Hlavní obsah

Vakcína na covid-19. Česko se vrhlo do závodu, který už teď prohrává

Foto: Profimedia.cz

Česko se pustilo do výroby vlastní vakcíny proti covid-19.

4. 5. 16:43

Česko se rozhodlo zařadit mezi země, které vyvíjí celosvětově očekávanou vakcínu proti covid-19. Vybraní hráči, načasování i široká konkurence ale nadšení kolem vývoje mírní.

Článek

Zpráva o českém vývoji vakcíny na první dojem budí optimismus - boj proti pandemii stále není u konce, zcela vyloučit nelze ani návrat nákazy v opakovaných vlnách a spolehnutí se na vlastní zdroj očkování může být klíčové.

Potřebnou roli soběstačnosti v pondělí zmínil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „O vývoj vakcíny usiluje řada zemí a jsem rád, že se Česká republika do tohoto pelotonu zařadí. V očkování vidíme účinnou ochranu před možnou druhou nebo třetí vlnou nákazy,“ uvedl.

Přípravu dostaly za úkol Státní zdravotní ústav (SZÚ), Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).

Vývoj očkování proti covid-19 v zahraničí běží už několik měsíců - zúčastní se ho přes 90 kandidátních látek, některé už postoupily k testování na lidech. Český výzkum je ale zatím v první, tedy laboratorní fázi, které budou dohromady tři.

Vědci už také provedli takzvanou studii proveditelnosti - podle šéfky výzkumného týmu, poslankyně za ANO a kardioložky Věry Adámkové (za ANO), ji vypracovali zdarma a ve volném čase. Přibývající náklady spojené s výzkumem chce pokrýt samotné ministerstvo, vyšplhat se můžou k desítkám milionů.

„Začali jsme pracovat od konce února - nejprve na bázi rešerší znalostí mezi zmíněnými organizacemi, s vědou a výzkumem mají velké zkušenosti,“ dodala Adámková.

Sama ale zatím nechce předvídat, zda bude výzkum úspěšný a kdy by mohl mít hmatatelné výsledky. Zprávu o aktuálně probíhajících procesech podle Adámkové bude možné podat nejdříve za dva měsíce. „Potom uvidíme, ale je to otázka více měsíců,“ řekla k vývoji.

„V případě, že by mezitím někdo dal na trh vakcínu, která by byla pro ČR zaplatitelná v náležitém množství, nebo poskytl licenci, tak je samozřejmě tento tým flexibilní a je schopen ji začít vyrábět,“ dodala s tím, že české výzkumy v tomto ohledu mají na co navazovat a nehodlají nic podcenit.

Dožene outsider svět?

Informace o vývoji české vakcíny podle daného scénáře a se zvolenými hráči ale některé odborníky zaskočily a nesouhlasí ani s tím, že je v tomto ohledu na co navazovat. Čekání na očkování navíc může trvat i desítky let a nejen proklamovaných „více měsíců“.

„Vývoj a výzkum vakcín v České republice je na bodě nula. Ve vakcínách jsme outsider a svět nám dávno utekl. IKEM nikdy žádnou vakcínu nevyvinul, stejně tak SZÚ žádnou nevyvinul ani nezkoumal. Mohou zkoumat koronavirus, ale jen obtížně vakcínu,“ uvedl pro Seznam Zprávy místopředseda České vakcinologické společnosti a epidemiolog Roman Chlíbek.

Ředitel SZÚ Pavel Březovský uvedl, že k získání dostatečného množství zkušeností a poznatků výzkumníkům stačily dva měsíce intenzivního testování a zkoumání chování koronaviru. Ředitel ÚHKT Petr Cekovský dodal, že k hlubšímu poznání imunologických reakcí napomůže i spolupráce s mezinárodními partnery.

Tým se navíc chce zaměřit na takzvanou inaktivovanou vakcínu, která obsahuje usmrcené viry - má jít o bezpečnou a osvědčenou metodu. Podle profesora Chlíbka ale ani to nemusí být cesta k úspěchu. „Jsem pesimista. Chtějí vyvíjet celobuněčnou vakcínu, inaktivovanou z celého viru. Touto cestou moc výzkumných týmu nejde. Výsledek je nejistý,“ uvedl.

Zmínil také rozpaky nad tím, že týmu vyvíjejícímu očkování velí lékařka s úplně jinou specializací - profesorka Věra Adámková je přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM. „Aby pracovník kardiologie vedl výzkum vakcíny, to je český unikát,“ dodal.

Odstartovaný závod

Ministerstvo se brání tím, že vývoj vakcíny může čerpat ze silných stránek zmíněných institucí - například SZÚ se podle něj opírá o výzkum ve svých referenčních laboratořích. „Jeho výzkumné týmy detailně znají postupy pro práci s viry a mají zkušenosti v oblasti vývoje,“ uvádí resort.

Ústav hematologie má mít zkušenost s výrobou imunoterapeutických léčiv a IKEM by měl přispět experimentálním zázemím a zkušenostmi s epidemiologickými a výzkumnými úkoly.

Ani s nejlepším vybavením se ale před výzkumníky nerýsuje snadná cesta k jistému výsledku. Ještě v únoru odhadovala Světová zdravotnická organizace (WHO) dobu potřebnou pro vývoj očkování na nejméně 18 měsíců, spíše roky. Tak dlouhou dobu zaberou všechny fáze testování a aplikace v terénu. Obvykle takové procesy trvají mnoho let.

Do závodu o vakcínu proti novému koronaviru se podle přehledové zprávy WHO dostalo k minulému týdnu téměř 90 takzvaných kandidátních látek. U osmi z nich odstartovalo klinické testování. V této etapě už můžou být podány lidem, a to v několika dalších fázích. Začíná se u nízkých dávek přípravku, jež se postupně navyšují - zvětšují se i skupiny pozorovaných pacientů.

Mezi nové adepty testované na lidech se minulý týden zařadila i látka vědců z Oxfordské univerzity. Podají ji 1 112 dobrovolníkům, z nichž polovina dostane placebo, tedy látku bez účinku.

Deset účastníků potom dostane dvě dávky vakcíny v rozestupu čtyř týdnů.

Rozruch vyvolala zejména sebevědomá prohlášení šéfky výzkumného týmu Sarah Gilbertové, podle které je možné vyrobit do září milion dávek a od podzimu zajistit všeobecnou dostupnost vakcíny.

Prohlášení oxfordského týmu ale mírnil například hlavní zdravotnický poradce vlády Chris Whitty. Ten uvedl, že šance na dostupnost účinné vakcíny ještě letos je „neuvěřitelně slabá“.

Na vytvoření vakcíny se nicméně soustředí skoro stovka týmů po celém světě.

Do druhé fáze klinického testování se podle nejnovějšího reportu WHO posunula látka s nenápadným názvem Ad5-nCoV, která je výsledkem společné práce firmy CanSino Biologics a Pekingského biotechnologického institutu. Vědci se při vývoji mohli opřít o své poznatky z dřívějších výzkumů a práci na vakcíně proti ebole.

Klinické testování začalo v provincii Chu-pej na více než stovce dobrovolníků. Dosavadní výsledky vypadají dobře a vědci předpokládají, že testování bezpečnosti látky bude probíhat do prosince 2020. Další testovací fáze budou následovat a měly by být kompletní v roce 2022.

Slibně vypadá i vývoj látky mRNA-1273, kterou připravila biotechnologická firma Moderna společně s americkým Národním institutem alergií a infekčních nemocí (NIAID).

Vědci staví na specifickém proteinu, kterým si nový koronavirus otvírá cestu do lidských buněk. První fáze klinického testování proběhla v Seattlu a zúčastnilo se jí 45 dospělých dobrovolníků. Také u nich se dávky postupně zvyšují a monitorují se reakce organismu.

Společnost doufá, že by vakcínu mohla mít hotovou k případnému užití na obzvlášť ohrožených skupinách obyvatel už letos na podzim. Bezpečnostní studie fáze 1 by ale měly být hotové až v květnu 2021.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené