Tokio za Peking. Čína se snaží zachraňovat hned dvě olympiády

Entuziasmus, s jakým Japonci dolaďují organizaci letních olympijských her, se s pochopením okolí příliš nesetkává. S blížícím se dnem D totiž v zemi přibývá nakažených a chlácholivě nepůsobí ani japonské tempo očkování. Mezi voláním po odkladu či úplném zrušení sportovní události se však objevilo i jedno nečekané překvapení.

Čínský prezident Si Ťin-pching minulý týden zavolal šéfovi Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomasi Bachovi a učinil velkorysou nabídku. Si výboru navrhl, že poskytne čínské covidové vakcíny a pomůže tak „vybudovat účinnou bezpečnostní bariéru na ochranu sportovců“, uvedla státní tisková agentura Sin-chua.

Vzhledem k dlouholetému soupeření mezi Čínou a Japonskem telefonát mezi Si Ťin-pchingem a Thomasem Bachem budí přinejmenším údiv. V neposlední řadě i proto, že proběhl jen dva měsíce poté, co Japonsko podobnou nabídku z Pekingu odmítlo.

Zatímco vztahy dvou asijských velmocí ochlazují, Tokio navíc našlo společnou řeč s Washingtonem, čímž se z čínského úhlu pohledu zařadilo k „protičínské alianci“. Ale hrdost stranou - olympijské hry pro Čínu představují nejen příležitost k obnovení vztahů, ale i jisté quid pro quo. Na Čínu, jakožto pořadatele zimních olympijských her, se ze všech stran valí hlasy volající po bojkotu her jakožto výraz nesouhlasu s porušováním lidských práv v Číně. Podle analytiků tak ona překvapivá snaha získat si srdce Japonců může do budoucna představovat i příslib potenciální podpory z vděčnosti.

Naklonit si na svou stranu Tokio jako nového diplomatického přítele však nebude snadné. Japonsko už svou mnohostrannou podporu v konfrontaci Číny poskytlo Bidenově administrativě. Například se spolu s Austrálií a Indií zapojilo ke strategii QUAD, bezpečnostního uskupení vedeného USA, které je považováno za jistý tlumič rostoucího vlivu Číny v asijsko-pacifickém regionu.

Minulý měsíc se japonský premiér Jošihide Suga stal nejen prvním zahraničním vůdcem, který se osobně setkal s Joem Bidenem v Bílém domě, ale také prvním japonským lídrem za více než pět desetiletí, který otevřeně vyjádřil znepokojení nad „mírem a stabilitou“ v Tchajwanském průlivu. Peking na summit Suga-Biden reagoval podrážděně a označil jej za pokus „podnítit zbrojení“ a ohrozit Čínu.

Na svůj vlastní summit s japonským premiérem si myslel i Si Ťin-pching. Začátkem loňského roku plánoval odjet do Japonska a uskutečnit první návštěvu čínského vůdce na ostrovech od roku 2008. Cestě ale nepřála pandemie, během které se pak vzájemné vztahy začaly postupně hroutit. Podpora olympijských her, kterým ostatní státy příliš důvěry nevyjadřují, by tak mohla zmařenou příležitost napravit. Navzdory existujícímu napětí Čína také očekává, že na hry v Tokiu vyšle velkou výpravu sportovců a trenérů.

Konání zimních her 2022 zrovna v Číně je udáváno jako jeden z hnacích motorů pro Japonce, kteří by neradi před svým dlouholetým rivalem ztratili tvář. Pro Číňany samotné by zrušení či odložení tokijských her představovalo potenciální riziko narušení jejich vlastního harmonogramu. Získat na svou stranu zrovna Japonsko, jakožto spojence Evropské unie a Spojených států, by bylo o to lukrativnější.

Do zahájení tokijských her 23. července zbývá jen něco málo přes dva měsíce, a zatím není zdaleka jasné, zda se celoplanetární událost skutečně uskuteční.

Průzkum konzervativního média Yomiuri Shimbun mezi 7. a 9. květnem zjistil, že pro zrušení her je téměř 60 procent Japonců. Tento názor začal převládat o to více poté, co v Japonsku začalo přibývat nakažených novými mutacemi viru. Od zahájení očkovacího programu v polovině února jednu nebo více dávek vakcíny dostala pouze asi 2 procenta ze 126 milionů obyvatel.

Právě na ono pomalé tempo očkování zareagoval v březnu Peking a nabídl se, že svou čínskou vakcínu poskytne jak pro účely olympijských her v Tokiu, tak těch v Pekingu. MOV tento krok uvítal a Čínu pochválil za „skutečně olympijského ducha solidarity“. Tento názor však nesdílel japonský ministr pro OH Tamayo Marukawa, který nabídku odmítl s tím, že čínská vakcína v Japonsku není schválená.

Světová zdravotnická organizace první čínskou vakcínu proti covidu-19 schválila pro nouzové použití 7. května, zůstává však nejasné, zda se dostane až do paží sportovců. Schválení tohoto typu dává vakcíně vyvinuté čínským státním podnikem Sinopharm celosvětově uznávané razítko k použití a uvolňuje cestu pro její začlenění do globálního distribučního programu OSN.

V telefonickém hovoru mezi Si Ťin-pchingem a Thomasem Bachem také padlo, že se MOV staví proti politizaci olympiády, výbor úzkou spolupráci s Čínou vítá a plně podporuje pořádání zimních olympijských her podle plánu. „Bez ohledu na to, zda Japonsko akceptuje čínské vakcíny nebo ne, nabídka je přátelským gestem a poskytuje Číně příležitost zlepšit bilaterální vztahy,“ řekl pro SCMP Pchang Čung-jing, specialista na mezinárodní vztahy na Ocean University v Číně. „Pokud bude Japonsko v příštím roce zimní OH bojkotovat, byla by to pro Čínu velká rána,“ dodal.

Zatímco se mediální pozornost plně soustředí na dění kolem Tokia, Číňané se mezitím plně soustředí na své vlastní hry, které se mají konat od 4. do 20. února 2022. Čínský prezident prohlásil, že přípravy jsou pro komunistickou stranu zásadní prioritou a že událost vyžaduje morální a materiální podporu jak čínského státu, tak i veřejnosti.

Oficiální rozpočet Číny na hry je 3,1 miliardy dolarů. Dalších 58 miliard jüanů (8,2 miliardy dolarů) už Peking utratil na 174 kilometrů vysokorychlostní železniční trati spojující Peking, kde se budou konat bruslařské a hokejové akce, s Čang-ťia-kchou, kde proběhne většina lyžařských akcí. Megalomanské plány Číny ale kazí výzvy k bojkotu ze zámoří na protest proti zacházení s etnickými Ujgury v Sin-ťiangu.

Skupiny pro lidská práva a OSN tvrdí, že je v internačních táborech v autonomní oblasti držen asi milion Ujgurů a příslušníků dalších etnických menšin, které jsou podrobovány indoktrinaci, mučení či nuceným pracím. Různí politici v USA, Kanadě a Británii popisují zacházení s Ujgury jako genocidu. USA, EU, Británie a Kanada přijaly řadu rezolucí, sankcí a opatření, které se pak setkaly s čínskou odvetou.

Peking tato obvinění opakovaně popírá a uvádí, že má jeho politika v Sin-ťiangu za cíl bojovat proti terorismu a náboženskému extremismu a snižovat chudobu. Čínské ministerstvo zahraničí považuje výzvy k bojkotu za narušování olympijského ducha a jsou „odsouzeny k neúspěchu“.

Japonsko je jednou z mála vyspělých zemí, které sice porušování lidských práv odsoudily, k významnějším protičínským opatřením nebo bojkotu však nedošlo. Peking tak hraje i na citlivou notu olympijského ducha, kterého se Tokio pro přežití vlastních plánů drží zuby nehty.

Pro Čínu by byl vlastní pořadatelský neúspěch o to větší ranou vzhledem k tomu, že komunistická strana letos slaví 100. výročí od svého založení.