Hlavní obsah

Partu stavařů může za rok nahradit rychlý zdící robot. A bude z Česka

Podívejte se na zdícího robota, co nahradí partu stavařů. Češi vyvíjí dva typy.Video: Jan Marek

 

Reklama

15. 4. 17:44

Dvě stavební firmy v Česku už skoro 10 let vyvíjejí každá vlastního robota, který vydá za tým zedníků a pracoval by nejen rychleji, ale i levněji. A už příští rok se zřejmě ukáže, která nasadí stroj do ostrého provozu jako první.

Článek

Zdící robot je sen každé stavební firmy. Ten navržený českou firmou prý za stejnou cenu nahradí až pětičlennou zednickou partu. Vytvořit z cihel a pojiva hrubou stavbu ale dokáže i dvakrát až třikrát rychleji. Což by mohlo stavařům přinést nemalou úsporu. A to plánuje český podnik KM Robotics do konce roku zvýšit jeho rychlost ještě na dvojnásobek.

Firmu založili betonáři Jakub Maršík a Štěpán Kočí, který dlouho projekt financoval ze svých zdrojů. Pracovat na něm začali v roce 2012 a už po čtyřech letech ho úspěšně předvedli v laboratoři. V roce 2018 pak do projektu vstoupila česká pobočka největšího výrobce cihel na světě: firma Wienerberger. Ta pomohla několika miliony korun při financování průzkumu trhu, dalších studií i stavebním materiálem.

„Podnikatelský záměr KM Robotics je samozřejmě počítán jako životaschopný – tedy dlouhodobě ziskový. Je třeba si uvědomit, že přicházíme se zcela novým řešením, které na trhu neexistuje, a tedy záleží, jak rychle a v jaké míře se trh na robotické zdění adaptuje,“ říká Jiří Dobiáš, produktový ředitel Wienerbergeru, pro SZ Byznys.

Robot může stejně kvalitně pracovat nepřetržitě

Už v červenci 2020 se tak robot otestoval na reálné stavbě v Říčanech u Prahy. Zde KM Robotics a Wienerberger ještě ověřovali různá technická řešení a možnosti programování. Stroj by podle nich teoreticky mohl pracovat i 24 hodin denně.

Ten samý rok společnosti přizvaly ke spolupráci ještě i ČVUT, konkrétně ke konzultacím a kontrole simulačních modelů i zvolených technologií. A v prosinci zdící robot získal i podporu Technologické agentury České republiky (TAČR) v rámci programu TREND.

Loni si už obě spolupracující firmy podaly patentovou přihlášku na tzv. robotickou cihlu Robot Ready. Ta má vhodný tvar a údajně je i z materiálu nejlepšího právě pro používání zdícím robotem. Cenově by se prý neměla lišit od těch běžných. Na začátku loňského března se pak oficiálně rozběhl projekt vývoje funkčního prototypu pro budoucí sériovou výrobu.

Zájem mají i velké evropské firmy. Sériově se má vyrábět za rok

V říjnu firmy spolupráci znovu zpečetily podpisem smluv zaručujících další financování v řádu 60 milionů korun. Vývoj uživatelského rozhraní a přípravu obchodního modelu přitom celou dobu řídí české inovační studio IdeaSense.

„Spolupracující firmy vstupují do zcela nové oblasti robotizace ve stavebnictví, proto se rozhodly využít naší zkušenosti v tvorbě a řízení inovačních projektů,“ uvedl Jiří Devát, partner IdeaSense.

O pronájmu robota už firmy průběžně hovoří i s velkými stavebními podniky v celé Evropě. Jsou mezi nimi třeba také firmy Skanska či Hochtief, které jsou připraveny automatizované rameno na svých stavbách testovat. Do léta příštího roku na něm ale bude ještě probíhat intenzivní hardwarový a softwarový test například kvůli zvýšení rychlosti nebo integraci bezpečnostních prvků, tedy kombinace čidel přímo na rameni a po obvodu pracovní zóny. Přesto je prý robot už plně funkční.

V polovině roku 2023 by už měla začít i sériová výroba. Podle odhadů firmy Wienerberger to bude několik desítek zdících robotů pro tuzemský trh, v rámci celé Evropy to už pak budou tisíce. Stroje přitom chtějí nabízet formou služby, stejně jako tomu je u najímání běžných živých pracovníků.

Druhý český zdící robot zvládá kromě cihel i 3D tisk

Zdícího robota ale v Česku vyvíjí také největší česká síť stavebnin DEK ve spolupráci s ČVUT. I ten může pracovat při stejné kvalitě 24 hodin denně a je prý skoro čtyřikrát rychlejší než dva stavaři. Oproti KM Robotics je tak sice pomalejší, zato ovšem umí vytvořit hrubou stavbu nejen pokládáním cihel, ale i pomocí technologie 3D tisku. A právě tím je prý světově unikátní.

+2

Tato verze pro kladení cihel má na konci přísavku s nosností 70 kilogramů. Ta může přemisťovat tvárnice z betonu či plynosilikátu, ale i vápenopískové či klasické pálené dutinové cihly. U těch by se mělo rameno umět vypořádat i s drobnými odchylkami ve velikosti. Pozná je svými čidly a pak přemístí do předem určených, vyhovujících míst v konstrukci. Do spojů pak sám nanáší polyuretanovou pěnu.

K přechodu na 3D tisk stačí vyměnit koncové zařízení za trysku pro nanášení speciálně navržené malty. Její složení zajišťuje konzistenci vhodnou pro čerpání, ale i tvarovou stabilitu při růstu konstrukce do výšky. Kompletní sadu nástrojů ověřili vývojáři loni v září, kdy stroj vytvořil hrubou stavbu jednopatrového domu. Na jednu půlku konstrukce využil 3D tisk a zrcadlově na druhou pálené dutinové cihly.

Robot ušetří skoro půlku nákladů

Automatizované robotické rameno by prý mohlo na stavbách pracovat už do jednoho až dvou roků – podle vývoje současné pocovidové a válečné krize.

A jak to celé funguje? Pomocí technologie DEKMATIC převede systém 3D model jakéhokoliv domu do plánu v počítačové řeči stroje a do toho zanese také všechna data od typu materiálu přes spotřebu až po plánovaný čas stavby. Zdícího robota pak stačí jen přivézt a spustit.

Společnost DEK odhaduje ekonomickou návratnost do tří let. Obchodní model produktu zatím firma nemá plně rozmyšlený. Nabízet by ho prý ale mohla ve svých půjčovnách, kde by se s ním zákazníci zaškolili. Náklady na hrubou stavbu se s jeho pomocí údajně mohou snížit i o více než 40 procent.

„V našem vývoji jsme se snažili uplatnit co možná nejdostupnější technologie, proto využíváme konfekční robotické rameno, kterých se produkují desetitisíce ročně a jsou tedy méně nákladná než speciálně na míru vyvíjená ramena s potenciálně malosériovou výrobou, a tedy očekávanou vyšší pořizovací cenou,“ vysvětluje pro SZ Byznys manažer projektu Jan Matička ze stavebnin DEK.

Největší tuzemská síť stavebnin vyvíjí zdícího robota už od roku 2014 a z vlastních financí do něj investovala asi 4,9 milionu korun. ČVUT se do projektu přidala o čtyři roky později a ve stejný rok systém také uspěl s žádostí o grant TAČR v programu Epsilon na období 2019 až 2021. Univerzitě na vývoj přispěl 5,2 milionu korun a DEK z něj získal další 2,1 milionu.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Stavebniny DEK
Wienerberger
Zedník

Doporučované