Hlavní obsah

Startup vyrábí jídlo ze vzduchu. Svět by levně uživil z plochy malého státu

Podívejte se, jak se vyrábí jídlo ze vzduchu. Finský startup ocenila i NASA. (Video: Jan Marek, AP)

 

Reklama

13. 1. 13:50

Denní dávku proteinů člověka by dokázal pokrýt za 10 korun a na jejich výrobu oproti třeba hovězímu potřebuje jen setinu vody a tisícinásobně méně půdy. Finský podnik produkuje i méně emisí a svůj produkt živí právě hlavně plyny.

Článek

Tohle je dost možná jedno z jídel, která už jen za několik málo let budou zachraňovat lidstvo od nedostatku potravinových zdrojů a hladomoru. Světová populace se ani ne za 30 let rozroste o 1,7 miliardy lidí a produkce i kvůli změně klimatu a menší úrodě bude podle OSN čelit poptávce vyšší o 60 až 100 procent. Porostou ale i nároky na emise, objem spotřebované vody či potřebnou půdu.

Kilo za 160 korun

Takzvaný Solein, protein, který vyrábí a testuje finský start-up Solar Foods, už teď ale vše z toho minimalizuje. Jedno kilo, které člověku stačí na dva týdny, by přitom mohlo stát asi 7,4 dolaru, tedy v přepočtu zhruba 160 korun. A to k růstu potřebuje v podstatě jen vzduch.

„Vytváříme podmínky k růstu jediného mikromu pomocí technologie zvané plynová fermentace. Mohli byste to přirovnat k výrobě piva nebo vína. Třeba při výrobě vína přidáváte kvasnice do cukernatého roztoku, a tyhle kvasnice pojídají cukr kvůli uhlíku a energii, aby rostly a vylučovaly alkohol. My děláme to samé, ale naše mikroby nejí cukr, ale vodík a oxid uhličitý, které v podobě plynů necháváme probublávat v našem fermentovači,“ vysvětluje Pasi Vainikka, CEO startupu.

Jak výroba funguje?

Vodík i kyslík nezbytné k výrobě získává bioreaktor v Helsinkách elektrolýzou vody. Energii na to bere zatím z nedaleké vodní elektrárny, v budoucnu chce start-up využít i solární a větrné zdroje.

Čistá energie pohání také lapač oxidu uhličitého z okolního vzduchu, který vychází z technologií NASA. CO2 nepotřebuje tolik, cíl Solar Foods ale není čistit atmosféru. Emise vypouštěné při výrobě jeho jsou pětinové oproti produkci rostlinných a setinové oproti produkci živočišných bílkovin. Skoro stonásobně nižší je oproti masu také spotřeba vody na jedno kilo čistého proteinu v produktu. U hovězího je to přes 130 tisíc litrů, zatímco u Soleinu podle start-upu asi 1490 litrů. A to není vše.

„Nejpodstatnější je se úplně oprostit od agrokultury. Při procesu se totiž nepoužívají žádné zemědělské suroviny. A pokud máme počítat jenom zařízení pro fermentaci, a brát ho třeba za jeden hektar sóji či podobně, potřebovali bychom stále 20 000 krát méně půdy na výrobu stejného množství proteinu ve srovnání s rostlinnou produkcí,“ dodává Vainikka.

Jeden a půl Česka by uživilo svět

K vypěstování dostatku proteinu k nakrmení celého světa by s touto technikou podle deníku Guardian stačila plocha menší než rozloha státu Ohio, který je o půlku větší než Česko. Nejlepší by pro stavbu větších továren s bioreaktory přitom byly pouště, kde by prý solární energie mohla za pár let vycházet i na 15 eur za megawatthodinu a produkce by tak byla opravdu levná - například jako ta nejméně nákladná sója.

Kromě vodíku, kyslíku a uhlíku potřebuje Solein už jenom stopové množství dusíku a minerálů. Výsledek namnožený z jediného mikrobu tvoří z 60 procent bílkoviny, z 20 až 25 procent karbohydráty a zbytek tuk. Dochutit se dá různě.

„Aplikovat by se to dalo od zmrzlin po jogurty, v podstatě by se z toho dala vyrábět ale i napodobenina masa. Takže to vlastně mohou být jak sladkosti od zmrzliny, přes jogurty po smoothies, tak náhražky masných produktů,“ vysvětluje pro agenturu AP dále technologický ředitel start-upu Juha-Pekka Pitkanen.

Startup postoupil v soutěži NASA

Solein ale nemusí živit pouze lidi na Zemi. Finský startup postoupil i v soutěži NASA o nejefektivnější způsob pěstování jídla s minimem vstupních surovin, který by mohli v budoucnu při cestách do hlubokého vesmíru využívat astronauti.

„Co tady z naše vědeckého výzkumu dál poutá pozornost, je možnost začlenění tohoto typu produkce stravy jako systému podpory života do již existujících aparátů v kosmických lodích,“ dodává Pitkanen.

Solar Foods byl jednou z pouhých dvou zahraničních firem, které v soutěži NASA loni v říjnu získaly 25 tisíc dolarů na vývoj, píše server Space.com. Celkem už na investicích ale vybral přes 50 milionů dolarů, z toho 15 milionů od Finského klimatického fondu.

Protein ze vzduchu už schvaluje EU

Startup už v listopadu také zažádal Evropský úřad pro bezpečnost potravin o schválení Soleinu pro vstup na trh. Zatím už ale údajně i začal stavět svou první větší továrnu, která má být hotová už v první půlce příštího roku a vyrábět až 100 tun proteinu ročně.

Startup stojící za Soleinem vznikl v roce 2017 na Finském technickém výzkumném centru (VTT) s cílem zmírnit dopad světového potravinářského řetězce na klima. V současnosti se produkce jídla podle Pitkanena podílí na změně životního prostředí zhruba ze třetiny, přičemž 80 procent z toho tvoří živočišná výroba, a proto ji chce nahradit.

Mezi další možná řešení potravinové krize se řadí i vědecké týmy a firmy, které se zabývají zpracováním a konzumací hmyzu. Ten totiž stále potřebuje krmivo, oproti prasatům například asi o dvě třetiny méně, a nevyžaduje tolik vody a prostoru. Na kilogram proteinů ze cvrčka by to mělo být asi jen pět litrů vody. V Česku v tomto oboru podniká od roku 2019 třeba rodinný podnik WormUp!, který každý měsíc zpracuje okolo 700 kilogramů hmyzu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované