Hlavní obsah

Investoři objevili vesmír. Loni poslali vesmírným firmám přes 300 miliard

Americký rover Perseverance a vrtulník Ingenuity na Marsu. Ilustrační foto

Reklama

20. 1. 19:23

První čistě civilní posádka na oběžné dráze, lídři soukromých kosmických cestovek a turisté na nižší orbitě, ale i úspěšný test dálkové lodi Starship nebo vrtulník NASA na Marsu přilákali loni k vesmíru rekordní investice.

Článek

Za posledních 10 let se nakupování podílů v některé z 1694 firem, které podnikají ve vesmírném byznysu, dostalo podle průzkumu Space Capital na více než čtvrt bilionu dolarů.

Investoři vkládají své peníze do akcií podniků napříč všemi sektory v tomto neustále expandujícím průmyslu – od samotné logistiky, přes stavbu a provoz satelitů, navigaci a pozorování, až po konstrukci a vypouštění raket, lodí a všech instrumentů, jenž na orbitu Země a do kosmu vynáší.

Do investic se překvapivě příliš nehrne vesmírná velmoc

Jak lze vidět v grafu, nepříliš překvapivě vedou investoři z USA a také Číny. Co však možná upoutá pozornost, je umístění Ruska, které v nakupování podílů ve firmách skončilo až daleko za Singapurem, Indonésií nebo Estonskem.

Do akcií podniků vyhlížejících profit v kosmu investovali podnikatelé z vesmírné velmoci, která jako první poslala člověka do vesmíru, od roku 2012 jen 380 milionů dolarů, tedy asi 0,15 procenta toho, co zbytek světa.

Vesmírný byznys ale přitom globálně láká investory pořád víc. Za loňský rok třeba i do firem, které ještě nebyly veřejně obchodované, prostřednictvím fondů soukromého kapitálů poslali rekordních 14,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 310 miliard korun. Oproti roku 2020 jde o nárůst o bezmála polovinu. Nejvíc peněz, přesně 4,3 miliardy, získaly společnosti v takzvaných „mega-kolech“ financování v závěrečném čtvrtletí.

Zvlášť plodný konec roku

Velká část investorů vkládá důvěru do firmy Sierra Space, která vznikla jako dceřiná společnost miliardového podniku Sierra Nevada Corporation právě loni v dubnu. Na konci roku vybrala 1,4 miliardy a v současnosti se pohybuje na hodnotě asi 4,5 miliardy dolarů.

Firma se má soustředit hlavně na testování a již letos i na provoz znovupoužitelného raketoplánu Dream Chaser, který má mimo jiné létat i pro NASA ke stanici ISS, zatímco mateřská SNC se zaměří na vývoj a stavbu soukromé vesmírné stanice Orbital Reef ve spolupráci s dalším podnikem z oboru Blue Origin.

Další firmou, které se v posledním kole financování ve čtvrtém čtvrtletí zadařilo, byla SpaceX. Té investoři vložili do rukou 337 milionů dolarů a za celý loňský rok tak už vybrala 1,5 miliardy.

Společnost jednak buduje vlastní vysokorychlostní internetové připojení pomocí svých satelitů Starlink na oběžné dráze, kam ale rovněž pro NASA vynášejí její znovupoužitelné rakety Falcon a lodě Crew Dragon levněji náklad a také posádku Mezinárodní vesmírné stanice.

Pravděpodobně už v březnu by měla firma nejbohatšího člověka světa Elona Muska také poprvé otestovat při orbitálním letu svůj další koráb Starship, která bude na špici 70metrového nosiče Super Heavy sloužit pro dálkové lety na Měsíc a jednou prý i na Mars. Na znovudobytí lunárního povrchu lidmi ji chce v roce 2024 použít právě i americký kosmický úřad.

Čím byl rok 2021 pro investory výjimečný?

SpaceX už prototyp SN15 o délce 50 metrů úspěšně otestovala ve výšce 10 kilometrů v květnu, a to včetně dříve problematického přistání. To byl však jen jeden z mnoha úspěchů, kterých se na poli vesmírného průmyslu a byznysu podařilo dosáhnout. Zájem investorů mohla přilákat řada dalších milníků a splněných misí.

Pokud zůstaneme jen u čistě soukromých firem, tak již zmíněná Blue Origin, kterou založil druhý nejbohatší člověk světa Jeff Bezos, podnikla kromě oznámení stavby rovněž už zmíněné komerční vesmírné stanice Orbital Reef za spolufinancování od NASA hned tři mise s komerční posádkou za Kármánovu hranici, tedy do výšky 100 kilometrů na nižší orbitu Země.

V červenci poprvé letěli ve čtyřčlenné posádce mezi jinými také sám miliardář a jeho bratr, zatímco v říjnu vyslal k obecně uznávané patě kosmu představitele kapitána Kirka ze Star Treku a nejstaršího člověka ve vesmíru, devadesátiletého Williama Shatnera, a v prosinci pak například i Michaela Strahana, moderátora americké show Good Morning America. Cenu lístků ve své autonomně řízené lodi New Shepard nezveřejnila.

Britský miliardář Richard Branson však tvrdí, že první turisty za spodní hranici kosmu dopravila o devět dní dřív, a to sice 11. července, jeho konkurenční společnost Virgin Galactic. Na palubě suborbitální lodi VSS Unity spolu s dalšími třemi pasažéry a dvěma piloty samozřejmě také seděl on sám. Raketoplán SpaceShipTwo je ovšem vynesl do nižší výšky, přesně tedy 86 kilometrů, což je o šest víc, než podle něj jako konec svého vzdušného prostoru a začátek vesmíru uznává americké letectvo.

A přestože teď Americký letecký úřad (FAA) vyšetřuje, zda piloti nepochybili, když ignorovali blikání červené kontrolky varující před špatnou trajektorií neboli chybným sklonem letu, a stroje firmy nesmí až do odvolání a vyhodnocení rizik z hangáru, Branson už třeba přecenil lístky za místa v lodi ze 250 na 450 tisíc dolarů.

Skutečnou oběžnou dráhu se však povedlo s turisty dobýt až v září lodi Crew Dragon společnosti SpaceX. Takzvaná Inspiration4 jako první zcela amatérská posádka bez profesionálního astronauta obletěla rychlostí 27 360 kilometrů za hodinu Zemi a dostala se až do výšky 580 kilometrů, tedy ještě výš než ISS. Přímo z paluby ji řídil kontrolní počítačový systém a z povrchu tým vesmírného podniku.

Misi si objednal americký miliardář a podnikatel v oblasti soukromého leteckého výcviku Jared Isaacman, který si přibral další tři hosty. Za let zaplatil blíže neurčenou částku, podle deníku Times to ale mohlo být až 200 milionů dolarů.

Pokroky vládních kosmických agentur

Ohledně pokroku vládních kosmických agentur, na kterém se rovněž například ve výrobě nebo logistice podílí i řada soukromých firem, se loňský rok nenesl ani tolik ve znamení Měsíce jako spíš Marsu.

Na orbitu Rudé planety dorazila 9. února úspěšně mise Spojených arabských emirátů se sondou Hope neboli Naděje, čímž se Emiráty staly první arabským národem, který své vědecké zařízení k Marsu úspěšně dostal.

O den později dorazila na jeho oběžnou dráhu také čínská sonda Tchien-wen-1, která 14. května na povrch spustila i modul Ču-žung s robotickým vozítkem, které má zkoumat terén planety. S tím ji však během rušného února jenom osm dní po čínském dosažení orbity Marsu předběhl americký rover Perseverance, který směřoval ze Země rovnou k přistání na planetě – a to také zvládl.

Vrtulník Ingenuity, který s vozítkem od NASA také přistál, vzlétl jako první helikoptéra v historii Marsu, přelomový okamžik nastal 19. května.

Za zmínku stojí po závodu USA a Číny v dobývání Rudé planety také prvenství na ISS uzmuté Ruskem, které v říjnu jako první na světě dopravilo na Mezinárodní vesmírnou stanici svůj filmový štáb sestávající z herečky a producenta. Rusové tak předběhli Hollywood a Toma Cruise, co chtěli na zemské orbitě natáčet pokračování Mission Impossible.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované