Hlavní obsah

V Chorvatsku covid roste, u moře ale tolik ne. Vyhněte se Záhřebu

Foto: Pixabay

Do Chorvatska míří každý rok statisíce Čechů. Zájem o destinaci je i letos - přestože se tamní situace okolo covidu zhoršuje.

Reklama

Léto do Evropy ani zbytku světa nepřineslo uklidnění epidemiologické situace, spíše naopak. Počty nakažených přitom stoupají i v oblíbené české destinaci Chorvatsku. Dá se vůbec cestovat bezpečně?

Článek

Od začátku července v Česku přibylo víc než 2600 lidí pozitivně testovaných na koronavirus. Přibližně 65 z nich si infekci pravděpodobně přivezlo ze zahraničí, vyplývá z údajů resortu zdravotnictví.

Jen mezi 14. a 21. červencem se za hranicemi nakazilo 46 Čechů, víc než třetina se s virem setkala v Rakousku. Pět případů nejspíš pochází ze Srbska a po čtyřech z Bulharska, Chorvatska a Slovenska. Ve třech případech si lidé nemoc přivezli z Černé Hory a ve dvou ze Švédska. Po jednom případu pochází z dalších osmi zemí, například z Běloruska, Egypta nebo USA.

V porovnání s celkovými přírůstky nejsou zatím cestovatelské anamnézy alarmující, přesto je epidemiologové nepřestávají pozorně sledovat - okolo každého případu se může vytvořit nové ohnisko covid-19, návratů z ciziny navíc bude nadále přibývat a epidemiologickou situací v zemi mohou ještě citelně zahýbat.

Pozornost navíc vyvolává i aktuální situace v Chorvatsku, kam se každoročně vydávají statisíce českých turistů. Země od druhé půlky června zažívá nárůst nových případů covid-19. Z víc než čtyř milionů obyvatel je každý den v průměru kolem stovky nově infikovaných. Celkem už se nakazilo přes čtyři tisíce lidí a 120 kvůli těžkým komplikacím zemřelo.

Nizozemsko už kvůli vývoji před několika dny přemístilo Chorvatsko do rizikovější - oranžové - kategorie epidemiologického semaforu. Nizozemští turisté proto začali zemi rychle opouštět, aby se vyhnuli případné dvoutýdenní karanténě.

Češi se ale zatím o svou oblíbenou destinaci bát nemusí - ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) tento týden připustil, že počet nakažených v Chorvatsku roste, dodal ale, že je většina případů v oblasti kolem Záhřebu, a nikoli u pobřeží, kam míří čeští turisté.

Že se na postoji Česka nic nemění potvrdila v pátek pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Zuzana Štíchová. „V Chorvatsku počet případů roste, není to žádné tajemství. Ale nemám informace o tom, že bychom tento týden měly celé státy přeřadit na seznam méně bezpečných. Je nicméně možné, že se tam objeví některé nejvíce problematické regiony, a to formou například určitého doporučení,“ přiblížila.

Samotné Chorvatsko už kvůli zhoršené situaci zavedlo řadu opatření proti šíření nákazy, jako jsou povinné roušky v obchodech a ve veřejné dopravě. Restrikce se nově týkají i některých hromadných akcí. Na plážích platí nutnost udržovat společenský odstup, lidé by se měli také stranit míst z vyšší koncentrací lidí.

Na cestu s formulářem

Chorvatsko českým občanům umožňuje vstup bez udání konkrétního důvodu. Turisté musí na hranici pouze ohlásit, kde se budou během pobytu v Chorvatsku zdržovat a dát úřadům kontakt pro případ, že se v jejich okolí vyskytne koronavirová nákaza. Příslušný online formulář je možné vyplnit již před cestou.

Přeskakující semafor

Česko hodnotí podle míry rizika evropské země a jednou týdně zveřejňuje jejich aktualizovanou mapu. Od pondělí na ní budou všechny státy EU mezi bezpečnými zeměmi. Dokládat negativní test tak už nebudou muset ani turisté ze Švédska, jako tomu bylo doposud. Naopak zahraniční pracovníci ze Švédska tuto povinnost nově mít budou, stejně jako zahraniční pracovníci z Lucemburska. Stejné nařízení platí i v případě pracovníků z Rumunska, Bulharska a Portugalska.

Podle barevného semaforu se nicméně mění i to, jak je naopak Česko hodnoceno ostatními státy. Situace se přitom může velmi rychle měnit podle toho, jak mají nastavená patřičná kritéria. Například Lotyšsko a Estonsko zkraje tohoto týdne Česko zařadily mezi bezpečné. Už v pátek ale postoj přehodnotily.

Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je komplikací právě to, že jednotlivé země unie mají různý koeficient, podle něhož ostatní státy zařazují do svých seznamů. „Někteří mají tu hranici na deseti případech na sto tisíc obyvatel, někteří na 50 případech. Chci s kolegy z EU jednat o sjednocení, nebo alespoň přiblížení této hranice pro celou EU,“ popsal ministr.

Covidový pas

Cestování v době koronaviru by do budoucna mohla usnadnit aplikace CovidPass, o které ministerstvo jedná s dalšími evropskými zeměmi a kterou představilo tenhle týden společně s vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romanem Prymulou. Aplikace by elektronicky dokládala absolvování negativního PCR testu na covid-19 v certifikované laboratoři a odpadlo by nošení papírového potvrzení.

Podle Prymuly se ve světě řeší několik způsobů, jak bezinfekčnost elektronicky prokazovat. Existují varianty potvrzení o tom, že člověk onemocnění už prodělal, Prymula ale upozornil, že není dosud prokázáno, jak dlouho dotyčný zůstane neinfekční. Přiklání se proto k CovidPassu založeném na PCR testu.

Pozor na kýchání

Kromě samotných kritérií pro vycestování by ale lidé neměli zapomínat na co největší ochranu před koronavirem přímo na cestě a v cílové destinaci.

Podle epidemiologa Jana Kynčla ze Státního zdravotního ústavu se lidé při cestování mohou viru exponovat víc, stále ale záleží hlavně na tom, jak dodržují hygienická a protiepidemická pravidla dobře známá i z Česka.

„Je to o určitém kompromisu - část lidí je trochu nezodpovědná - má pocit, že už je vyhráno a vůbec nic se neděje. V tu chvíli v podstatě nedodržují určitý sociální distanc - přitom by měli být obezřetní,“ uvedl Kynčl už dříve pro Seznam Zprávy s tím, že i na cesty by si s sebou lidé měli brát roušky. Kapénky se totiž šíří i v teplém počasí.

Nárůst nakažených v Chorvatsku ho nepřekvapil. „V Chorvatsku se koncentruje velké množství lidí ze spousty zemí,“ dodal.

„Je třeba sledovat, jak tam jedu, s kým se budu stýkat, jestli tam budu chodit na diskotéky. Nebo si dávat pozor, aby počet kontaktů, které budu mít a které jsou významné - delší než 15minutové - byl co možná nejmenší. Infekce tu je a nějakou dobu asi ještě bude, takže je třeba se chránit a omezit množství kontaktů. Samozřejmě, pokud někdo bude kašlat nebo kýchat, tak pryč od něj,“ dodává k věci ředitelka pražských hygieniků Zdeňka Jágrová.

Opatření v zahraničí

Nejen Chorvatsko už kvůli vzestupu covidu-19 opětovně přijalo protiepidemická opatření. V Rakousku nově platí povinnost nosit roušku v obchodech s potravinami, zdravotnických zařízeních či na úřadech. Povinnost platí také v kostelech při bohoslužbách, na kulturních akcích v uzavřených prostorech či na shromážděních, kde není možné udržovat vzájemný odstup alespoň jeden metr.

Přitvrdila také Anglie. Kromě dopravních prostředků platí povinnost nošení roušek i v obchodech, nákupních centrech, na nádražích nebo v bankách. Dosud bylo v Anglii používání roušek nařízené jen v prostředcích hromadné dopravy a ve zdravotnických zařízeních, a to od poloviny června.

Změnu pravidel ohlásila vláda ve čtvrtek s tím, že zaměstnanci obchodů mohou zákazníky s odhaleným obličejem z prodejny vykázat. Takovým lidem zároveň hrozí pokuta až 100 liber (2900 Kč), výjimku mají pouze děti do deseti let a osoby se specifickými zdravotními problémy.

Zpřísnění zavádí i Belgie. Oznámila to belgická premiérka Sophie Wilmèsová poté, co denní počty infekcí v zemi narostly nad úroveň registrovanou v červnu. Mezi 13. a 19. červencem tam průměrná 24hodinová bilance činila 193 nových případů nákazy koronavirem.

Zakrývání úst a nosu je už nyní v Belgii povinné v prostředcích hromadné dopravy, v obchodech, v kinech, v muzeích i v kostelech. Od víkendu se má povinnost rozšířit na „veškerá silně navštěvovaná místa“, přičemž o přesném výčtu rozhodnou místní samosprávy. Agentura AFP předpokládá, že nařízení se dotkne tržnic, obchodních ulic či hotelů. V restauracích a kavárnách budou moci lidé sedět u stolů bez obličejových pokrývek.

Reklama

Doporučované