Hlavní obsah

Trochu si připlatí a stát dá živnostníkům pokoj. Jen nesmí vydělat moc

Ministryně financí Alena Schillerová.

Reklama

29. 6. 16:46

Pondělní schůze vlády dala zelenou nápadu, kdy se živnostníkům zásadně sníží papírování výměnou za to, že státu většina odvede více peněz.

Článek

Už od příštího roku by si zásadně část živnostníků mohla ulehčit život pokud přistoupí na takzvanou paušální daň.

Podmínkou je, že jejich tržby nesmí přesáhnout 800 tisíc korun. Státu měsíčně odvedou pevnou částku – pro příští rok se zatím počítá s 5740 korunami – a zbaví se tak dalšího papírování a podle dřívějších vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové i případných kontrol.

Původní návrh počítal s milionovým limitem. Koaliční ČSSD chtěla strop už na 600 tisících.

Nápad má ale i své kritiky. Po dopoledním zasedání tripartity se proti návrhu postavil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Je to špatně propočítaný návrh,“ uvedl. Odbory podle něj podporují spíše zvýšení slevy na poplatníka ze současných 24 840 korun na rovných 30 tisíc. „Sleva na poplatníka dlouhodobě stagnuje, zvyšovala se naposledy v roce 2011,“ dodal.

S návrhem tak, jak byl představený Ministerstvem financí, nesouhlasila ani ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, podle níž by došlo jen k většímu rozevírání nůžek mezi zaměstnanci a živnostníky.

Odbory pak kritizují, že to povede k většímu zneužívání takzvaného švarcsystému – tedy situace, kdy pracovníci kvůli daňovému zvýhodnění nejsou zaměstnaní, ale pracují na živnost.

To však Ministerstvo financí odmítá. „Nemůžeme přece živnostníkům říct, že jim nebudeme zjednodušovat život, aby náhodou nezačalo více lidí podnikat. To bychom stejnou logikou mohli zrušit datové schránky, odpískat projekt online finančního úřadu či začít podnikání jinak znepříjemňovat,“ ohrazuje se v tiskové zprávě ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Daňový poradce a učitel Petr Kout nápad kritizuje kvůli rezignaci na výběr daní. „Nelíbí se mi, že se Ministerstvo financí takto vzdává daně, ta stokoruna je vlastně směšná,“ říká Petr Kout.

Naopak ekonom a člen Národní ekonomické rady Richard Hindls je pro. „Je to další sekyra do rozpočtu. Ale z hlediska malého a středního stavu mám to největší pochopení,“ říká s tím, že aktuální krize se nejvíce dotkne právě živnostníků a drobných podnikatelů.

Je to obchod, finančně výhodný jen pro některé

Jak Seznam Zprávy upozornily, ve skutečnosti bude paušální daň finančně výhodná jen pro úzkou skupinu živnostníků, kteří se s tržbami pohybují u horní hranice – tedy nyní 800 tisíc.

„Pokud má podnikatel třeba dvě děti a manželku na rodičovské dovolené, tak se mu paušální daň finančně nevyplatí nikdy,“ říká Petr Frisch.

Stejně tak pokud podnikatel doteď využíval 60procentní výdajový paušál, nemá děti ani manžela či manželku, na kterou uplatňuje slevu na dani a jeho příjmy nedosahují ročně částky kolem 550 tisíc, tak se mu paušální daň také nevyplatí.

„Protože při uplatnění všech slev na dani podnikatel dosáhne toho, že daň z příjmu vůbec neplatí,“ vysvětluje Petr Frisch, daňový poradce ze společnosti Pro Factum Consulting.

Paušální daň se totiž skládá ze zdravotního pojištění, o patnáct procent navýšeného sociálního pojištění a symbolické 100korunové daně.

Samotné Ministerstvo financí přitom upozorňuje na to, že výhodnost paušální daně spočívá v tom, že podnikatelům odpadnou starosti s papírováním a případnými kontrolami.

„Může to být relevantní argument,“ souhlasí Petr Frisch, podle kterého řada podnikatelů má obavy, jestli daně zpracovali správně, a mohou tak slyšet na to, že zaplatí trochu více, ale nebudou mít starosti.

Daňový paušál má i podporu části opozice. „Je to jeden z dobrých nástrojů, který usnadní podnikání řadě menších podnikatelů. Určitě se budeme chtít bavit a jednat o jeho parametrech tak, aby byl skutečně výhodný i pro ty nejmenší živnostníky,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Ministerstvo financí odhaduje, že paušální daň by se teoreticky mohla týkat zhruba 408 tisíc živnostníků, zároveň počítá s tím, že pro tuto možnost se rozhodne zhruba 140 tisíc podnikatelů.

Státní rozpočet by měl kvůli paušální dani přijít o zhruba 300 milionů korun, naopak více by se mělo vybrat na důchodové pojištění, a to o zhruba 59 milionů korun.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené