Hlavní obsah

USA se připravují na íránskou odvetu za zabití Solejmáního

Foto: Profimedia.cz

Americký bombardér B-52 nad Blízkým východem.

Reklama

30. 12. 2020 22:30

Americká armáda očekává útok na své lidi a zájmy v Iráku. Pár dní před výročím zabití íránského generála Kásima Solejmáního to oznámili představitelé amerického ministerstva obrany.

Článek

Za zabití generála Solejmáního slibovali Íránci krutou odvetu. Ta až dosud byla spíše symbolického rázu, nyní jsou ale americké síly na Blízkém východě ve stavu pohotovosti. Washington očekává, že by Írán mohl udeřit v době prvního výročí atentátu.

I proto se ve středu ze základny v Severní Dakotě vydaly na Blízký východ dva bombardéry B-52. Jejich 30hodinová mise měla sloužit k odstrašení Íránu i jako ukázka americké síly a přítomnosti v regionu. Americké letectvo podniklo podobnou misi už potřetí během posledních 45 dní.

„Spojené státy pokračují v rozmísťování techniky připravené k boji, aby odstrašily potenciální agresory a daly najevo, že jsme připraveni odpovědět na jakoukoliv agresi proti Američanům a americkým zájmům,“ citoval list The Washington Post generála Kennetha Franka McKenzieho, šéfa centrálního velení armády.

Americko-íránské napětí roste

Solejmání, vůdce jednotek Kuds, elitní složky Íránských revolučních gard, byl zabit třetího ledna střelou z bezpilotního letounu poblíž bagdádského letiště. Spolu s ním zahynul i Abú Mahdí Muhandís, vůdce Íránem podporované organizace Kataíb Hizballáh, která má na svědomí několik útoků proti americkým cílům. Solejmání byl v zemi ajatolláhů nesmírně vlivnou postavou, právě on měl na starosti šíření vlivu a tajné operace po celém Blízkém východě.

Írán zabití generála ostře odsoudil, ze slíbené odplaty proběhl ale zatím jen raketový útok na americké vojenské základny v Iráku pět dní po smrti Solejmáního. Při útocích bylo sice zraněno na sto vojáků, nikdo ale nezemřel. O tvrdé odvetě, jíž hrozil Teherán, proto nelze mluvit.

V poslední době ale napětí na trase Teherán-Washington opět vzrostlo. 17. listopadu zaútočila na americkou ambasádu v Bagdádu další z proíránských radikálních skupin. O deset dní později zabili pravděpodobně agenti izraelského Mosadu „otce íránského jaderného programu“ Mohsena Fachrizádeha. Írán sice z atentátu ihned obvinil Izrael, vzhledem k jeho blízkému spojenectví s USA ale může část viny připisovat i Američanům.

Nejmenovaný americký představitel navíc informoval o značném toku konvenčních zbraní z Íránu do Iráku. K tomu prý došlo poté, co se vůdci jednotek Kuds sešli s představiteli iráckých šíitských milicí.

20. prosince zemřel při raketovém útoku na ambasádu USA v Bagdádu jeden irácký zaměstnanec. USA už dříve snížily svůj personál na této misi a varovaly Írán před důsledky, které by vyvolalo zabití amerických občanů. Iráčtí politici se pak obávají toho, že USA a Írán si budou své spory vyřizovat na jejich území.

„Pro Írán mám přátelskou radu: Pokud bude zabit jeden Američan, bude za to zodpovědný Írán. Rozmyslete si to,“ vzkázal do Teheránu tweetem končící prezident Donald Trump.

Plýtvání penězi kvůli íránským provokacím

Jeho politika vůči Íránu ale sklízí značnou kritiku. V deníku The Wall Street Journal vyšel například komentář Kathryn Wheelbargerové, někdejší členky Trumpovy administrativy, a Dustina Walkera, který se staral o otázky obrany na půdě Senátu. Komentář odsoudil posílání bombardérů či letadlové lodi do regionu s tím, že jde o plýtvání peněz daňových poplatníků. Taková politika je podle něj neudržitelná a USA by takto neměly reagovat na každou íránskou provokaci a měly by se spíše soustředit na hrozby, které představuje Čína a Rusko.

O jiný přístup k Íránu usiluje i nově zvolený prezident Joe Biden, jenž se chce vrátit k mezinárodní smlouvě o kontrole íránského jaderného programu (známou pod zkratkou JCPOA).

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované