Hlavní obsah

Video: Nový íránský prezident je vrah, tvrdí jeho oponenti

Svět bez obalu: Nový íránský prezident Ebráhím Raísí je vrah, tvrdí jeho oponenti. (Video: RFE/RL)

 

Reklama

19. 6. 20:15

„Zkorumpovaným lidem uřežeme prsty, ne ruce,“ prohlašoval v jednom ze svých projevů nově zvolený íránský prezident Ebráhím Raísí, jemuž cestu k vítězství vydláždili vládnoucí íránští duchovní.

Článek

Šedesátiletý velmi konzervativní a drsně mluvící šéf íránského soudního systému Raísí zvítězil v íránských prezidentských volbách, které proběhly 18. června. Ve funkci nahradí dosavadního prezidenta Hassana Rúháního.

Cestu k vítězství mu připravili vládnoucí íránští duchovní, kteří ve volbách znemožnili kandidovat řadě umírněných a reformních kandidátů. „Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí úmyslně sype sůl na staré rány. Raísí je známý jako zabiják. Dokonce i Rúhání o něm v předchozí prezidentské kampani řekl, že jediné, co umí, je zabíjet lidi. Raísí má pověst vraha,“ tvrdí íránský politický aktivista a také bývalý vězeň Iraj Mesdaghi.

Jako soudce odsoudil Raísí během masových poprav v 80. letech tisíce oponentů a politických vězňů k smrti.

Po islámské revoluci v roce 1979 udělal bleskovou kariéru a pomohl zničit opozici vůči novému teokratickému režimu. „On a jeho spolupracovníci, kteří jsou známí jako Haghgháního škola, přišli do soudnictví proto, aby pozabíjeli všechny své protivníky. Stíhali lidi bez řádného procesu a snažili se tak - jak nejrychleji to šlo - vyčistit zemi od kritiků revoluce,“ říká Mohammad Javad Akbarin. Další Íránec, který teď žije v exilu.

Je skutečně politováníhodné, že někdo, kdo by měl být souzen za zločiny proti lidskosti, měl na starosti právní systém, který by měl vykonávat spravedlnost.
Raha Bahrainiová, Amnesty International.

„Proto byl v roce 1988 jmenován Raísí členem tribunálu smrti. Jeho slovo bylo rozhodující,“ doplňuje Iraj Mesdaghi. Raísí byl za svou roli při tomto zabíjení zařazen Spojenými státy i EU na sankční seznam osob. Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí jeho činnost ale stále velmi oceňoval a v roce 2019 ho jmenoval šéfem íránské justice. „Je skutečně politováníhodné, že někdo, kdo by měl být souzen za zločiny proti lidskosti, měl na starosti právní systém, který by měl vykonávat spravedlnost,“ říká Raha Bahrainiová ze společnosti Amnesty International.

Prezidentské volby proběhly v Íránu v době, kdy země bojuje s pandemií covidu-19 a také s dopady amerických hospodářských sankcí. Špatná ekonomická situace dostala do ulic během demonstrací tisíce nespokojených Íránců. Demonstrace ale íránský režim podobně jako v roce 2019 tvrdě potlačil. „Protesty z listopadu 2019 byly označeny za krveprolití. Oni k řízení státu potřebují někoho, kdo umí brutálně potlačovat demonstrace. A to pan Raísí umí velmi dobře,“ domnívá se Javad Akbarin. Ebráhím Raísí se ucházel o prezidentský post už v roce 2017, ale byl poražen umírněnějším Hassanem Ruháním. Teď měl za soupeře šest protikandidátů, kteří ale byli stejně jako on označováni za konzervativce. Tzv. Rada strážců, což je dvanáctičlenný orgán, který prověřuje jednotlivé prezidentské kandidáty, zablokovala ještě před volbami kandidaturu Raísího nejvážnější soupeře - bývalého předsedy parlamentu Ali Larijániho a také reformního kandidáta viceprezidenta Eshagha Jahangiriho. Dokonce i bývalý prezident Mahmud Ahmadínedžád nebyl k volbám připuštěn a vyloučeny byly i všechny ženské kandidátky. Sám Raísí uvedl, že se snažil Radu přesvědčit, aby přehodnotila některá svá rozhodnutí a umožnila kandidovat více lidem. Během kampaně se pak Raísí snažil vystupovat jako tvrdý bojovník proti korupci.  „Oni předstírají, že se teď tady narodil nějaký nový člověk, který má zlepšit íránské soudnictví. Ale Raísí pracuje v tomto systému 40 let. Již 40 let je součástí této korupce,“ říká Iraj Mesdaghi. „Jedná se o ideologický právní systém, který je mocnou rukou tohoto režimu. Jako hlavní úkol má zničit veškerou opozici,“ dodává právník Abdolkarim Lahiji, který se věnuje obhajobě lidskoprávních aktivistů.

Amnesty International tvrdí, že byla za působení Raísího v čele íránského soudnictví potlačena jakákoliv kritika režimu. Například ekologičtí aktivisté nebo ženy, které bojují proti íránským zákonům o povinných šátcích; ti všichni dostali tvrdé tresty odnětí svobody až na 25 let ve vězení. „Situace v oblasti lidských práv se v Íránu obecně zhoršila. A od protestů v listopadu 2019 se jejich potlačování stalo opravdu brutálním,“ říká Raha Bahrainiová. „Tisíce lidí byly zadrženy. Ve věznicích dochází k systematickému a rozsáhlému mučení vězňů a porušování lidských práv. Situace, za kterou je pan Raísí zodpovědný, je opravdu kritická a tragická.“ Někteří experti se domnívají, že Raísího politické ambice mohou směřovat dokonce i nad rámec prezidentského úřadu. Duchovnímu vůdci Íránu Chameneímu je už 82 let a Raísí byl již v minulosti označen za jeho potenciálního nástupce. „Snaží se, aby se stal středem pozornosti, ať už jako Chameneího náhradník, nebo s nějakým jiným postem. Není to ještě zřejmé,“ říká Iraj Mesdaghi. Ve volbách 18. června získal Raísí přes 60 % hlasů. Volební účast byla vzhledem k výzvám opozice k bojkotu voleb velmi nízká. Podle průzkumu veřejného mínění provedeného ještě před volbami íránskou agenturou pouze 37 procent oprávněných voličů mělo v úmyslu přijít dát hlas novému íránskému prezidentovi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované