Hlavní obsah

Švédsko vyzkouší balón, který má ochladit Zemi

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

9. 2. 6:30

Harvardští vědci oznámili, že do stratosféry na zkušební let vypustí balón, který by v budoucnu mohl pomoci bojovat s klimatickými změnami pomocí aerosolů, které by měl vypouštět. Projekt vyvolal odpor řady ekologických skupin.

Článek

Švédská kosmická agentura (SSC) tento týden povolila vědcům z Harvardu, aby poblíž arktického města Kiruna vynesli do výšky 20 kilometrů balón, který by měl zvládnout unést až 600 kilogramů vědeckého vybavení.

Chtějí tímto způsobem vyzkoušet komunikační systémy a také, zda půjde s balónem v takové výšce dobře manévrovat. Ke startu by mělo dojít v červnu, pokud jej do 15. února schválí harvardská projektová rada.

Přestože z balónu v rámci tohoto letu nemají být do stratosféry vypuštěny žádné částice, může podle webu The Guardian jít o první krok k přijetí potenciálně „nebezpečné, nepředvídatelné a neovladatelné“ technologie.

Navrhovaný let ze severního Švédska, přestože pouze zkušební, vyvolal odpor řady ekologických skupin. V budoucnu totiž vědci z takových balónů plánují vypouštět částice, např. uhličitanu vápenatého, které by mohly působit proti nárůstu teploty odrážením více slunečního světla od povrchu Země.

Podle řady vědců zapojených do projektu by tzv. solární geoinženýrství mohlo být levné a nemuselo být nebezpečné. Kritici však tvrdí, že důsledky rozstřikování aerosolů do stratosféry nejsou dobře známy a ve velkém měřítku by podle nich aerosoly mohly např. poškodit ozonovou vrstvu, způsobit zahřívání stratosféry a narušit ekosystémy.

Využití stratosferických aerosolů

Stratosférické aerosoly jsou klíčovou součástí technologie solárního geoinženýrství. Jejich použití je podle některých vědců zamýšleno jako plán B pro řízení teploty Země, pokud klimatická krize způsobí, že podmínky na Zemi budou neslučitelné se životem.

Harvardský profesor a lídr projektu Frank Keutsch uvedl, že mnoho obav ekologů a environmentalistů sdílí. Výzkum by podle něj mohl vědcům pomoci lépe porozumět potenciálním rizikům solárního geoinženýrství.

„Riziko neprovedení výzkumu v tomto ohledu převažuje nad rizikem jeho provedení,“ řekl Keutsch webu The Guardian a nabídl švédským environmentálním skupinám, že je s nimi ochoten o nastalých potížích hovořit.

„Opravdu se bojím o svět, do kterého směřujeme. To je pro mě důvod k výzkumu v oblasti řízení slunečního záření. Klimatické změny jsou velkým problémem a na lidstvo mohou potenciálně mít hluboký dopad. Myslím, že bychom měli zvažovat všechny možnosti,“ dodal Keutsch.

Zatímco první stratosférický let z Kiruny má v úmyslu otestovat vybavení balónu, „stanoveným účelem letu jistě je příprava na uvolnění aerosolů do stratosféry, k němuž by mělo dojít později v tomto roce,“ stojí v dopise ekologů adresovaném švédskému ministrovi životního prostředí Peru Bolundovi.

„Jelikož cílem počátečního letu je umožnit následné uvolňování částic, nelze jeho sociální a environmentální dopady hodnotit izolovaně od celkového účelu projektu. Apelujeme na švédskou vládu, aby se postavila proti zapojení SSC do navrhovaných testů, protože jsou zásadně neslučitelné s principem předběžné opatrnosti, v rozporu s mezinárodními normami a v rozporu se švédskou politikou v oblasti klimatu,“ napsali dále ekologové.

Technologie je zatím v teoretické fázi. V případě fungování by měla replikovat účinek částic oxidu siřičitého, které se uvolňují při sopečných erupcích a následně zůstávají ve stratosféře Země, kde odrážejí sluneční záření. Částice z erupce vulkánu Pinatubo na Filipínách v roce 1991 ochladily globální teploty přibližně o 0,6 stupňů Celsia na dobu až 15 měsíců.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované