Článek
„Letošní termín ukládání pamětních kamenů byl původně stanoven na datum co možná nejbližší k 75. výročí konce druhé světové války. Aktuální epidemiologická situace bohužel přiměla organizátory akci odsunout, a to na konec června,“ uvedla členka rady spolku Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová.
Datum 25. června podle Gáborové nebylo zvoleno náhodně. Na přelomu června a července 1942 totiž bylo z Prostějova deportováno 1259 lidí. „Drtivá většina z nich byla kvůli svému židovskému původu povražděna v Baranoviči, Malém Trostinci, Treblince, Raasice, mnozí zemřeli v Terezíně. Stali se tak oběťmi největší genocidy v průběhu 20. století. Domů do Prostějova se vrátilo pouze 109 osob,“ řekla Gáborová.
Kameny zmizelých mají velikost dlažební kostky a k přečtení jmen se musí člověk sklonit, čímž vzdává úctu obětem holokaustu. Prvních 11 kamenů zmizelých bylo loni v září rozmístěno v několika ulicích Prostějova. Ukládání kamenů se tehdy v Prostějově zúčastnil i rabín Daniel Mayer z Izraele, potomek rabína Lesela Brülla z Prostějova. Mayer se zúčastnil i odhalování pamětní desky obětem holokaustu na budově hlavního vlakového nádraží v Prostějově, které bylo v roce 1942 dějištěm transportu více než tisícovky obyvatel města do koncentračních a vyhlazovacích táborů.
V Prostějově žila do druhé světové války století významná židovská komunita. Prostějov se v posledních letech dostal do hledáčku českých i zahraničních médií kvůli vleklému sporu o pietní úpravu bývalého židovského hřbitova, který byl zničen za německé okupace. Na místě hřbitova, kde stále leží ostatky téměř 2000 židovských obyvatel, je nyní park a parkoviště. Nadace Kolel Damesek Eliezer se loni s radnicí po několika letech diskusí dohodla na podobě pietní úpravy místa bývalého židovského hřbitova.
