Hlavní obsah

Podle učitelů jsou nejdůvěryhodnějším soukromým médiem Seznam Zprávy

Foto: Člověk v tísni

Nejdůvěryhodnějšími médii podle učitelů jsou Česká televize, Český rozhlas a Seznam Zprávy.

Reklama

15. 3. 18:27

Největší problém distanční výuky je udržení pozornosti studentů, tvrdí pedagogové. Učitelé zároveň zvolili nejdůvěryhodnější média. Seznam Zprávy se umístily jako nejdůvěryhodnější soukromé médium.

Článek

Mezi nejdůvěryhodnější média, co se informování o pandemii koronaviru týče, jsou podle českých učitelů Česká televize, Seznam Zprávy a Český rozhlas. Vyplývá to z průzkumu organizace Člověk v tísni.

Průzkum proběhl mezi vyučujícími základních a středních škol a zaměřoval se na výuku během epidemie covidu-19. Podle něj méně než pětina učitelů vnímá výuku na dálku bez problémů. Jako největší problém s distanční výukou označila více než polovina (59 %) učitelů zapojení všech studentů do výuky. Značná část vidí jako problém také udržení pozornosti studentů během výkladu.

Žebříček nejdůvěryhodnějších médií

Informacím české vlády o epidemii koronaviru nedůvěřuje téměř polovina učitelů, vysokou míru důvěry naopak získala veřejnoprávní média – České televize (72 %) a Český rozhlas (53 %). Ze soukromých médií stojí v žebříčku důvěry českých učitelů nejvýše zpravodajství portálu Seznam Zprávy (53 %).

10 nejdůvěryhodnějších médií, která informují o vývoji pandemie

1. Česká televize - 72 %

2./3. Český rozhlas - 53 %

2./3. Seznam Zprávy - 53 %

4. Novinky - 44 %

5. Aktuálně.cz - 43 %

6. Televize Prima - 32 %

7. MF Dnes - 29 %

8. Respekt - 28 %

9. Televize Nova - 27 %

10. Hospodářské noviny - 19 %

Zdroj: průzkum společnosti Člověk v tísni

Covid, nafouknutá mediální bublina?

Přibližně pětina vyučujících si myslí, že koronavirová epidemie je „nafouklá mediální bublina“. Tento postoj měli zvláště mladí vyučující ve věkové skupině do 34 let.

„Nemalé procento vyučujících zastává alternativní názory a postoje. Nadprůměrně se to týká zvláště mladých učitelů ve věku do 34 let. Téměř čtyřicet procent z nich považuje epidemii koronaviru za nafouknutou mediální bublinu, covid-19 označují za běžné virové onemocnění podobné chřipce, myslí si, že pravidelné nošení roušek má negativní zdravotní důsledky a nechtějí se nechat očkovat, protože to je nebezpečné,“ uvádí Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu JSNS.

„Lze předpokládat, že uvedené postoje, zřejmě související i se značnou nedůvěrou ve vládní opatření a informace poskytované vládou, mohou přenášet také na žáky,“ dodává.

Třetina učitelů souhlasí s rozhodnutími české vlády

Počínání Česka v epidemii hodnotili podle průzkumu společnosti Člověk v tísni učitelé velmi negativně. Kladně jich hodnotilo českou vládu pouze 29 procent. Slabší rating než Česku připsali jen zemím s výrazně nižší životní úrovní i kvalitou zdravotní péče. Nejsilnější odpor vůči vládnímu postoji deklarovala čtvrtina učitelů (26 procent) souhlasem s tvrzením, že koronavirová opatření představují nepřijatelný zásah do základních svobod. Tento postoj akcentovali nadprůměrně zvláště mladí učitelé ve věkové skupině do 34 let (41 procent) a učitelé působící na středních odborných učilištích (39 procent).

Podzimnímu lockdownu pomohla technologie

Výrazně lépe než distanční výuku v období první vlny epidemie na jaře hodnotili učitelé distanční výuku během druhé podzimní/zimní vlny, a to jak z hlediska využití technologií, kde narostla spokojenost z 22 % na 80 %, tak z pedagogického pohledu (32% spokojenost v první, 80% ve druhé vlně).

Nějakou formu pomoci jak v rovině technologické, tak v rovině pedagogické by ocenilo 70 % vyučujících.

Naprostá většina vyučujících (85 %) neměla před propuknutím epidemie uživatelskou zkušenost s platformami pro realizaci distanční výuky. Z těch využívají respondenti nejčastěji MS Teams (45 %) a Google Classroom (36 %). Uživatelská zkušenost s MS Teams a Google Classroom pak prudce vzrostla až s nástupem první fáze distanční výuky. V době před vypuknutím epidemie byla nejužívanějším nástrojem platforma Bakaláři.

Evropské unie a zvládání epidemie? Není jasno

Roli EU během řešení epidemie covidu-19 vnímají učitelé polarizovaně, 39 % učitelů ji hodnotí pozitivně, 40 % negativně. Hodnocení podle průzkumu kontrastuje se silnou, více než dvoutřetinovou (76 %), podporou členství Česka v EU. Výrazně pozitivněji hodnotí členství v EU vyučující gymnázií (51 % rozhodně pro členství v EU) v porovnání s vyučujícími středních odborných škol a učilišť, kde jednoznačně podporuje členství pouze necelá čtvrtina respondentů (24 % rozhodně pro členství v EU).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované