Hlavní obsah

Video: Ve střele, která zasáhla obytný dům, byly podle Kyjeva západní součástky

Bez komentáře: Následky ruského útoku na Kyjev.Video: telegram/dsns_kyiv_region

Ukrajinský prezident v reakci vyzval zahraniční partnery ke zpřísnění sankcí vůči Rusku.

Článek

Rusko obchází západní sankce a ve svých střelách, které vysílá na Ukrajinu, používá moderní součástky vyrobené na Západě.

Vyplývá to z vyjádření Volodymyra Zelenského po ruském útoku z noci na čtvrtek, který si vyžádal 24 mrtvých, včetně tří dětí. Dalších 48 lidí bylo podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) zraněno.

Ukrajinský prezident s odvoláním na předběžné zprávy uvedl, že střela Ch-101, která zasáhla obytný dům v Kyjevě, byla vyrobena ve druhém čtvrtletí letošního roku.

To podle něj naznačuje, že Moskva je navzdory sankcím stále schopná dovážet součástky, zdroje a vybavení potřebné pro výrobu raket. Zahraniční partnery proto vyzval ke zpřísnění sankcí.

Ruský zájem

Do Ruska se součástky pravděpodobně dostávají přes třetí strany – země, které nejsou na sankčním seznamu –, případně prostřednictvím zprostředkovatelů. Anebo skrze seznam zařízení pro dvojí použití, tedy těch, jež mají jak vojenské, tak i civilní využití.

Aktuální vyjádření Kyjeva ostatně není první. Důkazem, že Rusové nadále využívají ve své výzbroji západní elektronické součástky, bylo lednové objevení nového typu kamikaze dronu Geran-5.

Foto: gur.gov.ua

Geran-5.

Bezpilotní letoun byl přibližně šest metrů dlouhý, měl rozpětí křídel 5,5 metru a byl vybaven čínským proudovým motorem Telefly s vyšším tahem. Ten obsahoval mikročipy označené logy tří amerických společností – Texas Instruments, CTS Corporation a Monolithic Power Systems.

V jiné části dronu byl navíc nalezen mikročip s logem německé společnosti Infineon Technologies.

Německý deník Handelsblatt ostatně začátkem roku informoval o analýze spolkové kontrarozvědky, podle níž Moskva stupňuje aktivity, jimiž se snaží dostat k technice pro zbrojní průmysl. Rusové se podle materiálu zajímají hlavně o strojírenství, specializovaný software a mikroelektroniku.

V minulosti se v ruském zbrojním průmyslu objevila i česká stopa. Deník Ukrajinska pravda loni v létě výslovně jmenoval ostravskou firmu Leseft International, která měla zprostředkovávat dodávky pro Rusko. Jednatel firmy Lev Seferjan na to přes agenturu ČTK reagoval, že jde o „fake news“ s cílem poškodit dobré jméno firmy.

Doporučované