Hlavní obsah

Takhle zní pravěk. Poslechněte si 17 000 let starý hudební nástroj

Ve videu si můžete prohlédnout fotky lastury i poslechnout její zvuk. Archeologové ji půjčili hráči na lesní roh, který na ni zahrál tři téměř čisté tóny. (Video: AP)

 

Reklama

11. 2. 15:37

Schránku lastury našli archeologové už v roce 1931. Z jeskyně v Pyrenejích ji přesunuli do muzea v domnění, že jde o obřadní číši. Nyní se ale ukázalo, že to je 17 000 let starý a dosud funkční hudební nástroj.

Článek

Lastura, kterou vědci znovuobjevili ve sbírkách Toulouského muzea, je nejstarším hudebním nástrojem svého druhu. Primát nejstaršího dechového nástroje nadále drží kostěné flétny, jejichž stáří je až 35 000 let.

Vědci své poznatky o lastuře publikovali v časopise Science Advances. Světová média obletěly fotky 31 cm dlouhé a 18 cm široké schránky mořského plže a také její zvuk. Archeologové totiž na lasturu nechali zahrát profesionálního muzikanta, který z ní i dnes, po 17 000 letech dokázal dostat tři zvuky velmi blízké čistému H, D a C. Zvuk byl podle Philippe Waltera z pařížské Sorbonny nejen čistý, ale také „úžasně intenzivní“.

Pro lepší možnost průzkumu hudebních možností pravěkého nástroje bez rizika, že se artefakt poničí, už vědci v 3D tiskárně nechali vyrobit repliku.

Že nejde o pohár, jak si mysleli archeologové, kteří lasturu na začátku 30. let minulého století objevili, vyšlo najevo při inventarizaci sbírek muzea. Při analýze vedené Francouzským národním centrem pro vědecký výzkum si vědci všimli, že lastura má na sobě několik úprav. Například špička podle nich nebyla ulomená náhodou, ale kvůli vytvoření prostoru pro umístění náustku. Rýhy na druhém konci lastury zase měly usnadnit držení v ruce a práci s prsty, pomocí niž lze podobně jako u lesního rohu měnit tón.

Nejstarší důkaz prolnutí pravěkého umění

Lastura je kromě svého hudebnického potenciálu zajímavá i výzdobou. Původně na ní totiž byly okrem namalované tečkované vzorce velmi podobné těm, které zdobily i stěny jeskyně nedaleko vesničky Marsoulas, kde byla nalezena.

Archeologové to pokládají za cenný důkaz, že existovala souvislost mezi jeskynním vizuálním uměním a hudbou. Má jít dokonce o jediný takový důkaz z pravěké Evropy.

Původ má lastura 200 kilometrů od jeskyně

Lastura původně patřila plži jménem tritonka mořská, který žije ve vodách Atlantského oceánu. Archeologové se domnívají, že musí pocházet z pobřeží vzdáleného asi 200 kilometrů od jeskyně.

V jeskyni, kde se lastura našla, podle vědců žili zástupci tzv. magdalénienu, tedy pravěké kultury lidí žijících před 11 až 17 tisíci lety, kteří byli poslední velkou civilizací období paleolitu. Fakt, že lastura pochází z Atlantiku, pro vědce znamená doklad, že lidé obývající území francouzského podhůří Pyrenejí byli v kontaktu s podobnými komunitami žijícími v dnešní španělské Kantábrii.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované