Hlavní obsah

Zákon na české potraviny? Je to s křížkem po funuse, říká „malý Babiš“

Foto: Jiří Pšenička

Zdeněk Červenka (63), zemědělský velkopodnikatel ze Zlínska s odhadovaným majetkem 4 miliardy korun. Vedle agrárního byznysu dělá i do fotbalu. Má v majetku prvoligový fotbalový klub FC Fastav Zlín.

6. 7. 15:01

Chemie z polí zmizí a to je dobře, přijde éra hybridního zemědělství, soudí moravský zemědělský velkopodnikatel Zdeněk Červenka, který několik let zaměstnával i lidoveckého exministra zemědělství Mariana Jurečku.

Článek

Uvnitř zemědělského areálu v Šaraticích na Vyškovsku se ptáme na Zdeňka Červenku. „To bude určitě ten v tom bílém bavoráku, nikdo jiný tu takové auto nemá,“ ukazuje jeden z opravářů zemědělských strojů na právě přijíždějící vůz.

Než se nadějeme, prošedivělý muž vyskakuje z BMW a hbitě stoupá po schodech do kanceláří zemědělské akciové společnosti ZEV Šaratice, jíž je spolumajitelem. Jdeme mu v patách a cestou míjíme na stěně visící firemní reklamu se sloganem: „S půdou nezacházíme jako s dědictvím našich otců, ale jako s majetkem, který nám propůjčili naši synové.“

Sami jsme zvědaví, jak právě moravský velkopodnikatel Zdeněk Červenka (63), jemuž mnozí přezdívají malý Babiš, souzní s myšlenkami, které bychom očekávali spíše u starého selského rodu.

„To je jen klišé, že když velké zemědělské podniky z větší části hospodaří na pronajaté půdě, musí ji zákonitě drancovat. Může to tak někde být, to nevylučuji, ale já vám říkám, že u nás to tak není. A já určitě nepečuji jinak o svou vlastní půdu a jinak o půdu pronajatou. Vždyť bych to mnohde ani nebyl schopen rozlišit,“ tvrdí u kávy jeden z největších, a přesto dosud málo známých domácích „agrobaronů“.

Jako široce rozkročený podnikatel, který zemědělcům jednak poskytuje služby a zároveň sám vlastní farmy, je dnes ve svém oboru patrně druhou nejvýznamnější postavou v Česku. Hned za Andrejem Babišem, zakladatelem skupiny Agrofert a nynějším premiérem. Červenkův holding Lukrom je svým záběrem (nikoliv velikostí) zemědělské divizi „Babišova“ Agrofertu dost podobný.

„Nejsem háklivý na nic,“ odpovídá Červenka na otázku, zda mu srovnání s Babišem vadí. Zároveň ale připomíná, že on, na rozdíl od Babiše a mnohých dalších investorů, v zemědělství od dětství vyrůstal a vystudoval jej i na vysoké škole. Ještě za socialismu začínal jako agronom v Sehradicích na Zlínsku. Do jiného byznysu se pouštět ani nehodlá, ačkoliv v minulosti zkoušel proniknout do světa telekomunikací (firmu Lukromtel nakonec odkoupila brněnská skupina DRFG).

Mezi řečí Červenka zdůrazňuje, že také nikdy nebyl členem žádné politické strany. Sám sebe charakterizuje jako proevropského a svobodomyslného člověka. Vstup do EU hodnotí z byznysového hlediska jako veskrze pozitivní záležitost. „Díky tomu je dnes české zemědělství stabilizované. S tím, co dnes máme, jsem spokojen,“ hodnotí vývoj.

15 tisíc hektarů

Magazín Forbes nyní řadí Zdeňka Červenku na 57. místo v žebříčku nejbohatších Čechů. Jeho současný majetek zahrnutý v holdingu Lukrom odhaduje na 4 miliardy korun. Skupina se sídlem v Lípě u Zlína má roční obrat asi 4,5 miliardy korun a kolem 750 zaměstnanců.

Už dvě desítky let je součástí Červenkova podnikání i prvoligový klub FC Fastav Zlín. „U fotbalu relaxuji o víkendech, sám jsem jej kdysi hrál,“ podotýká muž s bydlištěm v Luhačovicích.

Klíčovou část jeho byznysu ale představuje obchod se zemědělskými komoditami a výroba krmných směsí. Lukrom má v majetku čtyři velká sila - ve Zlíně, Valašském Meziříčí, Vyškově a Slavkově. A právě kolem nich se Červenkův hlavní byznys koncentruje. V tomto regionu Lukrom obchoduje i se zemědělskou chemií.

Vedle toho má obchodní síť, v níž zajišťuje prodej a servis zemědělské techniky několika předních světových značek. Součástí holdingu je i podnik Raciola Uherský Brod na zpracování drůbežího masa.

Od komplexních služeb pro zemědělství se Červenkova firma, které bude příští rok už 30 let, s jistým zpožděním začala věnovat i zemědělské prvovýrobě. Aby tím obsáhla celou výrobní vertikálu, v živočišné i rostlinné výrobě. Před zhruba 15 lety tak začal Červenka skupovat hlavně ty zemědělské podniky, které se ocitly v ekonomických potížích.

Dnes ovládá vícero společností, které dohromady obhospodařují v různých částech Moravy asi 15 tisíc hektarů půdy. Z toho zhruba 2500 hektarů má ve vlastnictví.

Akciová společnost ZEV Šaratice, kde jsme vedli rozhovor, je jednou z nich. Paradoxně je to jediná ze skupiny, v níž Červenka není výhradním vlastníkem.

Cesta k hybridnímu zemědělství

Při debatě o obhospodařování půdy mluví Zdeněk Červenka o tom, že budoucnost je v „hybridním“ zemědělství.

Souzní prý v tomto s názory majitele partnerské firmy Horsch, což je německý výrobce zemědělské techniky. Hybridní zemědělství vysvětluje jako jakousi zlatou střední cestu mezi klasickým konvenčním a ekologickým zemědělstvím.

„Budoucnost je určitě v šetrnějším zacházení s půdou, v daleko větším využívání organické hmoty i různých biopreparátů. Nebude se určitě už používat tolik dusíkatých hnojiv. Bude to ve výsledku ekologičtější a také ekonomičtější,“ prognózuje majitel Lukromu.

Miliardář, který vydělává i na obchodu s agrochemií, překvapuje tím, že vidí jako přirozené a v zásadě pozitivní, když zájem o chemické přípravky klesá. „Já na těch našich číslech jednoznačně vidím, že obchod s chemií je na ústupu. A já proti tomu nic nemám, je to tak v pořádku, jen to musíme něčím nahradit,“ mluví Červenka o nutné biologizaci zemědělství. Vracet co nejvíce organické hmoty do půdy vidí jako naprostý základ.

Jako doklad svého kladného vztahu k těmto trendům uvádí i to, že mají ve skupině vlastní ekologickou farmu, a to pod společností ZEAS Bánov.

Zemědělský boss své zčásti „zelené“ postoje dokresluje i poznámkou, že jeho manželka ani nejí maso a oba prý svou vlastní budoucnost vidí i v ekologickém bydlení v souladu s přírodou. „Myslím, že stále více řešíme i různá duchovní témata,“ svěřil se také moravský velkopodnikatel.

Na otázku, zda podobné názory jako on zastávají i někteří další čeští agrární bossové - lidé, jako je třeba Gabriel Večeřa (firma Agro Měřín) nebo majitelé zemědělské skupiny Úsovsko - podnikatel Červenka jen pokrčí rameny. „Nevím, já se s nimi o tom nikdy nebavil. A ani mě to vlastně nezajímá, jdu si svou vlastní cestou.“

Zelenina jako krmení kravám

Od hospodaření s půdou se řeč stáčí k některým aktuálním politickým otázkám, které se i Červenkova byznysu dotýkají. Jde třeba o návrh tlačený některými poslanci, aby v supermarketech bylo do roku 2027 minimálně 85 procent potravin domácího původu.

„My jsme se o tom s paní poslankyní Balaštíkovou, která byla předkladatelkou tohoto zákona, bavili, vždyť ona je od nás z regionu. Myšlenka to asi není úplně špatná, ale podle mě přicházíme s křížkem po funuse. Já osobně si to nedovedu vůbec představit. Nedovedu si představit, že by tu nyní začal někdo stavět třeba nové vepříny, aby byla naplněna ta kvóta,“ kroutí hlavou Červenka. Jako brzdu v uskutečnění zmíněného záměru vidí i nedostatek lidí s příslušnou odborností.

Podobně se dívá i na rozšiřování výroby ovoce a zeleniny, tak aby Česko i v této oblasti nebylo tolik závislé na dovozu. „To je spíše parketa pro nějaké malé farmy rodinného typu,“ soudí.

Červenka přiznává, že svého času také pěstovali zeleninu, dokonce na stovce hektarů, třeba papriky a hlávkové saláty, ale museli s tím prý skončit. Bylo prý těžké sladit výrobu se zájmy obchodu.

„Nachystali jsme třeba dva kamiony salátu pro obchodní řetězce a ti jejich nákupčí nám řekli, že salát zrovna nechtějí. Neměli jsme jiné odběratele, tak jsme to nakonec dali kravám.“

Brzdu vidí Červenka i v příliš složitém papírování při zaměstnávání sezonních brigádníků, kteří ovoce a zeleninu sklízí. „Když to bude dělat malý soukromník, udělá to bez papírů a lidem zaplatí na ruku v hotovosti,“ vidí údajné rozdíly Červenka.

Podle něj by i proto měl být zaveden nějaký zjednodušený model odvodů, třeba paušální zdanění podle plochy sadů či zeleninových plantáží, aby ubylo papírování i velkým firmám, jako je ta jeho.

Jurečkův zaměstnavatel

I o těchto záležitostech prý Zdeněk Červenka v minulosti diskutoval s bývalým ministrem zemědělství Marianem Jurečkou. Nynější lidovecký předseda právě v Červenkově Lukromu pět let pracoval (2005 až 2010). Muž přezdívaný „malý Babiš“ byl politikovým prvním zaměstnavatelem.

„Tykáme si. On u nás prodával zemědělskou chemii. Bylo to na našem středisku ve Vyškově. Byl tam sklad a Marian tam měl svou kancelář,“ vzpomíná Červenka.

O tom, že jsou stále v kontaktu, vypovídají i webové stránky Lukromu. Dle publikovaných zpráv se v zásadě každý rok Jurečka účastní setkání zemědělců organizovaných Červenkovou firmou.

A o pokračujících vztazích vypovídá i sám lidovecký předseda, který Červenku jako byznysmena hodnotí veskrze pozitivně.

„Mám ho jako podnikatele velmi rád. To jeho podnikání, jak já ho poznal, mělo vždy i určitý etický rozměr. Není to ten typ, který chce růst za každou cenu. Když jsem byl u něj zaměstnaný, nikdy jsem se za něj nemusel stydět. Znám stovky zemědělců, a nikdy jsem od nikoho neslyšel, že by je chtěl Zdeněk Červenka ‚vykostit‘. Vždy, pokud vím, se snažil s tím člověkem, když se třeba dostal do nějakých problémů, rozumně domluvit,“ hodnotí exministr Jurečka pro Seznam Zprávy velkopodnikatele ze Zlínska.

Když tedy Jurečka slyší, že se Červenkovi někdy říká malý Babiš, zdráhá se takové srovnání přijmout. Z mnoha důvodů oba miliardáře vidí jako zcela odlišné osobnosti.

„To je úplně jiná povaha. Já jsem od Zdeňka Červenky třeba nikdy neslyšel, že by při nějaké poradě mluvil vulgárně,“ říká lidovec Jurečka, který s Andrejem Babišem, jenž je známý expresivním vyjadřováním, seděl v Sobotkově vládě.

Pozitivně majitele Lukromu hodnotí lidovecký šéf i v tom směru, že není ten typ zemědělce, který by neustále brečel a na něco si stěžoval. „To jsem ocenil i jako ministr, když jsem mu třeba zavolal a on dokázal po pravdě uznat, že v nějaké oblasti další peníze už nejsou potřeba.“

Vztah s Červenkou může být ale i jedním z důvodů, proč Jurečka nebyl nikdy vnímán jako ten, kdo věří jen v klasické rodinné farmy, byť sám sebe často i na sociálních sítích prezentuje jako člověka, jenž doma (s bratrem) farmaří. Však také někteří dodnes Jurečku vykreslují coby člověka, který v mnohém jde na ruku právě „agrobaronům“.

Na velikosti nezáleží?

Podnikatel Červenka ale dělení na rodinné farmy versus velké zemědělské podniky považuje za víceméně uměle vytvářený problém. „Já dnes žádný konflikt nevidím, však s řadou rodinných farem dlouhá léta úzce spolupracujeme. Navíc řada těch farem má dnes běžně i k tisícovce hektarů, to už nejsou žádné malé podniky,“ poukazuje Červenka.

Sám podnikatel ze Zlínska je proti nyní hojně diskutovanému zastropování evropských dotací. „Považuji to za hloupost. Přece není důležité, jak je kdo velký, ale zda dodržuje zásady správné zemědělské praxe,“ míní majitel Lukromu, který by ale zároveň prý nebyl proti dotačnímu zvýhodnění pro první hektary, aby více dostávali malé farmy a malí farmáři, protože si je vědom, že velcí, jako je on, dosahují úspor z rozsahu. „Vidím tam i ten sociální rozměr, aby se venkov dále nevylidňoval,“ říká podnikatel.

„Já jsem ale také soukromník, jsme rodinná firma, akorát nejezdím na traktoru,“ vidí sám sebe Červenka. Ve firmě s ním pracují i jeho dva synové (třetí se věnuje zlínskému fotbalu). Věří tak, že firma bude jako rodinná pokračovat i v další generaci, přičemž si všímá, že řada jiných podniků takové vyhlídky nemá a bude muset zvažovat prodej. „Současní majitelé často nemají následovníky, a to se možná ještě více týká nejrůznějších zemědělských akciových společností, kdy se děti stárnoucích akcionářů vydaly úplně jinou cestou, zcela mimo zemědělství.“

Proto je moravský miliardář přesvědčen, že proces koncentrace zemědělské prvovýroby bude v Česku nevyhnutelně pokračovat, byť pro západní Evropu jsou obří rozlohy českých farem už dnes naprosto nepochopitelné.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené