Hlavní obsah

Sýrie za Pobaltí. Turecko bojkotuje plány NATO pro případ ruského útoku

Foto: Reuters

Ilustrační foto

27. 11. 2019 10:51

Turecko odmítá podpořit NATO v novém obranném plánu pro Pobaltí a Polsko pro případ ruského útoku, dokud aliance nenabídne větší politickou pomoc v jeho boji proti kurdským milicím v severní Sýrii.

Článek

Svůj plán podpořit novou strategii pro Pobaltí výměnou za politickou pomoc v boji proti kurdským milicím Ankara vyslala skrze svého vyslance pro NATO. Ten dostal za úkol plán nepodepsat, tvrdě stát během schůzek za svým a požadovat, aby aliance formálně uznala YPG jako teroristickou organizaci. Tento turecký krok je i známkou sporu mezi Ankarou a Washingtonem právě kvůli zásahu na syrském území.

Pro plán NATO na obranu Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska v případě ruského útoku je podpora Turecka důležitá, aliance usiluje o formální schválení všemi 29 členskými státy. Bez souhlasu Turecka by mohly vzniknout komplikace při snaze o rychlé posílení obrany v Pobaltí a Polsku.

„Turci berou východoevropská rukojmí a blokují schválení tohoto vojenského plánování, dokud nedosáhnou svého,“ řekl pro Reuters jeden z diplomatických zdrojů. Jiný zdroj nazval turecké chování „rušivým“ pro snahu NATO ukázat vlastní sjednocení poté, co ji narušil Trumpův a Macronův skepticismus. Francouzský prezident o funkčnosti NATO v listopadu prohlásil, že „zažívá mozkovou mrtvici“.

„NATO má plány na obranu všech spojenců. Závazek NATO v oblasti bezpečnosti a zabezpečení spojenců je neochvějný,“ odvětila mluvčí aliance Oana Lungescuová.

Turecko zahájilo ofenzívu v severní Sýrii poté, co Spojené státy z oblasti stáhly svých 1 000 vojáků. Ankarští spojenci NATO se obávají, že by vpád takového rozsahu mohl podkopat bitvu proti bojovníkům Islámského státu.

Plán pro obranu pobaltských států a Polska vypracovalo NATO na žádost zemí poté, co v roce 2014 Rusko anektovalo Krym. Nová obranná strategie NATO nemá na tu tureckou v Sýrii přímý dopad, ale dotýká se otázky bezpečnosti na hranicích všech členských států.

Podle původní Severoatlantické smlouvy z roku 1949 znamená útok na jednoho spojence útok na všechny.

NATO stále doufá, že se podaří vyjednat kompromis. Stejně tak, jako NATO potřebuje Turecko, je pro Turecko nepostradatelná podpora NATO a schválení vylepšeného vojenského plánu s podrobným popisem pomoci Turecku v případě útoku.

Turecko své požadavky vzneslo ještě před zahájením ofenzívy na severu Sýrie. Problém se znovu otevřel kvůli chystanému summitu k 70. výročí v Londýně, na kterém se mají bezpečnostní dokumenty schválit. O operaci Turecka v Sýrii budou na začátku summitu jednat francouzský prezident Emanuel Macron, jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan, německá kancléřka Angela Merkelová a britský premiér Boris Johnson.

„Všichni Turky jen kritizují, ale pokud se vzdají svých požadavků, bude to na úkor nezasahování do jejich strategie v Sýrii,“ uvedl pro Reuters jeden z diplomatických zdrojů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené