Hlavní obsah

Virus na Blízkém východě: zdravotnický systém na písku a nekončící boje

Foto: Profimedia.cz

Pandemii na Blízkém východě označují analytici za „tikající bombu“.

Reklama

3. 4. 2020 9:30

Některé země Blízkého východu se teprve chystají, některé byly mezi prvními zasaženými pandemií. Jasné je, že tamní zdravotnické systémy stojí na slabých základech. Uprchlické tábory navíc nedokážou splnit hygienická pravidla.

Článek

Již před týdnem humanitární organizace oznámily, že dopravní opatření po celém světě velmi komplikují doručení pomoci pro lidi žijící uprostřed konfliktů na Blízkém východě. A to včetně milionů lidí, kteří utekli ze svých domovů a jsou odkázáni na pomoc v uprchlických táborech.

„V Turecku jsou to tři miliony Syřanů, v Libanonu více než milion, v Jordánsku sedm set tisíc…,“ vysvětluje situaci pro Seznam Zprávy Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů: „To má obrovský dopad i na ten stát, který není schopen poskytovat základní služby, jako je například zdravotnictví,“ dodává.

Pandemii koronaviru ve světě sledujeme online

Podle Daniela v uprchlických táborech není možné zajistit ty základní hygienické návyky, o kterých slýcháme v souvislosti s pandemií. Například mytí rukou několikrát denně nebo sociální distance. A vůbec není možné zajistit dostatečné testování a adekvátní pomoc, pokud by se pandemie rozšířila na tato místa.

Koronavirus na Blízkém východě označují analytici za „tikající bombu“. Sýrie, Libye nebo Jemen jsou státy s nejhůře rozvinutou zdravotnickou infrastrukturou. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je například pouze 64 % syrských nemocnic plně funkčních. Dostatečné zdravotnické vybavení však nemají ani zprovozněná zařízení.

Nový díl Checkpointu se zabývá Blízkým východem

Co se oficiálních čísel týče, koronavirová pandemie zatím nejvýrazněji a také nejdříve udeřila v Íránu. Prozatím víme o více než třech tisíc mrtvých. „Byť ta křivka nakažených neroste tak rychle, nezdá se, že by Írán měl pandemii plně pod kontrolou. Záleží také na tom, jestli vůbec reportuje pravdivá data o počtu nakažených i mrtvých,“ upozorňuje na statistiky Jan Daniel.

Podle analytika záleží na tom, s jakými zeměmi je Írán v úzkém kontaktu. Aktivní cirkulace lidí funguje hlavně mezi Íránem a Sýrií. Tam ale čísla prozatím nevystoupala tak vysoko. Právě kvůli tomu ale podle Daniela není pravděpodobné, aby v zemi pandemie neprobíhala podobným způsobem. „Jen země není schopná testovat a reagovat a pravděpodobně nehlásí pravdivá čísla,“ odůvodňuje.

Foto: Profimedia.cz

Sýrie v době pandemie.

Střety a tenze pokračují

Situace na Blízkém východě však byla komplikovaná i před vypuknutím pandemie nemoci COVID-19. Je to teprve několik měsíců od chvíle, kdy Spojené státy americké nechaly zabít íránského generála Solejmáního na iráckém letišti. Svět se obával, že propukne otevřený boj. Jenže střety mezi různými povstaleckými skupinami v Iráku i Íránu stále pokračují.

Írán a jeho postavení v oblasti mezinárodní politiky je ale pro zemi aktuálně ještě komplikovanější. Země je pod ekonomickými sankcemi, které jí nedovolují například shánět léky a zdravotnický materiál na mezinárodním trhu. „Na mezinárodní úrovni se tak diskutuje o rozvolnění sankcí, Evropská unie už využila i svého paralelního systému, aby Írán mohl od Německa koupit zdravotnický materiál,“ vysvětluje analytik.

Ceny ropy v době pandemie

Spory, které započaly už dávno před pandemií koronaviru na Blízkém východě, se týkají například i Saúdské Arábie a Kataru. Ani zde to neznamená, že by se na špatné vztahy zapomnělo, jen kvůli pandemii ustupují do pozadí.

Zásadní ránu také pandemie uštědří těm zemím, které jsou závislé na vývozu ropy. „Kombinace pandemie, obecně světové ekonomické situace a pádu cen ropy bude velmi komplikovaná pro Irák, Írán, ale i pro Alžírsko,“ dodává Jan Daniel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované