Hlavní obsah

Varianta delta stále mutuje, varuje WHO. Hlásí ji už téměř sto zemí

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

4. 7. 21:42

Podle Světové zdravotnické organizace sdílejí bohaté státy vakcíny se zeměmi s nízkými příjmy příliš pomalu. Tím jsou v ohrožení miliony životů a může dojít k dalšímu šíření mutace delta, kterou eviduje již téměř stovka zemí.

Článek

„Varianta delta je nebezpečná, nadále se vyvíjí a mutuje, což vyžaduje neustálé hodnocení a pečlivé přizpůsobování,“ pronesl na pravidelné tiskové konferenci Tedros Adhanom Ghebreyesus, předseda Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Delta byla zjištěna v nejméně 98 zemích a rychle se šíří v zemích s nízkou i vysokou proočkovaností.“

Jak již zaznělo několikrát, i nyní epidemioložka Maria Van Kerkhoveová připomněla, že nový typ koronaviru se neustále vyvíjí již od momentu svého objevení. V současné době existují čtyři takzvané varianty zájmu (alfa, beta, gama, delta), které ale samy dále mutují a jejich řady by se mohly postupem času o něco rozšířit.

V případě varianty delta, která nyní ve světě působí největší obavy, už vědci zaznamenali několik „podskupin“. Ty odborníci momentálně sledují a spolu s tím vyzývají jednotlivé země, aby ještě zvýšily své úsilí ohledně genomové sekvenace, díky které je možné jednotlivé mutace identifikovat.

Podle Ghebreyesuse se světu nabízejí dvě možná řešení. Prvním jsou opatření v oblasti sociální a v oblasti veřejného zdraví, kam patří například strategické testování, izolace nakažených, vyhýbání se přeplněným místům nebo nošení roušek. Druhým je globální sdílení ochranných pomůcek, kyslíku, testů i vakcín.

„Vyzval jsem lídry celého světa, aby spolupracovali a zajistili, že příští rok touto dobou bude naočkováno 70 procent všech lidí v každém státě,“ cituje web Organizace spojených národů šéfa WHO. Podle toho jde o nejlepší způsob, jak zpomalit pandemii, zachránit životy a zabránit tomu, aby další nebezpečné varianty získaly „navrch“.

„Je to výzva, ale víme, že je to možné, protože již byly distribuovány tři miliardy vakcín. Je v kolektivní moci několika zemí, aby zintenzivnily a zajistily jejich sdílení,“ pronesl Ghebreyesus. Sdílení už v určité míře probíhá, jde však prý o pouhý zlomek, který nevyvažuje světem kolující mutace.

Agentura Organizace spojených národů také vyzvala společnosti Pfizer, BioNTech a Moderna, aby se podělily o své znalosti a technologie, které by mohly urychlit vývoj nových mRNA vakcín. Ty totiž vykazují jedny z nejvyšších měr účinnosti jak proti původní podobě nového typu koronaviru, tak proti jeho mutacím.

Fungování mRNA vakcíny

Látka, jež je člověku vpravena do těla, s sebou nese molekulu označovanou jako mRNA s „instrukcemi“, které tělu umožňují vytvoření takzvaného spike proteinu. Ten se nachází na povrchu koronaviru a virus ho potřebuje k tomu, aby mohl vstupovat do buněk organismu. Tento neškodný koronavirový „hrot“ pak imunitní systém rozpozná jako cizí a začne reagovat.

„Imunitní systém dané osoby poté rozpozná tento protein jako cizorodý, začne vytvářet protilátky a aktivuje T-buňky (bílé krvinky) pro obranu organismu. Jestliže se daná osoba později setká s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém jej rozpozná a organismus bude připraven se proti němu bránit,“ vysvětluje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Molekula mRNA z vakcíny v těle nezůstane, nýbrž se krátce po vakcinaci rozloží.“

O důležitosti sdílení vakcín se již nechala slyšet například i Sarah Gilbertová, která stála v čele týmu, z jehož práce vzešla vakcína Vaxzevria z dílny firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity. Ta v rozhovoru pro The Observer vyzvala k opatrnosti v případě návrhů na očkování britských dětí, jelikož je nutné zajistit očkování i v méně bohatých zemích, aby se globální šíření viru zastavilo.

Podobný názor má například i profesor James Naismith z výzkumného ústavu v Anglii Rosalind Franklin Institute. Spojené království spolu s Evropou podle něj očkují velmi rychle, a nehrozí jim tak již to nejvyšší riziko ze strany mutace delta, problémy by ale mohla způsobit právě v rozvojových zemích.

„Jakmile se tam delta rozběhne, velmi rychle přemůže zdravotnické systémy, pokud nedojde ke zlepšení očkování. Přemožené zdravotní systémy pak povedou k nepřiměřenému nárůstu úmrtí, mezitím dojde kyslík, zdravotníci budou vyřazeni z provozu a další péče se zastaví,“ varuje Naismith.

„Je třeba se více zamyslet nad tím, zda je očkování malých dětí v bohatém světě stejně důležité a eticky oprávněné jako očkování klíčových pracovníků a těch nejzranitelnějších z rozvojových zemí,“ dodává profesor.

Podle webu Our World in Data obdrželo v zemích s nízkými příjmy alespoň jednu dávku pouze jedno procento lidí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované