Hlavní obsah

Válková v KSČ měla pomáhat šikanovat disidenty. Nebylo to politické, brání se

Foto: Jan Handrejch /Právo/, Profimedia.cz

Helena Válková.

Reklama

aktualizováno •

Válková se na přelomu 70. a 80. let věnovala institutu ochranného dohledu, ten soudci používali při kontrole nepohodlných občanů, píše deník Info.cz. Je to pro mě poškozující, řekla Válková.

Článek

Bývalá ministryně spravedlnosti a současná vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková se na přelomu 70. a 80. let podílela na šikaně disidentů. Píše to deník Info.cz, který zveřejnil několik článků, kde Válková popisuje nutnost resocializace odpůrců režimu.

Článek v prvním čísle časopisu Prokuratura z roku 1979 sepsala navíc s Josefem Urválkem. Ten se jako komunistický prokurátor účastnil procesu s Miladou Horákovou a má přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd.

Válková v té době pracovala ve Výzkumném ústavu kriminologickém při Generální prokuratuře ČSSR (GP ČSSR), kde se dlouhodobě věnovala institutu ochranného dohledu.

Ten komunistickým soudcům umožňoval od roku 1973 mimo jiné přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst, znemožnit změnu zaměstnání, popíjet alkoholické nápoje a podobně. Šlo v podstatě o formu domácího vězení, které se uvalovalo na nepohodlné občany.

Tento nástroj měl kořeny v tehdejším Sovětském svazu, kde často byli jeho cílem disidenti, píše Info.cz. Generální prokuratura ČSSR přitom se sovětskými prokurátory čile spolupracovala.

„Smyslem výkonu trestu odnětí svobody je chránit společnost, vést odsouzeného k řádnému životu, k dodržování socialistického právního řádu a pravidel socialistického soužití,“ uvádí Válková s Urválkem v úvodu článku k takzvanému prokurátorskému nebo také ochrannému dohledu.

Válková podle svých slov nevěděla, že jde o opatření užívané proti disidentům. „My jsme zkoumali, jaký dopad to bude mít v případě těžkých recidivistů. Navíc jsem vůbec netušila, kdo je Urválek. Ano, teď po roce 1989 to víme všichni. Ve výzkumném ústavu kriminologickém s ním pracovalo víc lidí,“ uvedla Válková pro Deník N.

"Pravda je, že mám za sebou mnoho odborných komentářů, statí a publikací, a stojím si za tím, že v tom zadání nebylo nic politického,“ dodala.

V časopisu Prokuratura jsou podle Info.cz na téma ochranného dohledu k nalezení dva články z let 1979 a 1981. Válková ale tématu zasvětila i svoji kandidátskou práci v roce 1982 a následně i celou publikaci, která vyšla v roce 1984 (Ochranný dohled, jeho místo, účinnost a možnosti v systému zacházení s recidivními delikventy).

„Z podnětu Všesvazového ústavu pro výzkum příčin a prevence zločinnosti při GP SSSR v Moskvě bylo dohodnuto s Výzkumným ústavem kriminologickým při GP ČSSR v Praze uspořádat společný výzkum výchovné úlohy hlavního líčení jakožto neobyčejně důležitého úseku soudní práce, kdy zásada veřejnosti umožňuje občanům sledovat proces a vyvozovat z něho určité závěry stran spravedlivosti či nespravedlivosti a jiných momentů významných pro formování mravního a právního vědomí,“ píše v dalším článku Válková. Ve chvíli, kdy se spolupráce mezi GP ČSSR a GP SSSR prohlubovala, sovětský „vynález“ ničil životy lidí, ve velkém pak po vzniku Charty 77.

Ochrannému dohledu neunikla řada známých tváří disentu, včetně mluvčího Charty 77 Ladislava Lise. Ivan „Magor“ Jirous mu věnoval dokonce jednu ze svých sbírek poezie. K tříletému ochrannému dohledu byl v září 1981 odsouzen například i sociolog a polistopadový politik Rudolf Battěk.

Válková, která nyní působí jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva, je také hlavní kandidátkou na funkci ombudsmanky, na tu ji navrhl prezident Miloš Zeman. Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru.

Reklama

Doporučované