Hlavní obsah

Válka o továrnu na biopaliva: Hótovy šance sílí, Ravak ztrácí a podle soudu je čas vleklou kauzu rozseknout

Zkrachovalou libereckou chemičku Oleo Chemical se už osmým rokem snaží získat jak firma Ravak, tak společnost Temperatior. Foto: Seznam Zprávy

6. 11. 12:47

Případ zbankrotované továrny na biopaliva Oleo Chemical může vstoupit do právnických učebnic. Ukazuje, jak těžkopádná je česká justice v insolvenčních kauzách, kde se soudci octnou v mlýnici znesvářených věřitelů.

Článek

Už osmým rokem bojuje koupelnářská firma Ravak z Příbrami a společnost Temperatior třineckého investičního žraloka Grzegorze Hóty o zkrachovalou chemičku Oleo Chemical z Liberce.

Továrna, která jako jediná u nás provozuje zavedenou výrobu biopaliv 2. generace, je od roku 2011 v insolvenci a od února roku 2017 v úpadku.

Soudy ale zatím nebyly schopny rozhodnout, jestli se má bankrot řešit konkurzem, jak chce šéf Ravaku Jiří Kreysa. Nebo reorganizací, která hraje naopak do karet Hótovi.

Poslední verdikt udělal víc radosti v Třinci než v Příbrami: Hóta má vítězství o krůček blíž, byť ho zatím nedrží v hrsti.

Koncem října zrušil odvolací Vrchní soud rozhodnutí Městského soudu v Praze, který tři měsíce předtím poslal libereckého výrobce biopaliv do konkurzu. Reorganizace je tak znovu ve hře. Nejde ale o jedno dílčí rozhodnutí.

Ani reorganizace, ani konkurz?

Celá kauza se už dávno změnila v absurdní divadlo, při němž si soudkyně Městského soudu Margita Víšková musí připadat jako ve zlém snu: od roku 2017 celkem třikrát povolila Oleu reorganizaci, postavenou na tom, že zadluženou fabriku převezme Hótova firma Temperatior.

A třikrát s tímto verdiktem neuspěla. Dvakrát jí ho v odvolacích řízeních na podnět Ravaku zamítl Ústavní soud. A jednou Vrchní soud zamítl rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu.

Analýza biopaliva (Video: Zuzana Kubátová, Seznam.cz)

Letos v červenci tedy Víšková „změnila právní názor“ a sama zavrhla reorganizační plán, který jí do té doby připadal spravedlivý. Zkusila poslat Oleo pro změnu do konkurzu.

Vystavila se tím podezření, že podlehla nátlaku Ravaku. Atmosféru, v jaké rozhodovala, sama popsala ve zprávě zveřejněné v insolvenčním rejstříku: „Věřitel Ravak vyvíjel značný tlak proti osobě soudkyně. Ve zveřejněných podáních, nedůvodných námitkách podjatosti i šesti podaných stížnostech použil i dehonestujících výrazů hraničících s šikanou soudkyně, podal na soudkyni trestní oznámení spolu s návrhem na náhradu způsobené škody.“

Přesto Víšková tvrdí, že její červencový názorový obrat ve prospěch Ravaku nebyl nátlakem tohoto věřitele „nijak ovlivněn“.

Každopádně s novým verdiktem narazila u vyšší instance počtvrté. Znovu jej shodil Vrchní soud, u něhož si tentokrát stěžoval pro změnu Hóta, respektive jeho firma. A spolu s ní věřitelský výbor a 11 dalších věřitelů. A tak jí případ znovu přistál na stole.

Přehazované nebude hned tak konec. Ať Víšková rozhodne jakkoliv, poražená strana se odvolá a další vývoj je znovu nepředvídatelný. Otázka je, jak dlouho přehazovanou vydrží sama fabrika, o kterou se Ravak s Temperatiorem hádají.

Tři poslední měsíce strávené v konkurzu pro ni nebyly lehké. „Znejistilo to zaměstnance, v některých případech, např. při jednání o půjčkách a hypotékách, je to dostalo do velkých problémů. Dodavatelům a zákazníkům byl problém vysvětlit, že jsme nadále schopni plnit své obchodní závazky. A zkomplikovaly se investice, které musí Oleo realizovat,“ říká Michal Fišer, ředitel Temperatioru, který výrobu v Oleu od začátku insolvence financuje a provozuje.

Oleo Chemical

Závod na výrobu bionafty FAME, která se přimíchává do motorových dieslů.

FAME se vyrábí z kafilačních odpadů, dovážených do ČR ze zahraničí.

Jde o biopalivo 2. generace, prosazované nyní Evropskou unií na úkor např. řepky.

O vstupu do Olea jednal před lety Agrofert, nyní o převzetí nemá zájem.

Firma i přes tříměsíční konkurzní epizodu pokračuje v chodu. Obchod jí podle Fišera šlape, letos čeká proti loňsku 15procentní růst tržeb a konečně i překlopení dosud ztrátového hospodaření do zisku.

Co chce Ravak, co chce Hóta

Liberecká chemička vyrábí i během insolvence díky spojení právě s Temperatiorem. Hótova firma má její areál v pronájmu, Temperatior také financuje nákupy surovin a obchoduje s hotovou produkcí Olea.

Podle dva roky starého reorganizačního plánu, o který se vede soudní přetahovaná, má Temperatior v reorganizaci Oleo Chemical převzít jako strategický partner za 400 milionů korun.

A to Ravak, který před lety půjčil zakladatelům Olea na rozjezd, stal se akcionářem firmy a v celém projektu utopil kolem půl miliardy korun, nechce připustit. O většinu svých peněz by přišel. Navíc považuje plán za formu nepřátelského převzetí, připraveného původními zakladateli Olea přímo pro Hótu.

„Nám reorganizace jako institut nevadí. Náš cíl je transparentní proces. Aby se vypsalo standardní výběrové řízení na prodej Olea Chemical. Aby byli uspokojeni věřitelé podle pravidel, podle zákonů. Ne aby tady obíhaly za miliardy falešné pohledávky a jejich prostřednictvím se manipulovala insolvence,“ shrnul šéf Ravaku Jiří Kreysa svůj postoj v srpnovém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Konec v nedohlednu

Dá se čekat, že pokud Víšková tentokrát znovu rozhodne pro reorganizaci, Ravak podá další odvolání k vyšší soudní instanci. „V této chvíli čekáme na rozhodnutí soudkyně Víškové. Nadále ale platí, že se svých práv budeme domáhat všemi právními prostředky,“ řekl Seznamu mediální zástupce firmy Jan Vávra.

Hóta situaci zatím komentovat nechce. Možná i proto, že nejnovější verdikt Vrchního soudu zní pro něj nadějně. Soud upozornil, že insolvenční řízení je od počátku nestandardní a varoval před jeho dalším protahováním.

„Je zřejmé, že insolvenční řízení, jež probíhá od roku 2011, v němž je opakovaně rozhodováno o způsobu řešení úpadku a je zdržováno obstrukčními úkony některých jeho účastníků, neprobíhá standardně, jak by na předjednanou reorganizaci slušelo. Dlužníkovy závazky se kontinuálně zvyšují v závislosti na délce řízení,“ píše v rozhodnutí soudce Vrchního soudu Jaroslav Zelinka.

„Z jednotlivých podání je patrná vzájemná nevraživost mezi účastníky řízení, respektive mezi těmi, kteří si reorganizaci přejí, neboť z ní obdrží alespoň něco na své nezajištěné pohledávky, a těmi, kteří reorganizaci za žádnou cenu nechtějí připustit. Za takové situace lze jen obtížně najít všeobecně spravedlivé řešení věci, jež by všichni akceptovali,“ upozorňuje soudce.

„Nemá význam se neustále zaobírat historií vzniku některých pohledávek a zpochybňovat jejich existenci (…) rozhodující je výsledek přezkumného jednání,“ uvádí dále. Reorganizaci nepovažuje za nezákonnou, přestože je od počátku stavěna na spolupráci s Temperatiorem – už kvůli „neochotě dalších osob nést riziko reorganizace“.

Soudkyně Víšková podle něj neměla žádný právní důvod reorganizaci zamítnout. Vrchní soud také výslovně upozorňuje, že se jeho právním názorem musí nižší instance řídit.

Obrat v kauze uvítal věřitelský výbor, který stojí za Hótou: „Vrchní soud dospěl k závěru, že reorganizační plán Oleo Chemical je zcela v souladu s právními předpisy, není jím sledován nepoctivý záměr a rozhodnutí o prohlášení konkurzu bylo nesprávné. Uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze závazně vyřešilo všechny v řízení doposud sporné otázky a významně tím posunulo celé řízení kupředu,“ řekl Petr Vykoukal ze společnosti Cruz del Sur, která předsedá věřitelskému výboru.

Není-li Hótova strana ve svém hodnocení přehnaně optimistická, ukážou ovšem až další měsíce.

Doporučené