Hlavní obsah

TechMIX: Nejisté příčiny Alzheimera, nefunkční Ivermectin a důležitost dat

Foto: Profimedia.cz

Dívat se na data je hlavním přikázáním vědce. A mělo by se to stát i součástí obyčejné slušnosti. (ilustrační foto)

Reklama

aktualizováno •

Budeme se muset vyzbrojit trpělivostí u čekání na výsledky nového lékařského experimentu, jehož cílem je definitivně potvrdit nebo vyvrátit tzv. amyloidovou hypotézu.

Článek

Čtete ukázku z newsletteru TechMIX, ve kterém Pavel Kasík a Matouš Lázňovský každou středu přinášejí hned několik komentářů a postřehů ze světa vědy a nových technologií. Pokud vás TechMIX zaujme, přihlaste se k jeho odběru!

Ta je stará už více než třicet let a zjednodušeně řečeno říká, že za Alzheimerovu chorobu mohou nánosy „lepkavého proteinu“ zvaného amyloid beta.

V roce 2006 se zdálo, že tato hypotéza je definitivně potvrzena experimentálně. Jenže letos vyšlo najevo, že se dost možná jednalo o podvod. Hlavní autor Sylvain Lesné je podezřelý z manipulací ve svých vědeckých studiích, včetně zjevných manipulací s obrazovým materiálem.

Vědci v poslední době začali zvažovat možnost, že plak je průvodním znakem, nikoli příčinou Alzheimerovy choroby. A tedy že zabránění tvorby plaku samo o sobě nemusí pomoci. „Jistě, plaky jsou charakteristickým znakem,“ říká Maria Carrillo, vědecká ředitelka americké Alzheimerovy asociace. „To ale neznamená, že plaky jsou příčinou smrti mozkových buněk.“

Pokud by se ukázalo, že amyloidová hypotéza byla slepou uličkou, vysvětlilo by to, proč zatím není na trhu moc léků, které by tuto hypotézu převedly do praxe, a ty, které k dispozici jsou, mají přinejlepším spornou účinnost.

Na druhou stranu jsou ale pro amyloidovou hypotézu i další doklady než jen práce Lesného a jeho týmu. „Máme třicet let spolehlivých údajů, tisíce studií, které říkají, že to stačí k vyvolání Alzheimerovy choroby,“ myslí si Randall Bateman, profesor neurologie na Lékařské fakultě Washingtonovy univerzity v St. Louis.

Je možné, že současné experimenty zkrátka začaly příliš pozdě: Odstranění plaku možná nepomohlo, protože změny už v mozku proběhly. Tento spor má rozseknout nová studie zvaná DIAN-TU studie primární prevence.

„Mnozí z nás to považují za konečný test amyloidové hypotézy,“ říká Bateman. „Pokud to nefunguje, nebude fungovat nic.“ Na výsledky ale budeme čekat dlouho. Zatím je studie ve fázi nabírání pacientů.

V medicíně je občas cesta k otestování účinnosti léků dlouhá a spletitá. „Penicilin, přelomový lék, selhal v prvních dvou klinických testech,“ připomíná Bateman. „Naštěstí si lidé neřekli, že teorie antibiotik je špatný nápad a že bychom se jí měli vzdát.“

Na datech záleží

Klinické zkoušky jsou moje oblíbená ukázka toho, jak moc záleží na datech. Podrobně jsem to loni popsal v článku s Josefínou Weinerovou. Zjednodušeně bych to shrnul tak, že chtít po vědcích, aby se ve všem 100% shodli, je kontraproduktivní, protože vědecká metoda je založena na neshodách.

Klíč je v tom, jak se neshody řeší: ideálně experimentálně. Argumentem proti studii na malém vzorku je studie na větším vzorku. Argumentem proti počítačové simulaci je kontrolované otestování v realitě. Argumentem proti anketě je klinická studie. Argumentem proti klinické studii je meta-analýza.

Hezky se to ukazuje na příkladu Ivermectinu, léku proti parazitům, u kterého se na základě některých studií zdálo, že by mohl pomáhat proti nemoci covid-19. Podrobnější analýza těchto studií ale ukázala, že jsou buď špatně udělané, nebo byly provedeny v zemích s vysokým výskytem parazitů.

Zřejmě tak Ivermectin v těchto zemích dělal to, co dělat má – zbavoval lidi parazitů. A ti pak měli lepší vyhlídky i při boji s covidem. A nedávný velký test potvrdil, že proti covidu tento lék opravdu nefunguje.

Foto: Naggie et al, 2022, JAMA

Účinnost Ivermectinu proti covid-19 je k nerozeznání od placeba a lék tedy nelze doporučit.

Dívat se na data je zkrátka hlavním přikázáním vědce. A mělo by se to stát i součástí obyčejné slušnosti. Chci něco prosadit? Měl bych mít data k tomu, proč to chci prosadit. Může to působit konfrontačně, ale dobře nasbíraná data zajistí, že se hádáme o realitě, ne o dojmech. A argumentem proti datům jsou jedině lépe nasbíraná, obsáhlejší, podrobnější nebo zkrátka více vypovídající data.

Mimochodem, před dvěma dny byl Halloween, což je v USA tradiční „den hrůzy“. A data ukazují, že se tento den každoročně zapisuje do statistik jako den, kdy při autonehodách zemře nejvíce dětí.

Je to pravděpodobně způsobeno větším výskytem dětí v ulicích. Podle amerického zvyku totiž děti v převleku chodí od domu k domu a sousedé jim dávají sladkosti. „Posíláme miliony dětí do tmy,“ komentoval to výzkumník Joel Best. „Srážejí je auta, zakopávají o své kostýmy, nevidí z masek a dochází k nejrůznějším zraněním.“

Je to pro mě další připomínka toho, jak užitečná jsou dobře nasbíraná a čitelně znázorněná data. Můžete totiž díky tomu najít souvislosti, které by vás jinak nenapadly.

V plné verzi newsletteru TechMIX toho najdete ještě mnohem víc. Přihlaste se k odběru a budete ho dostávat každou středu přímo do své e-mailové schránky.

Aktualizace: Doplnili jsme ilustrace a grafy.

Reklama

Doporučované