Hlavní obsah

Velký přehled důchodů: Kdo bere 70 tisíc měsíčně a na koho se vůbec nedostalo

Foto: Getty Images

Ilustrační fotografie.

Reklama

26. 8. 12:50

Vládní novela upravující výši důchodů čeká na podpis prezidenta. Seznam Zprávy se podívaly nejen na to, jak se průměrný důchod vyvíjel, ale třeba i na to, ve kterém kraji žije nejvíce penzistů a kolik z nich trápí exekuce.

Článek

Aktualizováno: V grafu vyplacených důchodů v čase byla mylně uvedena měsíční hodnota jako roční. Chybný údaj jsme opravili.

Nejvíce penzistů v Česku žije ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, nejméně naopak v Praze. Příjmy domácností lidí starších 65 let tvoří převážně důchody, počet pracujících důchodců se ale v posledních deseti letech téměř zdvojnásobil.

Nejméně, tedy do pěti tisíc korun, pobírá 15 155 lidí, naopak důchod vyšší než 70 tisíc si užívá osm penzistů. Čtyři pětiny seniorů se svými příjmy vycházejí docela snadno, přes 43 tisíc z nich se však nachází v exekuci.

Od Nového roku o 800 korun více

Senátem prošla minulý týden vládní novela upravující výši důchodů. Podle zákonných pravidel by penze rostly na základě odhadů ministerstva práce a sociálních věcí v průměru o 497 korun, tedy o 3,2 procenta. Při dodatečném zvýšení o 300 korun stoupnou o 5,2 procenta, konkrétně o 797 korun. Průměrná penze by tak v lednu měla podle předpokladů činit 16 275 korun.

Dodatečné přidání 300 korun bude příští rok stát podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy korun a v následujícím roce 11,1 miliardy korun. I tento příspěvek totiž poputuje podle novely do zásluhové části důchodu a částka každý další rok při valorizaci o určité procento poroste. Rozpočtové výdaje na takzvané výchovné se odhadují na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025.

Ministryně financí Alena Schillerová se na sociální síti Twitter na začátku měsíce pochlubila, že důchodový systém skončil v deficitu o pět miliard korun nižším než loni. Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil ovšem připomíná, že hlavní vliv na to měla nadúmrtí seniorů způsobená pandemií.

Rozdíl mezi pohlavími zůstává

Podle posledních dostupných dat z České správy sociálního zabezpečení byla v letošním červnu průměrná výše starobního důchodu 15 385 Kč. Rozdíly mezi průměrnou penzí mužů a žen jsou přitom znatelné. Muži v červnu tohoto roku pobírali v průměru 16 871 Kč, zatímco ženy 14 022 Kč.

Ke konci minulého roku pobíralo důchod 2,88 milionu lidí. Největší podíl pobíral starobní, konkrétně více než 1,8 milionu lidí.

Důchod není automatický

Nárok na penzi ale není automatický. Každý rok na ni nedosáhne asi pět tisíc žadatelů a přibývá jich, uvádí Česká televize (ČT). „Kromě výše důchodu je největším problémem doba, která je potřeba, aby lidé platili důchodové zabezpečení. To může způsobit, že řada starších lidí bude na stáří bez finančních prostředků,“ vysvětlil ombudsman Stanislav Křeček pro ČT.

Nejvíce penzistů žije ve Středočeském a Moravskoslezském kraji, shodně přes 280 tisíc. V přepočtu na obyvatele má ale procentuálně nejvíce starobních důchodců Královéhradecký kraj (24,5 %), Kraj Vysočina (24,3 %) a Zlínský kraj (24,1 %). Naopak Středočeský kraj je hned po Praze oblastí s nejmenším procentuálním zastoupením lidí pobírajících penzi.

Za minulý rok vyplatil stát na důchodech přes 500 miliard korun. Dlouhodobě jsou nejvyšší položkou starobní penze.

Pracujících seniorů přibývá

Hrubé příjmy domácností lidí starších 65 let tvoří převážně důchody. „Celkové důchody se na jejich hrubém příjmu podílejí z 86,5 %, ostatní zdroje příjmů jsou víceméně zanedbatelné,“ uvádí poslední zpráva Českého statistického úřadu (ČSÚ) o seniorech.

Zároveň zmiňuje, že v posledních deseti letech se počet pracujících seniorů téměř zdvojnásobil. Ve věkové kategorii 60 až 64 let pracovala v roce 2019 necelá polovina seniorů, naopak pouze sedm procent lidí starších 65 let zůstalo aktivních na trhu práce.

„V domácnostech, kde žije pracující důchodce, nepřevažují důchody (34,9 %), ale příjem ze závislé činnosti (42,7 %). Na třetím místě jsou pak příjmy z podnikání (21,1 %). Oproti tomu domácnosti nepracujících důchodců mají podle očekávání jako hlavní zdroj svých příjmů důchody (92 %), zbylých 8 % je rozděleno mezi ostatní složky,“ upřesňuje zpráva.

Důchody zatím stačí, situace se ale rychle horší

Většina lidí v důchodovém věku je schopná se svými příjmy vyjít s menšími obtížemi nebo docela snadno. Necelých 20 procent seniorů, kteří žijí sami, však s příjmy vychází s obtížemi až s velkými obtížemi. Navíc mezi nimi přibývají ti, kteří jsou ohroženi příjmovou chudobou, která uvádí podíl osob v domácnostech, jež svými příjmy nedosahují na stanovenou výši příjmů.

„Domácností ohrožených příjmovou chudobou mezi jednotlivci nad 65 let bylo v roce 2019 už 41,2 %, přitom před pěti lety v roce 2014 to bylo jen 14,5 %. Právě domácnosti jednotlivců nad 65 let tvoří největší počet přírůstků ohrožených příjmovou chudobou za poslední dva roky. Mezi nimi pak dominují domácnosti osamělých nepracujících důchodců – většinou žen,“ vysvětluje zpráva ČSÚ.

Exekuce a problémy s bydlením postihují i seniory

Penzistům se nevyhýbají ani problémy s bydlením. Náklady spojené s bydlením bývají zpravidla pro domácnosti – nejen seniorské – nejvýraznější položkou rodinného rozpočtu. Podle ČSÚ přes 21 procent lidí starších 65 let považuje náklady na bydlení za zátěž.

Z nedávné analýzy iniciativy Za bydlení zase vyplývá, že v bytové nouzi se nachází minimálně 5,5 tisíce seniorů, přičemž významná část z nich se do této situace dostane až ve stáří. Navíc dalších 110 až 150 tisíc seniorských domácností zatěžují nadměrné náklady na bydlení, z čehož jsou tři čtvrtiny seniorky žijící v samostatné domácnosti.

„Příspěvek na bydlení, který by mohl seniorům s nadměrnými náklady na bydlení pomoci, pobírá jen 20–25 % z přibližně 220–260 tisíc seniorských domácností, které mají nárok na příspěvek vyšší než tisíc korun měsíčně,“ uvádí dále zpráva.

V Česku je navíc přes 43 tisíc důchodců v exekuci, nejvíce jich je v Moravskoslezském (přes 6 tisíc) a Ústeckém kraji (přes 5,5 tisíce). Nejčastěji jde o lidi ve věku 69 let a výše exekuční srážky z důchodu činí v průměru přes 2 400 korun.

Populace v Česku stárne

Populace však v Česku stejně jako v ostatních unijních zemích postupně stárne. Podíl lidí v produktivním věku se zmenšuje, zatímco poměrný počet důchodců narůstá. Každý pátý Čech byl podle údajů Eurostatu ke konci loňského roku starší 65 let. Za posledních deset let tak došlo k nárůstu o 4,6 procentního bodu v této kategorii.

Nejvyšší průměrný věk je aktuálně ve Zlínském a Královéhradeckém kraji (43,4 roku). Nejmenší naopak ve Středočeském, kde odpovídá 41,4 roku. Za celé Česko je to v průměru 42,6 roku, za posledních 20 let se zvýšil téměř o čtyři roky.

Proměňuje se také demografie v jednotlivých krajích. Zatímco na začátku tisíciletí přesahoval index stáří 100 procent pouze v Praze, ke konci minulého roku tuto hodnotu překročily již všechny kraje.

Aktuálně má nejnižší index stáří Středočeský kraj, kde na jedno dítě připadá 1,04 obyvatele staršího 65 let. Naopak nejvyšší je v Královéhradeckém kraji.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované