Hlavní obsah

Horší než PET lahve. Vědci se děsí, jak odpad z pandemie decimuje přírodu

Foto: Profimedia.cz

Chirurgická rouška skončila mezi korály. Jednorázové materiály mohou trvale ovlivnit ekosystém, varují vědci.

Reklama

12. 3. 13:54

Obrovská poptávka po obličejových rouškách ve všech koutech světa vyústila v enormní produkci jednorázových materiálů – každou minutu se spotřebují téměř tři miliony roušek. Vědci a ekologové si opět dělají starosti o přírodu.

Článek

Podle odhadů nedávných studií publikovaných v časopise Frontiers of Environmental Science & Engineering lidé po celém světě za měsíc spotřebují ohromujících 129 miliard obličejových roušek. Každou minutu se jich na planetě využívá více než 2,8 milionu. Nevyřešenou otázkou zůstává, jak s nimi naložit poté, co splní svůj účel.

Před narůstajícím objemem materiálu představujícím ekologickou hrozbu varují vědci i ekologové a usilují o zavedení opatření, která by mohla zvrátit další špatnou epizodu doby plastové.

„Jednorázové masky jsou plastové výrobky, které nelze snadno biologicky rozložit, ale mohou se rozpadat na menší plastové částice, a to na mikroplasty a nanoplasty, které se pak šíří v ekosystémech. Obrovská produkce jednorázových masek probíhá v podobném měřítku jako plastové lahve, kterých se odhadem měsíčně spotřebuje na 43 miliard,“ shodují se environmentální toxikologové z University of Southern Denmark a Princetonské univerzity.

Na rozdíl od plastových lahví, z nichž se dá přibližně čtvrtina recyklovat, ale pro roušky žádné pokyny k recyklaci neexistují. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že budou zlikvidovány nevhodným způsobem, uvádí vědci.

V případě, že se rouškami nezačne nakládat stejně jako s jiným plastovým odpadem, hrozí, že skončí v přírodě, v řekách a oceánech. Během několika týdnů takový materiál zvládne vypustit velké množství mikroskopických částic a nanoplastů (částic menších než 1 mikrometr). Už v loňském roce mořští biologové varovali, že se nesprávná likvidace odpadu souvisejícího s pandemií může dostat do bodu, kdy ve Středozemním moři bude plavat „víc roušek než medúz“.

„Křehké polypropylenové nanočástice, které tvoří tyto roušky chránící člověka, mohou trvale ovlivnit naše ekosystémy a jejich biodiverzitu,“ varuje francouzský politik Éric Pauget na popud vědců, podle kterých složení roušek dovoluje velmi rychlý rozpad na nebezpečné částice. „Při rozkladu v prostředí může rouška uvolňovat více plastů mikroformátu jednodušeji a rychleji než třeba plastové sáčky,“ uvádějí.

Vědci zdůraznili, že zatím přesně nevědí, nakolik roušky přispívají k velkému počtu plastových částic detekovaných v prostředí – zatím neexistují žádné údaje o jejich rozkladu v přírodě.

„Ale víme, že stejně jako jiné plastové úlomky mohou jednorázové masky hromadit a uvolňovat škodlivé chemické a biologické látky, jako jsou bisfenol A, těžké kovy a patogenní mikroorganismy,“ uvádí doktor Genbo Xu z dánské univerzity. „To může mít nepřímý negativní dopad na rostliny, zvířata a lidi.“

Vědci nyní vyzývají úřady, aby zřídily speciální odpadkové koše vyhrazené jen pro sběr a likvidaci roušek. Dalšími prostředky pro snižování tohoto druhu odpadu by mohlo být používání jiných materiálů nebo vývoj biologicky rozložitelných jednorázových masek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené