Hlavní obsah

Bez čekání a korupce: postsovětská země stvořila „digitální zázrak“

Foto: e-estonia.com, Seznam Zprávy

Erika Piirmetsová působí jako poradkyně pro digitální transformaci.

Reklama

12. 10. 2022 17:13

Estonsko začalo v 90. letech radikální transformaci státní správy. Dnes mohou obyvatelé řešit přes internet prakticky vše: od zřízení nové firmy za 15 minut přes podpis u notáře mobilním telefonem až po on-line daňové přiznání.

Článek

Devadesát devět procent. Tento popis se v estonských materiálech objevuje často. Přes 99 procent obyvatel pravidelně využívá internet. Devadesát devět procent všech státních úkonů je možné vykonat přes internet.

U elektronických občanek je úspěšnost nižší: 98 procent procent Estonců má digitální občanský průkaz. A 98 procent daňových přiznání vyplňují digitálně.

Jak se postsovětská země propracovala na světového lídra v oblasti digitalizace státu?

„Pochopili jsme, že je potřeba hledat schůdná řešení dané situace, ne dokonalá řešení,“ dává příklad Erika Piirmetsová, estonská poradkyně pro digitální transformaci. Estonsko má totiž zkušeností na rozdávání, a chce pomoci i dalším státům k budoucnosti, kdy lze téměř jakékoli byrokratické martyrium absolvovat za pár minut přes obrazovku chytrého telefonu.

Máte v popisu radit ostatním, jak dohnat Estonsko. Co to obnáší?

Jsem poradkyně pro digitální transformaci. Pracuji pro vládní centrum, které spadá pod ministerstvo ekonomiky a komunikace. Snažím se ukazovat na konkrétních případech, čím Estonsko prošlo na své úspěšné cestě k digitálně vyspělému státu.

Věděli jsme, že vyspělé státy nedoženeme, pokud úplně nezměníme pravidla hry.
Erika Piirmetsová, poradkyně E-Estonia.com

Chci také zprostředkovat spolupráci mezi různými vládami. Cílem je ukázat, jak může být řekněme software australské firmy užitečný v konkrétním kontextu našeho systému. A jak se tím mohou inspirovat ostatní.

Estonsko má rozhodně pověst digitálně vyspělé země. Jak k tomu vlastně došlo?

Naše cesta začala v roce 1991, byli jsme nadšení z toho, že jsme znovuzískali samostatnost a nezávislost na Sovětském svazu. Dostali jsme příležitost postavit naši zemi na demokratických a moderních základech. Chtěli jsme být na úrovni tzv. nordických států, ale bylo to v 90. letech těžké.

Estonsko nemělo dost peněz ani vybudovanou infrastrukturu nebo občanské služby. Pochopili jsme tedy, že musíme úplně změnit pravidla hry, jinak bychom vyspělé nordické státy nikdy nedohnali. Proto jsme se rozhodli, že provedeme kompletní obrat směrem k digitální strategii.

Cílem bylo co nejdříve představit užitečné digitální služby. Zavést inovace ve veřejném sektoru – digitální podpisy, on-line služby – a tak proměnit celou zemi. V podstatě jsme se rozhodli, že k tomu budeme přistupovat jako ke start-upu. Věděli jsme, jaká je naše vize a že pokud se vyskytnou po cestě problémy, tak na ně budeme reagovat a přizpůsobíme se.

Nenarazili jste v 90. letech na odpor starých struktur? Ne každý má rád radikální změnu.

Měli jsme štěstí na politiky, kteří chápali, jak velká je to příležitost. Nešlo ani tak o konkrétní technologie, prostě jsme hledali to, co má budoucnost. Od začátku jsme byli otevřeni experimentování. A také jsme k tomu museli připravit zákonný rámec.

Co byste poradila státům, které by se o něco takového chtěly také pokusit?

Když se rozhodnete inovovat, nesmíte se bát částečných řešení. Nikdy nenajdete hned řešení, které vyhovuje naprosto všem. To je jasné.

Musíte si říci: když zavedeme tuto technologii, vyřeší to 60 procent nebo 80 procent případů. Většina populace z toho bude těžit. A to pro začátek stačí, a se zbytkem se vypořádáme potom.

Říct něco takového chce odvahu, ale ta je nezbytná. A ta řešení pak přispívají ke zvýšení kvalitu životy v naší zemi a tím také rozvíjejí naši ekonomiku.

Jaký je váš oblíbený příklad estonské digitální služby?

Nevím, co bych vybrala, nejde totiž ani tak o jednotlivé služby, jako o celý ekosystém služeb, které na sebe navazují.

To je pro mne asi nejdůležitější. V Estonsku máme komplexní systém digitálních služeb, takže 99 procent všech veřejných služeb je občanům dostupných přes internet. Spolupracujeme také se soukromým sektorem, který je často v inovacích napřed, a snažíme se držet krok s dobou.

Takto vypadá digitalizace státní správy v Estonsku (překlad se svolením autora: Seznam Zprávy)Video: E-estonia.com, překlad: Pavel Kasík, Seznam Zprávy

Nevím, jestli příští velká inovace bude v oblasti blockchainu nebo strojového učení nebo samořídících autech, ale ve všech těch technologiích máme svá želízka v ohni a už nyní je testujeme. Nejsou to pro nás futuristické termíny, ale všední realita.

Digitalizace umí zabránit korupci

Co brání tomu, aby digitální transformace proběhla takto úspěšně i v jiných zemích?

V některých zemích slýchám, že u nich by političtí představitelé nikdy neschválili digitalizaci, protože by tím odhalili své korupční praktiky. My jsme tím také prošli, v 90. letech byla v Estonsku rozbujelá korupce. Digitální rámec ale velkou část této korupce vymýtil.

V digitálním světě nemůžete snadno schovat své akce, a počítač neuplatíte. Občan se nemusí dovolávat toho, na co má nárok, počítačový systém rozhoduje dle daných pravidel. Estonsko také už v 90. letech digitalizovalo veškerá jednání o legislativě.

Korupce nemůže fungovat tam, kde je zajištěná transparentnost. Když je digitalizace provedena správně, tak v mnoha případech zabrání korupci. Budou existovat záznamy o žádostech, kdyby se dělo něco nestandardního, bude to vidět. Digitalizace vytváří prostředí nevhodné pro korupci.

Estonsko si s sebou, stejně jako Česko, táhne svou minulost coby státu, který byl součástí východního bloku. To s sebou neslo i velkou míru korupce. Nyní je na tom ale Estonsko co do vnímání korupce nejlépe ze všech zemí bývalého východního bloku. Co tomu pomohlo?

Ano, řada postsovětských zemí na tom byla velmi podobně. My jsme od té doby urazili hodně cesty. Někdo by mohl říci, že to pro nás bylo jednodušší, protože jsme malá země (Estonsko má přibližně 1,3 milionů obyvatel, pozn. red). To slýchám často, ale nesouhlasím s tím. Když navrhnete technologické řešení správně, funguje stejně pro jednoho člověka jako pro milion lidí a deset milionů lidí. Možnosti digitalizace nejsou limitované množstvím lidí, naopak.

Od počátku jsme byli odhodláni odpoutat se od sovětské minulosti. Byl to režim, se kterým už nikdy nechceme mít nic společného. Estonci se chtěli oprostit od Sovětského svazu a nehledět do minulosti.

Nesmíte digitalizovat jen pro to, aby byly věci digitální. Musíte to dělat pro lidi, abyste jim usnadnili život. Pak to bude fungovat.
Erika Piirmetsová, poradkyně E-Estonia.com

Odstranili jsme sovětské dědictví z naší politiky, místo toho nastoupila mladá politická reprezentace. Měli jsme opravdu štěstí, že jsme našli mladé a odvážné politiky, kteří dokázali důležitá rozhodnutí udělat dávno před tím, než byla obecně uznávaná.

Věděli jsme, že skutečná transformace trvá desítky let. Slavili jsme teď 30 let samostatnosti, takže je vidět, že to není rychlý projekt. Zpětně vzato to bylo opravdu vedení v 90. letech, které nás dostalo tam, kde jsme teď. Politici byli schopni hledět dále než jen k nejbližším volbám. Viděli před sebou budoucnost Estonska jako digitálního státu.

Co považujete za hlavní přelomové okamžiky na cestě k digitalizaci Estonska?

Řekla bych především, že digitální transformace kupodivu není až tak záležitost technologií. Jde především o lidský problém a až potom technologický.

Nejde vzít společnost, která není vůbec zvyklá pracovat s počítači, a vnutit jim digitální stát. To by neprošlo, lidé by to odmítli. A tak jsme začali u vzdělávání. Do každé školy jsme zavedli internet.

Foto: e-estonia.com

V roce 1997 byla v Estonsku založena iniciativa Tygří skok, která měla za úkol přinést moderní počítače a internet do všech škol. Přes čtyři tisíce učitelů prošlo celostátním školením v digitální gramotnosti.

Digitální kompetence jsou pevnou součástí základního vzdělávání, a velká část našeho rozpočtu šla právě na to, aby příští generace občanů vyrůstala s těmito schopnostmi.

Dalším významným milníkem byl rok 2002, kdy jsme spustili digitální občanské průkazy. Bez toho by se o žádných digitálních službách pro občany ani nedalo uvažovat. Dále jsme zavedli standard pro výměnu dat (X-Road). A už od roku 2005 mohou Estonci volit přes internet.

Firmu založíte za půl hodiny

Takže jedna z lekcí je jasná: začněte už v 90. letech.

Začněte hned. Nejlepší je začít včera. Ale důležité je, že to musí začít u politického vedení země. Budete po lidech chtít, aby změnili své chování, a tak jim musíte nabídnout něco opravdu užitečného. Něco funkčního, na čem nebudou tratit, ale naopak na tom vydělají.

Pokud budete něco digitalizovat jen proto, abyste mohli říci, že je to digitální, děláte to špatně. Ničemu to nepomůže. Musíte vše navrhnout pro lidi, pro občany, kteří díky tomu získají přidanou hodnotu. Pak má digitální transformace šanci.

Estonsko se také profiluje jako země podporující podnikání a start-upy. Není ale státní podpora spíše zabijákem inovací?

Vláda nepodporuje nějakými dotacemi své vlastní start-upy, jestli myslíte toto. Jde spíše o to, abychom vytvořili prostředí, kde schopné podnikatele nic nezdržuje. Máme startupové inkubátory, máme snadná víza pro pracovníky ze zahraničí, vytváříme legislativní rámec, ve kterém je snadné tvořit inovace.

Pro podnikatele je také snadné v Estonsku založit firmu, podat daňové přiznání, byrokracie je omezená na nezbytnou míru. Vše je tak rychlejší. Když chce někdo založit firmu, má to hotové za tři hodiny, vlastně spíše teď už za půl hodiny. Náš rekord je 15 minut, což je myslím i světový rekord.

Kvůli práci hodně cestujete. Co vám pak v cizině chybí ze služeb, na které jste v Estonsku zvyklá?

Jsme v tomto směru hodně rozmazlení. Vůbec si neuvědomujeme, co všechno je u nás jednoduché, dokud nevidíme, že v ostatních státech to není samozřejmost. Pak teprve ocením ten luxus, třeba možnost digitálního podpisu, malé byrokratické zátěže, vždycky mi to znovu připomene, jak se to lidí osobně dotýká.

V Estonsku mi trvá vyplnění daňového přiznání tři minuty. Odvolila jsem přes internet za pár minut. Mám přístup ke všem svým lékařským datům. Mám digitálně všechny předpisy do lékárny. Ale znovu chci zdůraznit, že tyto služby jsou navzájem provázané, a právě v tom ekosystému je ta výhoda.

Hostem Disraptors Summitu

  • Disraptors Summit (disrupt X raptor) je pokračovatelem Startup World Cup Summitu, který byl jednou z nejvýznamnějších startupových akcí v Evropě.
  • Jde o propojení summitu a evropského finále soutěže, které se každoročně koná v Praze. Celosvětová soutěž vznikla v Silicon Valley.
  • Předchozí ročníky navštívilo v průměru přes 1 500 účastníků a vystoupili na nich řečníci jako Tosca Musková, šéfka streamovací služby Passionflix a sestra Elona Muska, Tom Cwik z NASA, Martin Tolar vyvíjející lék na Alzheimerovu chorobu, Vince Steckler, exšéf českého Avastu nebo Karel Janeček.
  • K hlavním hvězdám letošního Disraptors Summitu patřila vedle dcery Richarda Bransona Holly Bransonové či americké astronautky Alyssy Carsonové právě Erika Piirmetsová z estonské vládní organizace e-Estonia.
Sdílejte článek

Reklama

Doporučované