Hlavní obsah

Velký bratr posiluje. Finanční správa má nový nástroj na kontrolu podnikatelů

Generální finanční ředitelství má novou databázi pro lepší kontrolu firem a podnikatelů. Zaplatilo za ni dva miliony, i když mohla stát jen 300 tisíc. (Video: Pavel Cyprich)

 

Reklama

26. 3. 2017 13:35

Generální finanční ředitelství – centrála všech tuzemských finančních úřadů – si pořídilo přístup do další databáze, která mu pomůže kontrolovat podnikatele. Data v ní ale může najít bezplatně.

Článek

Daňová přiznání, účetní závěrky nebo data z elektronické evidence tržeb a kontrolních hlášení nestačí. Finanční správa chce mít přehled ještě lepší. Za dva miliony korun si proto nechala zpřístupnit databázi s detailními informacemi o všech českých a slovenských firmách i lidech, co podnikají.

Od března tak mají úředníci Finanční správy nástroj, díky kterému za pár kliknutí zjistí nejen základní informace o firmě nebo podnikateli, ale také dostanou přehled o tom, jak se jim daří, jaká je jejich finanční historie i to, kdo na ně byl majetkově či jinak napojen. A to 10 let zpětně.

Svoji databázi Finanční správě zpřístupnila česká analytická společnost CRIF – Czech Credit Bureau, která data čerpá zhruba ze čtyř desítek veřejných zdrojů.

K čemu další databáze? K práci

Veřejná zakázka ale vyvolává řadu otázek. Třeba proč Finanční správa, která má už teď detailní přehled o skoro milionu firem a podnikatelů v Česku, podobný nástroj potřebuje.

Databáze CRIF, kterou si Generální finanční ředitelství za dva miliony nechalo zpřístupnit, totiž pracuje výhradně s veřejně dostupnými rejstříky. Data sice propojuje do jednoho místa, kdo by je ovšem sám chtěl všechny vyhledat, zvládne to. Jen mu to bude trvat o něco déle.

Nadstavbou databáze je grafické zobrazení vzájemných vazeb mezi firmami, jejich majiteli a jednateli. I to ale některé z volně dostupných internetových nástrojů v Česku umí.

Když chtěl Seznam zjistit, k čemu přesně Finanční správa podobný nástroj potřebuje a jestli ušetří čas úředníkům (a kolik), mluvčí pouze vzkázala, že se bude používat pro „plnění úkolů Finanční správy“ a že databáze obsahuje i informace, kterými „sama nedisponuje".

Jaká přesně data to jsou, ale neupřesnila.

Podle Jiřího Skuhrovce z akademického spolku EconLab, který se veřejným zakázkám dlouhodobě věnuje, je namístě se ptát, jak efektivně úřad dokáže pracovat, když za veřejně dostupná data platí soukromé společnosti.

„Z logiky věci vyplývá, že všemi podobnými údaji by měl sám už teď úřad disponovat,“ vysvětluje Skuhrovec.

Co všechno nová databáze obsahuje

- obchodní a majetkové vazby mezi subjekty a osobami ve společnosti včetně jejich grafického vyjádření s historií nejméně 10 let zpětně a až čtyřúrovňového zanoření směrem k subjektu a od subjektu

- údaje o počtu zaměstnanců

- kategorie obratu subjektu

- stupně rizika a finanční situace subjektu

- informace z oblastí veřejných zakázek, dotací, insolvence, konkurzu a likvidace, pohledávek, zástavního práva, finančních výkazů, účetních závěrek včetně historie, věrohodné informace o platební kázni subjektů z veřejných rejstříků

Hlídá peníze. Sama hospodařit neumí

A ještě jednu pochybnost nová databáze vyvolává. To je samotné výběrové řízení.

Finanční ředitelství vypsalo zakázku dvakrát. Prvně na konci loňského roku, kdy mezi vyhlášením soutěže, sesbíráním nabídek a jejich vyhodnocením byl velmi nestandardně jen týden. Podruhé letos v lednu.

První výběrové řízení totiž ještě v prosinci úřad zrušil. Údajně proto, aby lépe specifikoval podmínky soutěže.

Jenže v nové verzi tendru se prakticky nic nezměnilo. Tedy kromě ceny, která vzrostla dvakrát – z jednoho na necelé dva miliony.

Tendr pak vyhrál produkt s nejvyšší možnou cenou 1 950 000 korun.

Úřad svými kroky zákon nijak neporušil. Ba naopak ho beze zbytku naplnil. Protože zakázka zůstala těsně (o 50 tisíc korun) pod dvěma miliony, a šlo o tak zvanou zakázku malého rozsahu, mohl ji úřad zadat prakticky, kdy chtěl a komu chtěl. Musel jen dodržet „zásady transparentnosti“.

Což také udělal - vypsal výběrové řízení a celkem přesně stanovil jeho podmínky.

Seznamu se ovšem podařilo zjistit, že úřad sice postupoval, jak má, ale novou databázi mohl dostat klidně 6x levněji. Jedna z nabídek v původním výběrovém řízení, která by odpovídala zadání, totiž byla jen na 300 tisíc korun. S licencí na dva roky.

Kromě finančního ředitelství i Ministerstvo financí

Novou databázi budou využívat nejen úředníci Finanční správy, ale také Ministerstva financí, které má dostat tři licence pro sebe. Dalších 20 zůstává pro berní úředníky a mají být tak zvané plovoucí – tedy, že úřad je může využívat, kde a kdy zrovna bude potřebovat, nejsou vázané na jeden počítač.

Podobný systém mimochodem bude stát brzo poptávat ještě jednou. Příští rok má začít fungovat tak zvaný registr skutečných majitelů. Ten takové informace zpřístupní policii, soudům a zadavatelům veřejných zakázek, aby měli jasno v tom, u koho peníze z tendrů opravdu končí.

Babiš spustil hlavní vlnu EET v Harrachově.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované