Hlavní obsah

V Brně je větší virová nálož, než byla na vrcholu epidemie, ukazují data

Foto: MexChriss, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

26. 10. 14:05

V Brně je aktuálně možná víc nakažených, než bylo v čase nejhoršího stavu pandemie v březnu, tehdy Brno evidovalo kolem čtyř tisíc nakažených. Uvádí to vodohospodáři, kteří zkoumají virovou nálož v odpadních vodách.

Článek

Článek si také můžete pustit v audioverzi.

Jaká je virová nálož SARS-CoV-2 v odpadních vodách, sleduje Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV) ve čtyřech městech České republiky – v Praze, Brně, Břeclavi a Kladně.

Brno je na tom podle těchto dat hůře než kdy předtím. „V odpadní vodě v brněnské čističce jsou aktuálně vyšší hodnoty virové RNA než v období vrcholící epidemie na jaře,“ uvádí pro Seznam Zprávy vedoucí Oddělení mikrobiologie vody a hydrobiologie VÚV Hana Zvěřinová Mlejnková.

Vysvětlení podle ní není jednoznačné. „Může to znamenat vyšší počet osob vylučujících viry do odpadních vod, než kolik jich je evidováno jako nemocní nebo pozitivně testovaní, např. vlivem většího počtu bezpříznakových osob. Nebo může být důvodem jiná virová nálož u současných variant viru,“ uvádí Zvěřinová Mlejnková.

V Brně se počet zachycených nákaz pohyboval v polovině března kolem čtyř tisíc. Aktuálně počet evidovaných nakažených v Brně je okolo 1 800.

Vodohospodáři tvrdí, že z rozboru vody v Kladně či Praze věděli o nástupu další vlny epidemie dříve, než se reálně projevila v číslech.

„V Kladně jsme po dlouhodobých nulových nálezech RNA SARS-CoV-2 v odpadních vodách zachytili zvýšení obsahu virové RNA s předstihem, před zvýšením počtů pozitivně testovaných. Velmi dobře korelují také hodnoty z velkých čistíren, např. z obou linek na Ústřední čistírny odpadních vod Praha, ty ukazují rychlý vzestup od konce srpna,“ říká Zvěřinová Mlejnková.

O tom, že v Praze může být výrazně více nakažených než podle oficiální statistiky, jsme psali již minulý týden, vědci pod vedením Jana Bartáčka odhadli, že v metropoli to může být až pětkrát víc. „Aktuální počet částic viru odpovídá počtu částic, které jsme naměřili na přelomu března a dubna a tehdy bylo v Praze nakažených kolem deseti tisíc,“ popisoval v článku Seznam Zpráv Bartáček výsledek měření.

Na výzkumu virové nálože v odpadních vodách spolupracuje Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, epidemiologové z 1. lékařské fakulty UK a výzkumný tým Vysoké školy chemicko-technologické a vzorky dodávají místní vodárny.

Výsledky korelují s realitou, ale ne všude

Na celorepublikové úrovni však vědci zjistili, že zvolená metoda není úplně stoprocentní. „Množství virů (virová nálož), které se dostanou do odpadních vod, je – jak ukazují klinické výzkumy – velmi individuální. Virová nálož je ovlivněna rychlostí vylučování, dobou trvání infekce, úrovní virémie, věkem pacienta, původcem/variantou a závažností onemocnění. Tyto faktory je nutné při interpretaci výsledků důsledně zohlednit,“ líčí hydrobioložka Zvěřinová Mlejnková.

Zkoumání množství virové nálože nefunguje třeba v Břeclavi. „To město je něčím specifické a zde je třeba hledat příčiny, jako např. směsné průmyslové a komunální odpadní vody, dezinfikované odpadní vody atp. Takové čističky odpadních vod pak nebudou vhodné pro systematický monitoring,“ říká vědkyně.

Právě dlouhodobý monitoring, ze kterého pak dokážou předpovídat epidemický vývoj, je pro ně cílem. „Rádi bychom monitoring změnili na trvalé systematické sledování vybraných větších čističek, které jsou pro daný účel vhodné. Rozšíření na menší lokality (třeba domovy důchodců) je velmi náročné na vzorkování, které musí probíhat minimálně jednou týdně přímo v kanalizační síti. Na to nemáme bohužel kapacity, ale rádi bychom tento přístup odzkoušeli pro účely trasování zdrojů infekce,“ uvádí vedoucí hydrobioložka VÚV.

Odpadní vody chce sledovat i SZÚ

Monitoring odpadních vod plánuje zavést i Státní zdravotní ústav (SZÚ). Informoval o tom v tiskové zprávě v úterý. SZÚ se připojuje k evropskému projektu zjišťování mutací a variant viru SARS-CoV-2 v odpadních vodách.

Vzorky odpadní vody budou odebírat pravidelně dvakrát týdně v Praze, Brně, Ostravě a v Plzni. Odebraný materiál se následně vyšetří metodou PCR ve spádových laboratořích SZÚ v Ostravě a Praze. Pozitivní nálezy s výskytem koronaviru projdou vyšetřením diskriminačním PCR testem a v případě potřeby i celogenomovou sekvenací k přesnému určení mutace či varianty viru.

„Informace o výskytu viru v určité lokalitě může sloužit k rychlému přijímání účinných hygienicko-epidemických opatření na základě objektivních dat. Monitoring zachytí i viry od nakažených osob bez příznaků. Navíc tělo vylučuje virus dříve, než pacienti cítí příznaky,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková. Monitoring začnou zavádět zdravotníci postupně do konce roku 2021 a v prvním pololetí 2022.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované