Hlavní obsah

V Česku propuká epidemie nespokojenosti. Lidem došla trpělivost

Foto: Adam Hříbal , Seznam Zprávy

Češi se během posledních let propracovali mezi nejspokojenější národy v Evropě, koronavirus to začíná měnit.

Reklama

12. 1. 6:00

Co vadí Čechům na boji s covidem? V čem je problém, ukázala práce výzkumníků z Centra pro výzkum veřejného mínění.

Článek

Tradičně vysoká spokojenost Čechů s vlastním životem poklesla.

Jak zjistili výzkumníci agentury CVVM, projevilo se to především koncem minulého roku. Hlavním překvapením je fakt, že omezení zavedená v rámci boje s pandemií hůře snáší mladá generace.

„Prosincový průzkum přinesl výsledek, že starší lidé jsou se svým životem více spokojeni než mladší lidé. Rozdíly nejsou zase až tak velké, ale určitý trend tam je vidět,“ potvrzuje autorka průzkumu Radka Hanzlová. Obvykle jsou přitom o poznání spokojenější mladí lidé, které netrápí nemoci, vedou bohatý společenský život a mají dost sil, aby se vypořádali s komplikacemi.

Dlouhodobá data od CVVM také ukazují, že Češi si život obvykle pochvalují.

Podíl spokojených od počátku století průběžně roste až k sedmdesáti procentům v časech před pandemií. V případě mladší generace dokonce k osmdesáti procentům.

Trend zastavila v letech 2008–2013 velká finanční krize, ovšem ani v té době se nálada populace nikdy nepropadla na delší dobu než pár měsíců.

Údaje od Eurobarometru potvrzují, že Češi se během posledních let propracovali mezi nejspokojenější národy v Evropě, s výraznějším odstupem pouze za Skandinávci. Sociologické studie z prosince však ukazují, že teď se poměry mohou obrátit k horšímu.

Výzkum CVVM ukázal, v čem je problém.

Proti prvnímu pololetí si lidé častěji nestěžují na zdraví ani se nebojí skutečné chudoby. Sice jim vadí, že klesá životní úroveň, minimálně stejně jim však vadí, že se zhoršila úroveň „duchovního života“, tedy že nefunguje kultura, a spolu s tím pokles sociálních kontaktů.

Mladší generace si přitom nejvíc stěžuje na kvalitu osobních vztahů a kromě nižších příjmů zvláště na nejistou perspektivu. Proti tomu starším občanům vadí především úpadek kulturního života.

Dlouhodobý trend zlepšování nálady se tedy zastavil, propad spokojenosti však zatím nebyl příliš prudký a do zavedení třetího, vánočního lockdownu více či méně zasáhl jen desetinu populace.

„Spokojenost se životem v české populaci je nadále vysoká, pohybuje se okolo dvou třetin dotázaných, pětina zastává neutrální postoj a přibližně jen desetina vyjadřuje nespokojenost,“ zdůrazňuje socioložka Hanzlová, že sociální katastrofa ještě na dohled není.

Vysvětlit nižší spokojenost mladších generací může politika. Důvěra k vládě a představitelům státu vyrostla do nevídaných výšin v časech první vlny koronaviru v březnu a dubnu.

Jak ukazují tzv. „index paniky“ a „index důvěry v úřady“, které průběžně zjišťuje projekt National Pandemic Alarm, také strach z pandemie dosáhl vrcholu v březnu. Zároveň Češi uvěřili vládě, že je ochrání.

Pak se důvěra začala propadat, nejhlouběji koncem léta, kdy společnost znovu ovládla panika, vláda však s očekávanou reakcí otálela. Koncem roku ztrácel boj s covidem-19 podporu, protože značná část populace nechápala, případně nechtěla chápat, co vláda svou strategií zákazů a uvolňování vlastně sleduje.

Údaje CVVM ukazují, že největší námitky proti vládní strategii měla zvláště mladší generace pod 30 let, jejíž důvěra vůči vládě poklesla ze 40 procent z počátku roku na necelou třetinu. Naopak mezi lidmi nad 60 let se ještě v září držela poblíž poloviny, tedy na úrovni z března. Větší důvěra vládě znamená podle sociologů větší podporu jejích opatření proti koronaviru.

Platí to i naopak: souhlas s pandemickou strategií zvyšuje podporu vlády a v důsledku i jistotu, že boj s covidem-19 a tím i život společnosti míří za nějakým rozumně stanoveným cílem. Protože vládě méně věří mladší generace, ovlivňuje koronavirus její náladu k horšímu víc než u generace jejich otců.

Průzkumy agentury Kantar ukazují důsledky. Mladší voliči, kteří ještě zbývali vládním stranám, se během roku přesunuli zvláště k Pirátům nebo STAN. Teprve průzkumy z příštích týdnů a měsíců ukážou, jak nedůvěra zasáhne voliče s dřívějším datem narození, na kterých staví ANO, ČSSD i KSČM svůj volební úspěch.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované