začne lyžařská sezona. To s sebou pravidelně nese použití technického zasněžování. Kvůli suchu a změnám klimatu musí vlekaři hledat nové způsoby, jak s vodou šetřit. (Video: Seznam.cz)

13. 11. 21:55

Jaké bude lyžování v dobách klimatické změny? Areály chtějí budovat více nádrží, které jim pomohou zadržet srážkovou vodu a použít ji na technické zasněžování. Ochrana přírody se na to však příliš netváří.

Článek

Česko má za sebou pátý suchý rok. Letošní září, z něhož má Český hydrometeorologický ústav zatím poslední data, bylo sice srážkově nadprůměrné, v Česku spadlo 119 procent normálu, avšak i tak podle dat portálu Intersucho panuje skoro na polovině území půdní sucho. Rovněž stavy podzemních vod a vydatnost pramenů byla v září podle map ČHMÚ na větší části území silně pod normálem.

Takové situaci se musí začít přizpůsobovat i horská střediska, kterým za několik týdnů začne lyžařská sezona. Její začátek s sebou každoročně nese výraznější požadavky na vodu. Řada středisek totiž se začátkem mrazů nečeká na přírodní sníh, ale páteřní sjezdovky připravuje se sněhem technickým. Na jeho výrobu mají areály povolený odběr povrchové vody, který se však musí řídit určenými limity. Za jejich porušování padají pokuty. V roce 2017 inspektoři rozdali pokuty za 1,3 milionu korun.

Klimatická změna, která ohrožuje zejména nížiny, se však začíná projevovat už i na horách. Správci krkonošského národního parku letos upozornili na vysychání krkonošských rašelinišť a situaci označili za alarmující. V posledních několika letech některé horské potoky v létě dokonce vyschnou.

V zimě je kvůli dešťovým a sněhovým srážkám vody sice více, i tak některým, zejména menším střediskům, která jsou závislá na malých tocích, hrozí, že v případě, že bude extrémní sucho pokračovat, nebudou mít z čeho zasněžovat. Střediska proto začínají ve velkém investovat do opatření, která snižují nároky na odběr vody.

„Areály za posledních pět let investovaly do nových řešení tři čtvrtě miliardy korun a dalších 200 milionů mají v plánu investovat,“ říká ředitel Asociace horských středisek Libor Knot. Tři největší střediska v Krkonoších a Jizerských horách už od loňska využívají novou technologii SnowSat, která za pomoci GPS pomáhá šetřit vodu i energie potřebné pro úpravu sjezdovek. „Pomocí GPS souřadnic a měření s přesností na 3 centimetry dokáže rolbaři při úpravě sněhu říct, kde a kolik sněhu je. Šetří jak vodní zdroje na technické zasněžování, tak i naftu a elektrickou energii, protože areál přesně ví, kde a kolik má vyrobit sněhu. Výrobce udává uspoření 15 procent, avšak podle loňské zkušenosti areálů je efektivita vyšší,“ říká Knot, podle nějž se technologie bude i přes svoji vysokou cenu rozšiřovat do dalších areálů.

Dalším střípkem do mozaiky, jejímž cílem má být snižování odběru povrchových vod, je podle šéfa asociace budování kumulačních nádrží. V českých horách jich je v současnosti 36, z toho asi deset v Krkonoších. Do budoucna by areály chtěly jejich počet zdvojnásobit, aby se dostaly na úroveň alpských zemí, kde jsou takovéto nádrže běžné.

„Akumulační nádrže umí zadržet srážkovou vodu. Areály by je chtěly mírně zkapacitnit, aby na zahájení sezony měli ten objem vody, který potřebují na zahájení sezony, ideálně z 50 procent akumulovaný v těchto nádržích,“ říká. Povolování nových nádrží však podle něj z různých důvodů vázne. Především v Krkonoších je valná část horských středisek v národním parku nebo jeho ochranné zóně, kde jsou na areály kvůli ochraně přírody kladeny vyšší nároky. Akumulační nádrže nesmí ohrožovat tamní faunu a floru. Musí být zabezpečené například proti vniknutí obojživelníků, pro které by se mohly stát smrtící pastí. I to však prý jde podle Knota vyřešit. „Doufáme, že debata bude racionální a podaří se vytipovat vhodné lokality,“ dodává.

„Nádrže jsou často esteticky problematické, především však přispívají k eutrofizaci (obohacování vody o některé živiny, pozn. redakce) zasněžovaných ploch ve vyšších polohách přiváděním vody z údolí,“ argumentuje Jiří Flousek z oddělení ochrany přírody Krkonošského národního parku.

Areály se s orgány ochrany přírody neshodnou ani na tom, jestli nádrže a na ně navázané technické zasněžování, vodu v krajině zadržuje nebo ji naopak rychleji odvádí. Podle Jiřího Flouska je vliv technického sněhu na přírodu diskutabilní, především kvůli jeho složení.

„Jestliže je na sníh bídný začátek lyžařské sezony, tak první vrstvu, kterou na svah nanesete, je technický sníh, což však není sníh, ale led s dvakrát vyšším obsahem vody. Tento sníh na sjezdovce vytvoří ledovou vrstvičku a na jaře, kdy sníh začíná odtávat, kvůli němu voda z krajiny mizí rychleji, protože vsakování je mnohem pomalejší, voda stéká po té ledové vrstvě. Některé studie z Alp dodávají, že pokud je hodně zhutněná půda, hodně zhutněný sníh, tak ta voda se nevsakuje vůbec,“ upozorňuje Flousek, který se vlivem sjezdového lyžování na přírodu dlouhodobě zabývá.

„Podle těchto studií celkové ztráty vody v Alpách, způsobené produkcí technického sněhu, odhadují k hodnotě odpovídající roční spotřebě vody ve městě s 500 tisíci obyvateli. V alpských regionech s nevhodným podložím se tak již v současnosti objevují problémy při zásobování pitnou vodou; nejvážnější bývají v měsících lednu a únoru,“ říká.

Kromě odtoku vody má podle něj technický sníh i vliv na vegetaci, která se vyvíjí opožděně kvůli umělému prodlužování lyžařské sezony.

Doporučené