Hlavní obsah

Uganda se ponořila do tmy. Vodní rostliny ucpaly elektrárnu

Foto: Fredrick Onyango/Wikipedia.org

Vodní elektrárna na přehradě Nalubaale má instalovaný výkon 180 MW.

Reklama

Viktoriino jezero slouží jako zásobárna vody, která roztáčí turbíny vodních elektráren. Jenže už celá desetiletí řeší Uganďané problém, jak zdroje energie ochránit před vodními rostlinami, které je ucpávají.

Článek

Ugandský prezident Yoweri Museveni se včera chystal prostřednictvím televizních obrazovek oslovit národ kvůli koronavirové pandemii – jenže místo prezidenta viděli Uganďané černé obrazovky.

„Došlo k výpadku elektrického proudu v celé zemi,“ uvedl na svém facebookovém profilu ministr energetiky. Z Viktoriina jezera, které slouží jako přirozený vodní rezervoár, se k česlům na vtocích vodních elektráren dostal obrovský zelený ostrov složený z vodních hyacintů (tokozelka nadmutá) a šáchoru a zcela je vyřadil z provozu.

Šlo o tři velké vodní elektrárny, Nalubaale, Kiiri a Bujagali, které mají dohromady výkon 630 MW. To představuje téměř dvě třetiny celkové instalované kapacity všech zdrojů, které má Uganda k dispozici. Čtvrtou hlavní vodní elektrárnu Isimba s instalovanou kapacitou 250 MW, která leží dál severně po proudu Bílého Nilu, už řasy z chodu nevyřadily.

Stát uprostřed Afriky má pro svých více než 40 milionů obyvatel k dispozici zdroje, které se svým výkonem v součtu vyrovnají jednomu temelínskému bloku. Uganda vyrábí energii z 90 procent z obnovitelných zdrojů, především sází na vodní elektrárny.

Jenže tato sázka nemusí být v dlouhodobém horizontu úplná jistota. Celá desetiletí dochází ke třenicím se státy ležícími severně po proudu Bílého Nilu, který slouží jako hlavní energetická tepna státu a leží na něm všechny čtyři hlavní vodní elektrárny. Do správy vodního toku proto chtějí mluvit i Jižní Súdán, Súdán a nakonec také Egypt.

Geotermální energie? Proč ne

Kromě současné politiky státy ohrožuje klimatická změna, která ovlivňuje srážkové úhrny v celé oblasti a do budoucna by nemuselo být vody dost pro všechny. Kvůli tomu ugandská vláda podporuje i další energetické projekty, například zvažuje výrobu elektřiny s pomocí geotermální energie.

Průzkumné vrty probíhají severozápadně od hlavního města Kampaly u Albertova jezera. V geologicky aktivní oblasti, která je součástí Východoafrického riftu, prýští horké prameny. Kromě nich ale průzkumníci narazili také na zásoby ropy, byť ministr energetiky posléze upřesnil, že jde spíše o náhodu, než že by se z Ugandy stala ropná velmoc.

V africkém srovnání na tom ovšem Uganda s ropnými zásobami není špatně – prospektoři její potvrzené zásoby odhadli na 2,5 milionu barelů, zhruba stejně jako má Velká Británie.

Reklama

Doporučované