Hlavní obsah

Turisty v Krkonoších děsí řev medvědů, ve skutečnosti jde o jeleny v říji

Foto: wikimedia

Nikoliv medvěd, nýbrž jelen.

Reklama

19. 9. 2020 11:33

Správa Krkonošského národního parku a infocentra v horských střediscích v posledních dnech zaznamenaly nárůst oznámení návštěvníků Krkonoš, že slyší na horách medvědy. O nic takového ale nejde, jsou to jeleni.

Článek

„Dobrý den, rád bych oznámil, že jsem zrovna pod Sněžkou a slyším tady řvát medvědy. Musejí být alespoň tři!“

Podobné e-maily či telefonáty na tísňovou linku Správy Krkonošského národního parku v posledních dnech dostávají opakovaně. „Rádi bychom znepokojené návštěvníky uklidnili. Nejsou to medvědi, ale jeleni,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Nyní je v běhu jelení říje, v Krkonoších trvá zhruba 14 dní. Zaslechnout troubení jelena tedy není nic zvláštního. „Je do jisté míry i pochopitelné, že neznalý člověk se charakteristickým zvukem jelení říje nechá snadno zmást. Podobné případy jsou ostatně dokumentovány skoro každý rok. V minulosti někteří návštěvníci hor dokonce lezli ve strachu před medvědy na stromy, o tom ale letos zatím zprávy nemáme,“ dodal Drahný.

„Poslední medvěd byl na české straně Krkonoš zastřelen v roce 1802. S největší pravděpodobností se do Krkonoš v budoucnu nevrátí, protože v území s tak hustou sítí turistických cest a s tak vysokou návštěvností by nenašel potřebný klid. Navíc je třeba připomenout, že medvěd se hlasově neprojevuje řvaním, ba naopak, jedná se o šelmu v zásadě neslyšnou, neviditelnou a k setkání s člověkem dochází více méně náhodně,“ upozornil Drahný.

Jelení říje není ničím jiným než námluvami a demonstrací síly. Zvíře dává najevo ostatním jelením sokům, kdo je v oblasti pánem, a mohou se objevit i souboje samců. Jejich cílem je najít vhodnou laň a předat své geny.

Jelení populace na české straně Krkonoš je podle Správy KRNAP dlouhodobě stabilní a čítá asi 600 kusů jelení zvěře. Jeleni nemají v Krkonoších žádného přirozeného predátora, proto správci parku musí jejich počty regulovat, aby nevznikaly škody na lesních porostech. „Každým rokem jich lovíme asi 450. To, co my uvolníme odstřelem, je syceno jeleny z Polska, kde jsou přemnožení. O doplnění populace se samozřejmě postará i přirozený přírůstek jelení zvěře,“ vypočítal Drahný.

Na zimu se jelení zvěř stahuje za potravou z vyšších poloh do údolí, kde zimuje v obůrkách budovaných správci parku. V 16 přezimovacích obůrkách zimuje až 90 procent jelení zvěře. „Je to další opatření, které má ochránit krkonošské lesy,“ řekl Drahný.

Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Jelena připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z druhé poloviny 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované