Hlavní obsah

Ve vládě se rodí nový plán, jak nařídit supermarketům české potraviny

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

4. 9. 2020 19:42

Nově mají být kvóty na české potraviny pro obchodní řetězce měkčí, nikdo nebude zkoumat původ jednotlivých surovin a vše by měla nejdříve posvětit Evropská komise.

Článek

Část parlamentních politiků je i přes odpor obchodníků a kritiku ze strany Evropské komise nadále připravena supermarketům direktivně určit, jaké minimální množství českých potravin mají prodávat. Vedle upravené předlohy z dílny hnutí SPD, o níž už Seznam Zprávy informovaly, se zde nakonec rodí ještě jeden návrh, a to ve vládních kruzích.

Podle zdrojů ze Sněmovny byl fakticky připraven na Ministerstvu zemědělství, lidmi od ministra Miroslava Tomana (ČSSD), nicméně oficiálně by jej měl na příští schůzi předložit jako svůj pozměňovací návrh některý z vládních poslanců. Případně někdo z poslanců KSČM, kteří kabinet Andreje Babiše drží u moci.

Oproti jarnímu návrhu, který předložili poslanci Margita Balaštíková (ANO) a Zdeněk Podal (SPD) a který v opozičních lavicích vyvolal vlnu nevole, by nová verze měla být v základních parametrech měkčí. A tak autoři patrně věří, že může parlamentem snáze projít.

O dvacet procent méně

Zatímco původní návrh počítal s tím, že se podíl českých potravin v několika postupných krocích zvedne z 55 % (příští rok) až na 85 %, nově by cílová hodnota měla být jen 65 %.

V materiálu, s jehož základními body se Seznam Zprávy seznámily, se píše o tom, že kvóta 55 % by platila pro rok 2024, 60 % by bylo nutné splnit do roku 2027 a 65 % do roku 2028. Kvóty by se týkaly obchodů s prodejní plochou větší než 400 metrů čtverečních.

Potraviny, které lze do předepsaného objemu započítat, by také byly šířeji definovány. Automaticky by tam spadali držitelé značek kvality Klasa, Regionální potravina atd. Klíčová změna má ale spočívat v tom, že už nebude nikdo řešit zeměpisný původ surovin. Za český by byl považován každý finální produkt vyrobený na území České republiky, nikdo by nezkoumal, odkud se vzaly jednotlivé ingredience.

Obchodní řetězec by tedy už například neřešil, zda maso v uzeninách pochází z českých chovů. Kdyby totiž uzeniny byly posuzovány striktně podle původně navržených měřítek, neobstála by absolutní většina domácích masokombinátů včetně třeba Kosteleckých uzenin ze skupiny Agrofert, kterou založil nynější premiér Andrej Babiš (ANO).

Jarní návrh se nesetkal jenom s odporem na domácí scéně. Proti se už v průběhu projednávání postavil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, podle něhož by taková úprava českého zákona o potravinách byla v hrubém rozporu s pravidly vnitřního trhu EU. V tomto duchu poslal Breton nesouhlasný dopis českému ministru zemědělství Tomanovi.

V novém návrhu má být uvedena odkládací podmínka, podle které tato zákonná úprava vstoupí v platnost teprve po notifikaci ze strany Evropské komise.

Faltýnek: Je třeba dát signál

Ministerstvo zemědělství však oficiálně tvrdí, že žádný nový pozměňovací návrh nepřipravovalo. Možná proto, že nechce být se sporným materiálem jakkoliv veřejně spojováno. Jediné, co připouští, je, že chce, aby všechny veřejné instituce musely nakupovat české potraviny. Třeba školy, nemocnice a úřady.

„Návrh, o kterém píšete, Ministerstvo zemědělství nepřipravuje. Je nutné vyčkat na případné předložení konkrétních poslaneckých návrhů. Poté bude možné, aby ministerstvo jako gestor zákona o potravinách a tabákových výrobcích zaujalo k předloženým pozměňovacím návrhům finální stanovisko,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Existenci výše popsaného nového pozměňovacího návrhu ale připustil šéf sněmovního zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek (ANO).

„Vámi uváděné parametry jsou jednou z uvažovaných variant a dle mého názoru by takovýto pozměňovací návrh mohl najít ve Sněmovně podporu napříč politickým spektrem. Já osobně to vnímám jako vhodný nástroj na posílení potravinové soběstačnosti ČR a signál našim zemědělcům, že chceme podpořit tuzemskou produkci a nevozit některé komodity přes půl světa, a to i s ohledem na ochranu životního prostředí,“ uvedl Faltýnek, který v minulosti byl i šéfem zemědělské divize Babišova Agrofertu.

Právě z jeho popudu byl projednávaný zákon o potravinách v červnu nakonec vrácen z třetího zpět do druhého čtení. Nově se o něm má jednat na schůzi, která začne 15. září.

Odpor západních velvyslanců

Podle informací redakce Seznam Zprávy se právě Faltýnek zjara sešel s několika velvyslanci západních zemí v čele s německým. Ti mu údajně dali na srozuměnou, že s českými kvótami mají zásadní problém. A Faltýnek jim měl slíbit, že Česko nepřijme nic, co by neprošlo notifikací Evropské komise.

Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, nadále nevěří, že by Evropská komise skousla jakýkoliv návrh, v němž budou stanoveny jakékoliv kvóty. I kdyby byly nižší než zjara.

„Každá kvóta je podle mě neakceptovatelná. Ono jde i o to, že ta nižší čísla mohou být v budoucnu přepsána,“ podotýká.

Osobně je Prouza přesvědčen, že za veškerou snahou o podobnou zákonnou úpravu je tlak domácích „agrobaronů“, kteří si prý touto cestou budují předpolí, aby mohli pobírat ještě vyšší národní zemědělské dotace. „A bude se to dokolečka zdůvodňovat potřebou vyšší soběstačnosti ve výrobě potravin,“ prognózuje další vývoj Prouza.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované