Článek
Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!
Pod povrchem se odehrávají tektonické posuny, které možná nevratným způsobem mění vývoj na poli vědy a technologií. Bílý dům sice po nástupu Donalda Trumpa nezměnil americký systém vědy a výzkumu tak systematicky, jak by si možná někteří ideologové přáli, ale rozhodně jej mění velmi výrazně a hluboce. Ukazuje to například precizní vizualizace dat, kterou nedávno přinesl časopis Nature.
Jde o pestrou směs opatření, která za sebou nemají vždy jasnou a koherentní filozofii. Některé změny ve financování univerzit se zdají být inspirovány spíše odporem ke stávajícímu establishmentu, jiné mají zase zjevně – a to je třeba přiznat – velmi pochopitelnou a humánní motivaci.
Právě ta mě zajímá nejvíce, protože se stává nezáměrným symbolem mnohem širšího ekonomického a geopolitického jevu. Mluvím o tažení Roberta F. Kennedyho Jr., současného amerického ministra zdravotnictví, proti pokusům na zvířatech.
Morálka a laboratorní realita
V polovině ledna pronesl ministr Kennedy ve vysílání Fox News svá dosud nejostřejší slova na toto téma. V diskuzi, kde mu po boku seděly ministryně zemědělství Brooke Rollins a generální prokurátorka Pam Bondi, Kennedy prohlásil, že jeho ministerstvo je „hluboce odhodláno ukončit experimenty na zvířatech“. Nešlo jen o obecnou proklamaci. Kennedy specificky cílil na výzkum prováděný na primátech a oznámil záměr zcela ukončit dovoz opic do USA.
Jeho argumentace zní na první pohled moderně a logicky. Interní studie ministerstva prý ukázaly, že údaje získané ze „zvířecích modelů jsou velmi, velmi špatné“ při předpovídání účinku u lidí, a že nezvířecí přístupy, jako je umělá inteligence, „jsou mnohem lepší“.
Tato slova vyvolala ve vědecké komunitě vlnu obav, které shrnul například časopis Science.
JoAnne Flynn, mikrobioložka z Pittsburské univerzity, která používá primáty ke studiu tuberkulózy, varovala, že by šlo o „katastrofu nejen pro výzkum infekčních nemocí, ale také neurovědy, behaviorální studie či reprodukční biologii“.
Realita je totiž střízlivější než vize ministra Kennedyho. Ačkoliv se metody umělé inteligence a počítačového modelování rychle zlepšují, podle Joyce Cohen z Emory National Primate Research Center (NPRC) zatím stále „nedokážou replikovat složitost mnoha systémů spolupracujících v živém organismu“.
Spojené státy nejsou na tomto poli malým hráčem. Americké laboratoře ročně využijí zhruba 70 000 primátů, přičemž významnou část tvoří dovoz, který chce nyní Trumpova administrativa utnout.
Kennedyho útok nebyl veden jen po linii vědecké efektivity, ale i morálky, když obvinil federálně financovaná centra pro výzkum primátů z toho, že jsou „hnána ziskem“.
Výsledkem je situace, kdy se největší světová ekonomika pod praporem etiky a techno-optimismu (víry v AI) dobrovolně zbavuje jednoho z klíčových nástrojů biomedicínského výzkumu. A to v době, kdy globální konkurence rozhodně nic takového nedělá.
Velký obrat toku vědomostí
To, co se děje s laboratorními zvířaty v USA, je jen jedním střípkem v mozaice mnohem většího trendu. Po staletí jsme byli zvyklí na jednosměrný tok technologií a know-how: Západ vynalézal, Východ (a zejména Čína) se učil, kopíroval a montoval. Americké a evropské firmy lákaly čínské spotřebitele a levnou pracovní sílu, zatímco v Číně stavěly továrny: Apple v Čeng-čou, Tesla v Šanghaji. Výměnou za přístup na trh západní firmy předávaly technologie a školily celou generaci čínských inženýrů a manažerů.
Nyní ale sledujeme to, co analytici začínají nazývat „Velkým obratem“. Difuze technologií mezi Čínou a Západem se stala obousměrnou ulicí a v mnoha klíčových odvětvích – od elektromobility přes drony až po biotechnologie – je to nyní Čína, kdo stojí na technologické hranici.
Americký Ford dnes licencuje bateriovou technologii od čínské společnosti CATL, aby mohl v Michiganu vůbec vyrábět konkurenceschopné baterie pro své vozy. V závodě o dominanci v AI se jedna z největších amerických technologických firem obrátila na startup založený v Číně, aby získala výhodu: Na konci roku 2025 oznámila společnost Meta, že kupuje původně čínský startup Manus za dvě miliardy dolarů. (Manus v rámci cesty k americké akvizici přesunul sídlo do Singapuru a formálně zpřetrhal vazby na čínské investory, aby vyhověl americkým regulátorům.)
Neděje se to jen ve světě strojů a počítačů. Západní farmaceutické firmy podepsaly jen v roce 2024 licenční dohody s čínskými výrobci léků v hodnotě 41,5 miliardy dolarů. Chtějí totiž přístup k jejich duševnímu vlastnictví.
Tento kontrast mezi americkým ústupem od „špinavé“ biologické reality a čínským pragmatismem však nejlépe ilustruje jeden velmi specifický ekonomický ukazatel: cena laboratorní opice.
Index makaka
Makakové jsou pro biomedicínský výzkum bohužel stále nepostradatelné subjekty. A jejich cena na čínském trhu, který je dnes určující, vyletěla strmě vzhůru. Zatímco ještě v roce 2019 bylo možné jedno zvíře pořídit za zhruba 4000 dolarů (něco přes 80 000 korun), na začátku roku 2026 se cena pohybuje kolem v přepočtu přes 21 000 dolarů (tj. přes 400 000 korun). Tento dramatický nárůst není jen dílem inflace. Je to přímý důsledek masivní poptávky čínských biotechnologických firem, které chrlí nové léky a potřebují je na něčem testovat.
Trh s laboratorními zvířaty má svá specifika, která nelze obejít ani těmi největšími penězi. Jde o cyklické odvětví s dlouhou setrvačností. Vychovat makaka do věku vhodného pro klinické testování trvá zhruba čtyři roky. Když v roce 2023 poptávka krátkodobě klesla, chovatelé nerozšířili chovy. Nyní, když čínský bio-sektor zažívá boom a investice se vrací, zvířata na trhu chybí. Vysoká cena „opičího indexu“ tak ve výsledku slouží jako spolehlivý indikátor objemu inovací: Čím dražší jsou pokusná zvířata, tím intenzivněji se v dané zemi bádá nad novými léky.
Čína přitom nekopíruje západní objevy. Éra, kdy čínské firmy chrlily jen generika (levné kopie léků s vypršeným patentem), je pryč. Tamní laboratoře dnes stojí na špici vývoje v oblasti buněčných terapií, genového inženýrství nebo takzvaných ADC (protilátkové konjugáty), což jsou v podstatě „biologické řízené střely“ schopné dopravit vysoce toxickou látku přímo do nádorové buňky, aniž by poškodily okolní tkáň.
Klíčovou výhodou čínského systému se stává rychlost, které západní byrokracie a regulace jen těžko konkurují. Příkladem může být společnost BiBo Pharma, která nedávno postavila továrnu v průmyslové zóně nedaleko šanghajské gigafactory Tesly. Povolení ke stavbě získala podle médií za devět dní.
Stejně tak nábor pacientů do klinických studií probíhá v Číně dvakrát až pětkrát rychleji než na Západě. Není divu, že v americkém biotechnologickém slangu zdomácněla fráze „Just WuXi it“ (odkazující na čínský gigant WuXi AppTec), která se používá, když potřebujete nějaký experiment provést rychle a efektivně.
Čína tedy buduje soběstačný a dominantní ekosystém i ve vývoji a výrobě léků. Je zcela reálné, že v blízké budoucnosti bude nejúčinnější lék na rakovinu nebo Alzheimerovu chorobu pocházet z čínské laboratoře. A pokud se vztahy mezi velmocemi vyostří, může se stát, že tento lék zůstane za Velkou zdí – nebo bude dostupný jen za cenu velkých politických ústupků. Technologická převaha se snadno mění v geopolitickou zbraň a dnes už to vidíme na vlastní oči všichni.
V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.
