Hlavní obsah

Tornádo ukázalo, jaký jsme ve skutečnosti národ, říkají lidé měsíc poté

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Lenka Preguza nese oběd řemeslníkům. Budou mít křenovou omáčku a knedlíky.

Reklama

24. 7. 8:30

Někteří stále nemají elektřinu a pro jídlo si chodí na krizový štáb. Většina trosek je pryč, ale místo mnoha střech jsou jen plachty. Je to přesně měsíc, co se jižní Moravou prohnalo tornádo.

Článek

Tomáš Král s cigaretou za uchem sleduje, jak bagr hlučně odbourává zbylý kus zdi. Až budou sutiny pryč, zůstane jen holá plocha mezi dvěma domy. „Před týdnem nám to hasiči přišli zbourat a minulé pondělí už jsem tu měl architekta, který zadarmo nakreslil návrh. Poslal mi ho už po čtyřech dnech. V pondělí už chceme dělat základy, ať to je co nejrychlejší,“ popisuje energicky mladý muž z Moravské Nové Vsi.

Král toho za poslední měsíc zažil hodně. Hned po tornádu začal s kamarády a dobrovolníky pracovat na opravě zničeného obydlí. Bylo to ale zbytečné, statici totiž zhodnotili, že dům musí k zemi. Přes to všechno ho optimismus neopouští. Bez něj to prý nejde. „Za rok chceme bydlet. Už mi došla pojistka i dotace od státu,“ říká. Dům postaví podle stejného půdorysu, jen bude nízkoenergetický a z kvalitnějšího materiálu.

Kousek dál na hřbitově se shozenými náhrobky čistí paní Milada rodinný hrob. Její dům sice tornádo nezasáhlo, ale i tak na ni katastrofa dolehla. Pomáhala příbuzným, které katastrofa postihla, ale i ostatním. Potřebným třeba poskytla ubytování v jednom ze svých domů.

Podívejte se, jak vypadají místa zasažená tornádem měsíc poté:

+44

Se slzami v očích vzpomíná na nebývalou solidaritu a dobro, které se v lidech hned projevilo. „Ukázalo se, že na tom jako národ nejsme tak špatně,“ říká dojatě. Teď podle ní na povrch vyplouvají ale i špatné vlastnosti. „Co vím, tak si lidé závidí novou střechu nebo dotace. Hulákali na sebe: Dostaneš dva miliony, co bys chtěl? Jsem z toho znechucená. Takoví lidé vůbec nevědí, která bije,“ vypráví smutně žena.

Opravy se musí stihnout do zimy

Hlavní ulice je tišší a prázdnější než před pár týdny. Většina hasičů v týdnu odjela, na zídce sedí unavený voják. Sem tam na trávě leží kartony s lahvemi vody. Dříve rušné stanoviště krizového štábu je poloprázdné.

Dobrovolníků v Moravské Nové Vsi už také není moc. Jan Stejskal je tu sedmnáctý den, spí v mobilním domě v Hruškách. Shodou okolností se samovolně stal jakýmsi koordinátorem dobrovolníků. V Moravské Nové Vsi jich pracuje kolem čtyřiceti až sto padesáti a jejich počet se mění každou hodinou.

„Dobrovolníci jsou tu tak potřební, tak moc potřební, že to snad ani není možné. Je jich tu minimum. A jsou tu desítky domů, které stále nejsou opravené, nemají střechu. To se musí dodělat do září, protože pak bude zima, déšť a sníh,“ vysvětluje Stejskal a ukazuje na domy, které jsou měsíc zakryté jen modrými plachtami. Podle něj se hodí každá ruka, nemusí to být jen řemeslníci. „Každý může vynášet latě nebo tašky. Může odnášet do kontejnerů suť, která tu pořád je,“ popisuje.

V následujících snímcích se můžete vrátit v čase a podívat se, jak to v zasažených oblastech vypadalo před měsícem, a porovnat to s tím, jaká je dnešní realita. Stačí uchopit kolečko uprostřed a posouvat jím zleva doprava nebo naopak.

Vedle lešení u svého domu stojí Jaroslav Pudil. Každý den sem chodí pracovat, i když je po noční. Střechu na domě v Moravské Nové Vsi už má novou, pomohli mu příbuzní. Díry po oknech stále vyplňují jen dřevěné desky. „Hned čtyři dny po tornádu jsme si objednali nová okna. Od té doby na ně čekáme,“ popisuje muž s tím, že bude ještě dlouho trvat, než dají vše do pořádku.

Jídlo z krizového štábu a ložnice ve vinném sklípku

O několik kilometrů dál v Mikulčicích řemeslníci pilně pracují na střeše domu Lenky Preguzy. Ta jim nese v bílých dózách knedlíky a křenovou omáčku od kuchařek ze školky. Oběd si vyzvedla na krizovém štábu, protože ještě nemají elektřinu.

„Jedeme na centrálu a ta neutáhne sporák. Jinak za měsíc po tornádu jsme stihli uklidit, v domě byl neskutečný binec. Stihli jsme zasklít okna na terase. Za to jsme rádi, protože nám tam hrozně foukalo,“ popisuje Lenka Preguza. Na domě její rodiny ještě zbývá dodělat novou střechu, vyměnit okna, podlahy nebo vrata. Počítá s tím, že to bude do Vánoc.

Satelitní snímky krajiny před a po tornádu. První ukazuje stopu tornáda, druhý tornádem zničenou obec Hrušky. Stačí uchopit kolečko uprostřed a posouvat jím zleva doprava nebo naopak.

Hůř je na tom vinař Víťa Pavka. Většina vinohradů sice přežila bez újmy, ale jeho dům šel k zemi. Už měsíc tak spí ve svém vinném sklípku. „Kdyby teď přišlo vinobraní, tak nebude, protože jsem rád, že jsem se tam nastěhoval se vším, co jsem zachránil. Všechny věci potřebné k životu mám tam,“ říká vinař. Přes den pracuje na opravách hospodářských prostor. Aby mohl stavět nový dům, musí si vyřídit různé formality.

Přestože mají Jihomoravané spoustu starostí, v srpnu uskuteční festival Otevřené sklepy. Pavka je jedním z pořadatelů. „Uvažovalo se o tom, že nebude, ale rozhodli jsme se, že ho uděláme za každou cenu. Aspoň lidi uvidí situaci takovou, jaká je,“ zakončuje a věří, že lidé je přijedou podpořit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované