Hlavní obsah

Kolika let se dožijete? Starší lidé před sebou mají více roků, než se zdá

Jak fungují propočty délky dožití? Proč mají starší lidé lepší prognózu? Pusťte si naše přehledné vysvětlení. (Video: Tomáš Urbánek, Pavel Kasík, Seznam Zprávy)

 

Reklama

4. 12. 2021 16:21

Když je někomu 75 let, kolik let má ještě průměrně před sebou? Řada lidí v takovém případě kalkuluje s průměrným věkem. To je však chybné a zavádějící. Na názorném příkladu si ukážeme proč. Reálné statistiky jsou povzbudivější.

Článek

Jakékoli statistiky, které se týkají délky života nebo příčin úmrtí, znějí nevyhnutelně trochu morbidně. V souvislosti s pandemií covidu-19 se však právě tyto statistiky častěji dostávají do popředí veřejných debat a je tedy důležité jim porozumět v kontextu.

Jedním z častých omylů, který se opakuje snad od března 2020, je zjednodušená představa tzv. naděje dožití. Omyl by se dal formulovat následovně: „Když na covid umírají lidé, kterým je přes 75 let, stejně už před sebou moc času neměli. Umřeli by letos, nebo za rok…“

Taková úvaha obvykle vychází z předpokládané délky dožití (v Česku je to 75 let pro muže a 81 let pro ženy). Na první pohled může znít rozumně, jde ale o kalkulaci zcela pomýlenou – jak přehledně ukazuje i video v úvodu článku. Ve skutečnosti se očekávaná délka života mění podle toho, kterými životními milníky už daný člověk úspěšně prošel.

Zatímco u miminka, které se právě narodilo, je očekávaná délka dožití přibližně 78 let, to samé neplatí pro někoho, komu je 70. Ten před sebou má ještě průměrně 12 let života. Statistikové tyto tabulky počítají každý rok podle aktuální situace.

Kolik kilometrů má před sebou auto?

Protože je tato statistika trochu neintuitivní, ukážeme si to na ilustraci, která toto citlivé a abstraktní téma převede na něco trochu hmatatelnějšího. Představte si, že máme deset aut. První auto má v nádrži litr benzinu, druhé auto tam má dva litry a tak dále. Pro zjednodušení řekněme, že na jeden litr benzinu ujede auto 10 km.

Autům zakryjeme čísla a náhodně je seřadíme. O žádném autě tedy nevíme, jaký má přesně dojezd. Budeme tedy muset jejich dojezd odhadovat na základě dostupných informací. Stejně jako to dělají statistici, když odhadují očekávanou délku dožití.

Začneme na startu. Kdybyste měli říci, jak daleko dojede náhodně vybrané auto, můžete dát jen hrubý odhad. Auto totiž může dojet 10 km, ale také může dojet 100 km.

A tak sečtete všechny možné varianty, uděláte průměr a spočítáte: Očekávaný dojezd tohoto auta je 55 km.

Podíváme se teď na padesátý kilometr naší trasy. Tam už je pojízdných jen pět aut. Ostatním došel benzin. Ukážeme na jedno ze zbývajících aut a zeptáme se: Jak daleko dojede toto auto? Podle čeho to odhadneme? Průměrný očekávaný dojezd všech aut byl 55 km a my jsme na padesátém kilometru, mohlo by se tedy zdát, že očekávaný dojezd tohoto auta je pět kilometrů. To je ale zjevně špatná odpověď.

Ta auta, kterým benzin už došel, nás totiž již nezajímají. Musíme očekávaný dojezd spočítat jen ze zbývajících pěti aut. Mohou dojet minimálně 60 a maximálně 100 km. Z toho spočítáme, že průměrný celkový dojezd je 80 km.

Tedy z padesátého kilometru ještě dalších 30 kilometrů.

Na osmdesátém kilometru už mají benzin jen dvě auta. Jedno z nich dojede na 90. kilometr a jedno doputuje na stovku. Vzpomeňme, že průměrný očekávaný dojezd aut byl na začátku 55 km. U těch, které dojely na osmdesátý kilometr, je ale předpověď jiná, děláme ji totiž na míru právě autům, která ještě jedou.

Spočítáme očekávaný dojezd auta, které překonalo hranici 80 km. 90 + 100, děleno 2, tedy 95 km.

Teď už je tedy jasné, proč u 80letého člověka není očekávaná délka života 2 roky. Podíváme-li se na statistiky, tak člověk v tomto věku má naději průměrně na dalších osm let života.

Změna délky dožití v čase

V našem příkladu auta neměla žádný vliv na litry benzinu ve své nádrži. Ale my lidé, na rozdíl od aut, můžeme svým chováním do nějaké míry ovlivnit, jak dlouho nám ten náš „benzin“ vydrží. Proto také očekávaná délka dožití od začátku 20. století v Česku dlouhodobě roste.

Zatímco muž narozený v roce 1920 měl očekávanou délku života 47 let, v roce 1940 to bylo už 56 let. Následovala druhá světová válka, která znamenala krátkodobý pokles tohoto ukazatele. Je to způsobeno tím, jak se očekávaná délka dožití počítá: Každý rok statistikové sečtou všechna úmrtí, ke kterým ten rok došlo. Seřadí je podle věku a počty úmrtí přepočtou na velikost stejně staré populace. Po válce ale pokračoval nárůst očekávané délky života, a tedy i průměrného věku, kterého se lidé v Česku dožívají.

Velký vliv na zvýšení délky dožití měla nejen stoupající životní úroveň obecně, ale konkrétně třeba snížení dětské úmrtnosti. Ještě v roce 1940 tvořily děti do jednoho roku věku podstatnou část všech úmrtí, umíralo jich přibližně deset procent.

V roce 1950 už to bylo jen 7 procent a v roce 1980 zemřelo před dosažením prvních narozenin jen 1,6 % dětí. V poslední době je tato statistika ještě sedmkrát nižší: V roce 2020 byla kojenecká úmrtnost 0,22 procenta. Oproti předválečné situaci jde o přibližně padesátinásobné zlepšení.

Covid vrátil Česko o sedm let zpátky

Vliv na tuto statistiku měl i covid. V roce 2020 poprvé od války klesla v Česku naděje dožití.

„Od roku 1920, od kdy Český statistický úřad publikuje úmrtnostní tabulky, nebyl dosud, s výjimkou válečného období, zaznamenán tak výrazný pokles naděje dožití při narození jako právě v roce 2020,“ uvedl David Morávek z Českého statistického úřadu.

„Zhoršené úmrtnostní poměry českého obyvatelstva v pandemickém roce způsobily návrat ve vývoji průměrné délky života zhruba na úroveň z roku 2013.“ Mohou za to především poslední měsíce roku 2020, kdy Česká republika zaznamenala nejvyšší počty nadúmrtí ve své historii.

Jelikož většina covidových úmrtí se týká lidí starších 75 let, mohlo by se zdát, že tato úmrtí by nemusela mít na statistiky velký vliv. Ale když už víme, jak se naděje dožití mění spolu s tím, jak člověk stárne, chápeme, proč se tato předčasná úmrtí projevila. Člověk, který se dožil „průměrného věku“, měl před sebou průměrně ještě dalších devět let.

Většina českých úmrtí spojených s covidem-19 navíc zatím ve statistikách ještě není započítaná. Jen za první tři měsíce roku 2021 zemřelo kvůli covidu-19 více lidí než v celém roce 2020. Je tedy možné, že pokles průměrné očekávané délky dožití bude pokračovat.

Zdálo by se, že je to jen nějaký abstraktní statistický ukazatel. Opak je však pravdou. Jde o konkrétní ztracené roky života konkrétních lidí. Demografické ukazatele nám jen v obecné rovině pomáhají porozumět tomu, jak výrazná je to ztráta.

Aktualizace: Upřesnili jsme informace o dětské úmrtnosti v průběhu času.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované