Hlavní obsah

V Beskydech se narodila vlčata. Viděli je naživo, podívejte se na video

Vlčata v Beskydech se narodila páru, který do Česka přišel před několika lety. (Video: Martin Ďula, Seznam Zprávy)

 

Reklama

18. 8. 13:03

Vlci v Beskydech se začínají úspěšně množit. V těch Moravskoslezských zpozorovali zoologové vlčata poprvé asi po třiceti letech. V Javorníkách už potřetí v řadě. V těchto oblastech žije asi patnáct vlků a vznikají další smečky.

Článek

Donedávna to byli pouze jedinci, teď to vypadá, že v Moravskoslezských Beskydech vzniká vlčí smečka. Zoologové totiž přímo v terénu naživo zpozorovali vlčí pár s mláďaty. V lokalitě se tak stalo poprvé od devadesátých let minulého století. Úspěšné rozmnožování potvrdili odborníci z Hnutí Duha Olomouc a brněnské Mendelovy univerzity.

„Pro Chráněnou krajinnou oblast Beskydy to představuje významnou událost. Vlčí pár tady sledujeme třetím rokem a teprve teď přivedl na svět mláďata, která monitorujeme. A vypadá, že se jim daří. U velkých šelem je totiž poměrně velká úmrtnost mláďat. Uvádí se, že až padesát procent se nedožije druhého roku života. Ať už kvůli nemocem nebo zraněním,“ řekl koordinátor beskydského monitoringu velkých šelem Hnutí Duha Michal Bojda.

Pokud bude odchov úspěšný, vznikne v Moravskoslezských Beskydech vlčí smečka. Ta totiž zpravidla čítá víc než dva členy, přičemž už jednotlivce je v přírodě těžké zpozorovat. Vlčí populace delší dobu narůstá také v přilehlých Javorníkách, kde terénní pracovníci letos pozorovali mláďata už třetím rokem.

Vlk zredukuje počty kopytníků v lesích

Bojda předpokládá, že se vlci v příštích letech mohou přesunout i do Bílých Karpat a dalších hor. Mladí totiž asi po dvou letech opouštějí smečku a putují i desítky kilometrů, než se usadí.

Podle zoologa se zaměřením na potravní a populační ekologii velkých šelem Martina Duľy z Mendelovy univerzity v Brně je vlk šelma, která se dokáže dobře přizpůsobit prostředí a podmínkám. Zvětšující se počet vlků v Česku vítá, podle něj se toho dá dobře využít.

„Vlk je vrcholový predátor a hlavní složkou jeho potravy jsou jeleni, srnci, daňci, prasata a podobně. Máme vysoké stavy kopytníků a vlk nám je pomůže regulovat. Je to potřeba pro lesní ekosystémy,“ vysvětlil Duľa. Upozornil ale, že se musí udělat všechno pro to, aby se šelmy nedostaly k hospodářským zvířatům a nenaučily se tak lovit lehko dostupnou potravu.

Šelma útočí hlavně na nechráněné ovce

Třeba letos v létě v Beskydech zaznamenali časté útoky vlků na ovce. Většinou se tak podle odborníků děje na nedostatečně zajištěných pastvinách. Zabránit škodám jde různými způsoby.

„Efektivních opatření je víc. Patří mezi ně dobré oplocení. Je dobré to směřovat na denní systémy pastvy samozřejmě za použití elektrických ohradníků, které jsou velmi účinné. Taky je dobré mít noční pastvu blízko obydlí, kde může být prováděna neustálá kontrola zvířat. Důležité jsou rovněž budovy vhodné k přenocování zvířat. Dobré je i využití pasteveckých psů,“ vyjmenoval některé možnosti ochrany zvířat Roman Cieslar, chovatel ovcí ze Slezských Beskyd.

Chovatel i zoolog zdůrazňují, že je potřeba, aby pastevcům s ochranou ovcí nebo koz pomohl stát. Je totiž také v jeho zájmu, aby šelmy likvidovaly volně žijící zvířata a ne hospodářská.

Do moravských a slezských hor se vlci začali přesouvat přibližně před pěti lety. Může za to třeba snížení kvóty lovu vlka na Slovensku nebo celoroční ochrana šelmy v příhraničních oblastech. Poslední roky už odborníci hovoří o trvalém výskytu vlků na moravsko-slovenském pomezí, do té doby to byly pouze návštěvy migrujících jedinců. Vlků tu žije asi patnáct.

Dobrovolníci mají možnost pomoct s mapováním smeček tak, že se přihlásí na školení Vlčích hlídek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované