Hlavní obsah

Uprchlík z Iráku se ocitl v kafkovském procesu, zastal se běžence Ústavní soud

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

30. 7. 11:20

Ústavní soud (ÚS) se zastal uprchlíka z Iráku, se kterým české úřady jednaly jako s dospělým, přestože se sám prohlašoval za nezletilého.

Článek

Rozhodlo lékařské vyšetření a určení kostního věku, což ale v daném případě podle ÚS nestačilo. U vyšetření navíc nebyl tlumočník, stejně jako při jednání u Městského soudu v Praze, což je podle ústavních soudců zásadní problém. Městský soud by se měl případem zabývat znovu.

„Situace, v níž se stěžovatel ocitl, působí, jako by se stal účastníkem nepřijatelně kafkovského procesu, kdy se s člověkem jedná jako s předmětem či objektem, nikoliv jako se subjektem práv,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Iráčan ani jeho právní zástupce se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili.

Policie cizince kontrolovala a zajistila v červnu 2020. Tvrdil, že se narodil v květnu 2004 a že přicestoval z Iráku přes Turecko, Řecko, Makedonii, Srbsko a Rumunsko, kde před tím požádal o mezinárodní ochranu a podle sdělení tamních úřadů uvedl jiné osobní údaje. O den později Iráčana vyšetřili ve Fakultní nemocnici v Motole a z rentgenových snímků zápěstí stanovili kostní věk 18 až 19 let. Poté byl v zařízení pro zajištění cizinců, kde s ním zacházeli jako s dospělým. Nyní je podle dostupných informací v pobytovém středisku pro žadatele o azyl, kde má volnější režim, a nadále jej považují za zletilého.

V ústavní stížnosti muž tvrdil, že jej české orgány vůbec neměly zbavovat svobody, protože je nezletilý. Zpochybnil proces určení věku, který nezohlednil psychickou zralost a posléze ani předložené kopie dokladů. K ústavní stížnosti přiložil psychologický posudek, který nechala vypracovat Organizace pro pomoc uprchlíkům pro účely řízení u Nejvyššího správního soudu. Klinická psycholožka dospěla k závěru, že udávaný chronologický věk 16 až 17 let odpovídá skutečnosti, mentální věk je 14 až 15 let.

Ústavní soudci v nálezu zdůraznili, že nedostatečná identifikace věku může u nezletilých vést k nezákonnému zbavení svobody. Nezletilí totiž mají právo na jiné zacházení. Při rozhodování o zajištění a jeho podmínkách jde o podstatnou okolnost.

„S ohledem na zásadní dopad určení věku do práva na osobní svobodu je nezbytné určení věku provést důkladně, aby byly co nejvíce rozptýleny jakékoli pochyby o věku, respektive zletilosti či nezletilosti dotčené osoby,“ stojí v nálezu. Pokud přetrvávají pochybnosti, měla by justice podle ÚS rozhodovat spíše ve prospěch konkrétního člověka, což by v praxi nejspíš znamenalo přiklonění se k nezletilosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované