Hlavní obsah

Vláda tahá řešení z klobouku. Zavřené bude to, co je bezproblémové, říká Prouza

Foto: David Neff

Ilustrační foto.

Reklama

28. 4. 11:30

Služby jako kadeřníci, pedikérky nebo maséři v pondělí otevřou. U obchodů ale zatím panuje nejistota, podle ministra zdravotnictví nezpomaluje epidemie dost rychle. Co na to provozovatelé?

Článek

Hostem Výzvy byl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Začneme prozaicky, kdy si koupíme nové oblečení a boty?

To bych také rád věděl, pokud si ho chcete kupovat online, tak kdykoliv. Pak půjdete stát do fronty s dalšími 30 lidmi do nějaké výdejny balíků místo toho, aby vás vláda pustila do obchodu, kde budou tři čtyři lidé a kde si v klidu vyberete bez nějakého mačkání. Přiznám se, že to byla věc, která mě strašně překvapila teď u toho balíčku, který vláda zveřejnila, kdy na jednu stranu pouští kadeřnictví, masáže – prostě věci, o kterých tady rok a čtvrt slyšíme, že jsou rizikové a problematické –, a obchody, o kterých naopak rok a čtvrt slyšíme, že jsou bezproblémové, možná zůstanou zavřené, možná se otevřou.

Nejhorší je ta nevědomost. To, že vláda nedokáže vysvětlit svá rozhodování. Mám pocit, že si jenom udělá anketu na Facebooku, a protože vyšla lépe kadeřnictví než obchody, tak se pouští kadeřnictví.

Takže chybné rozhodnutí?

Minimálně nevysvětlené. A to je mimochodem problém, na který poukazujeme nejenom my, ale i soudy opakovaně říkaly vládě: Musíte zdůvodňovat svá rozhodnutí. Vláda to nikdy neudělala. I ta soudem rušená rozhodnutí jenom přepíše a vydá je znovu.

My tedy čekáme, jestli počet nakažených Čechů klesne pod stovku na 100 tisíc obyvatel ke čtvrtku. Je to ten moment, který o tom rozhodne?

Je to tak. A zároveň slýcháme různé nuance. Někteří politici říkají, že to musí být 100 na 100 tisíc, někteří říkají, že by to mělo být okolo 100 na 100 tisíc, což je mimochodem další nejistota.

Takže nevíme, když to bude třeba 101, jestli to projde?

Přesně tak. Pořád nevíme, jak tvrdá je ta hranice a kdy a v čem se bude používat ta rozdílná situace v různých okresech. Vidíme to, že u některých částí ekonomiky nebo třeba u školek se aplikuje ten krajský přístup a u některých věcí se rozhoduje plošně.

Váš svaz tvrdí, že pan ministr zdravotnictví Petr Arenberger si s termínem otevření obchodů hraje a že je to neférové a neslušné. Proč si to myslíte? Vždyť přece ministr zdravotnictví dělá svoji práci a hlídá to, aby se nákaza zase příliš nerozšířila.

Tak ale pak nemůže slibovat a ty sliby jenom opakovaně rušit.

Datum 3. května ale v pravidlech nebylo. Tam byla určitá podmínka, že musí počet nakažených klesnout pod 100 na 100 tisíc. A to splněno není.

Ale relativně nedávno i ministři mluvili dokonce o 26. dubnu, pak to posunuli na 3. května. Já myslím, že dává logiku, že dostaly přednost školy, proto jsme neprotestovali proti tomu posunu o týden. Teď zase slyšíme, že se něco posune a něco se možná neposune. Pro mě je nejméně pochopitelné to, že služby, jako jsou kadeřnictví, masáže, lázně, se vlastně otevřou za jakékoliv situace.

Není pro vás pochopitelné, že tam člověk musí mít negativní test? Je to něco za něco.

Na druhou stranu tady se dneska testuje naprostá většina národa, a pokud stačí test na to, abych mohl chodit do práce, tak proč nestačí k tomu, abych si mohl zajít koupit něco nového. Zejména v situaci, kdy vím, že tady běží alternativy, můžu si to objednat online, můžu si to jít vyzvednout do výdejny balíků, kde se stejně potkám se spoustou dalších zákazníků. Čili ta mobilita stejně běží. To je dneska největší problém, že tady vláda předstírá, že když bude zavřený obchod s elektrem, tak bude nulová mobilita.

Uvažujme jen o měsíčních prázdninách pro školáky

Takže toto vám smysl tedy nedává, co by ale na druhou stranu měli říkat školáci. Patříme k národům, kde ty školy jsou zavřené nejdéle v celé Evropě. Velká část dětí stále do té školy nemůže, zatímco na masáž si teoreticky budou moci zajít. Není to paradox?

Je to paradox. Ale proto jsem říkal, že nám dávalo smysl, že v té první vlně se vrátily především první stupně škol alespoň rotačně. Věřím tomu, že ta rotace výrazně omezuje rizika, prostě to smysl dává a měli bychom jít dál. Otázkou je, jestli se nemáme bavit o tom, že pokud ta situace bude lepší, tak by se třeba letní prázdniny mohly zkrátit ze dvou měsíců na měsíc. To je věc, které se politicky všichni bojí, protože by jim to mohlo přinést spoustu negativních hlasů.

Řekněte, jak na ty diskuse o možném posunutí otevření obchodů reagovali sami obchodníci? Byli naštvaní, nebo už jsou zvyklí, že se v Česku situace mění někdy i z hodiny na hodinu?

Zvyklí jsme za ten rok a čtvrt už téměř na cokoliv. Ale to, co je samozřejmě nejtěžší, je, že slyšíte nějaké sliby, upnete se na ně a začnete podle nich plánovat. Otevřít obchod, to není tak, že majitel přijde v pondělí ráno a prostě otočí klíčem a otevře dveře. Ten obchod musíte připravit. Ta podmínka toho poklesu nakažených splněna nebyla, tomu rozumím za předpokladu, že by se posouvalo všechno. Ale jak mám vysvětlit malému obchodu s oblečením někde v malém městě, který už měsíce musí mít zavřeno, že nemůže ani pustit ty tři čtyři zákazníky do obchodu? Zatímco vedle kadeřnictví, masáže nebo cokoliv dalšího budou otevřené a tam ten kontakt je výrazně delší.

Takže radši tedy odsunout i otevření kadeřnictví? To by vám dávalo větší logiku?

Dávalo by mi logiku, kdyby alespoň někdo vysvětlil, proč se takto rozhodlo, a ne že se prostě vytáhne z klobouku nějaká varianta, o které ale nikdo neřekne, proč se zvolila.

Vy jste kvitoval, že vláda pohřbila PES, protiepidemický systém. V čem je ten systém balíčků lepší?

Systém balíčku umožňuje rychle zabrzdit, když se něco stane, a to je vlastně základní rozdíl. U PES, když si na to vzpomeneme, tak z toho pátého do čtvrtého stupně se vlastně otevíralo všechno a bylo tam jenom nějaké omezení kapacity. Bylo vidět, že to nás dovedlo do toho průšvihu, který jsme tady zažili koncem minulého roku.

Ale tehdy jste proti tomu neprotestovali, že se otevřelo všechno?

My jsme opakovaně řešili ty kapacitní věci. Upozorňovali jsme na ty problémy, které to vyvolá, a bylo vidět, že když se něco začalo dít, tak vláda neměla ten jednoduchý záchranný mechanismus. Tady přece jenom může ty balíčky v čase posunout. Může je možná urychlit, když ta situace bude lepší. Může je také zpomalit. PES neumožňoval rychle reagovat na vývin situace.

Rozvolňování se podle tohoto jízdního řádu má řešit v pondělí a potvrzovat ve čtvrtek, stačí to na přípravu?

Stačí to na přípravu obchodu, stačí to na přípravu některých služeb. Ale třeba u hotelů, hradů a zámků potřebujete spíše tři týdny než tři dny. Ne tak ani nutně, hotel umíte uklidit za tři dny, ale aby vůbec lidem došlo, že můžou někam jet. Třeba kapacitní omezení v těch pozdějších vlnách speciálně pro hotely, penziony, když máte 10 pokojů, tak otevřít z toho 2,5 pokoje, je totální nesmysl. Ta ekonomika nefunguje, to by bylo lepší nechat ty penziony zavřené.

Na 25 % kapacity to tedy podle vás nemá cenu?

Nemá. A hlavně zase je to třeba jedna z věcí, které nedávají úplně logiku. Ve chvíli, kdy přece lidé přijdou a jsou na pokoji, tak je úplně jedno, kolik pokojů je obsazených. Rozumím tomu, že problém jsou snídaně, případně večeře, což se dá řešit nafázováním těch snídaní. Problém možná může být, kdyby se potkalo více lidí na recepci, to je také, myslím, řešitelné. My jsme ministerstvu zdravotnictví někdy před třemi týdny poslali obrovský balík režimových opatření pro jednotlivé sektory a chtěli jsme se bavit o tom, co bude platit v obchodech, co bude platit ve službách, co bude platit v hotelech, co bude platit v restauracích. Do dneška se o tom s námi na tom ministerstvu nikdo nebavil.

Ubytování je ještě hudba buducnosti. Pojďme k těm službám, to je to nejbližší, co nás čeká. Od příštího pondělí 3. května se tedy budou smět otevřít holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, masérské, kosmetické nebo regenerační služby, dále také péče o zvířata a lázeňské léčebně rehabilitační péče. Kdo se neobjednal včera, má ještě šanci se někam dostat, nebo jsou všude pořadníky až do prázdnin?

Já se obávám, že už jsou pořadníky minimálně na dva týdny dopředu.

Lepší by bylo volit PCR testy

Na kadeřnictví nebo na masáž by měl být potřeba negativní test – buď týden starý PCR test, nebo 3 dny starý antigenní test. Je tohle podle vás funkční model?

Je to funkční model na pár týdnů, není to prostě funkční model na půl roku.

Proč na pár týdnů?

Protože v tu chvíli, když chci něco takového vyzkoušet, tak mám motivaci jít si ten test udělat. Pomohly by ale dvě věci. V řadě krajů vidíme nedostatečnou testovací kapacitu, to je první věc, která může to otevření výrazně zkomplikovat. Druhý problém, který tady máme, je to, že si můžete co tři dny nechat udělat zdarma antigenní test, ale PCR test, který by stačil na celý týden fungování, si musíte platit. To je věc, které úplně nerozumím. Přitom ceny PCR testů jdou poslední měsíce dolů. Už to není tak, že by byl prostě PCR test pětkrát dražší než antigenní. Tady si myslím, že by bylo strašně důležité, aby vláda řekla, že jednou za týden, když ho potřebuji jednou za týden, tak si můžu PCR test nechat udělat zdarma.

Epidemiolog Jaroslav Flegr na to konto řekl, že vyžadovat v této situaci až dva dny staré potvrzení o absolvování antigenního testu je prvotřídní ukázka hlouposti nebo nepochopení fungování antigenních testů. Na jejich negativní výsledek se lze spolehnout 2 až 3 hodiny a test by měl být prováděn vždy v místě potřeby. Není to pravda, že takový týden starý PCR nebo 3 dny starý antigen je vlastně k ničemu, když ke kadeřnici potom jedu přecpaným metrem nebo tramvají?

Týden starý PCR se používá v řadě zemí. To, kde já mám největší otazník, jsou ty antigenní testy. Na druhou stranu, pokud vláda přijala pravidlo, že týden starý antigenní test mi umožňuje jít do práce montovat autodíly, tak přece ale musí aplikovat to, že ho můžu použít i pro další část života. Pro mě by bylo klíčové víc se přesouvat k PCR testům, které jsou přesnější, a zpřístupnit je lidem, aby si je mohli udělat zadarmo.

Divák se ptá: Je negativní test jediná alternativa?

V tuto chvíli vláda zejména mluví o těch opatřeních. Ještě nejsou pořád na papíře, to je další problém. O čem vláda mluví, tak mluví jenom o testech. Logicky by mělo fungovat i očkování jako propustka do běžného života. A mělo by fungovat jako další propustka to, když jsem prodělal covid v posledních 90 dnech. Takhle vlastně jsou nastaveny všechny ty covidové pasy po celé Evropě, když se o nich mluví. Očkování, prodělané onemocnění nebo negativní PCR testy.

Paní Helena se ptá: „Neumím si představit, jak si má důchodce zařídit antigenní nebo PCR test, aby mohl jít ke kadeřnici. Testování mám vzdálené 30 kilometrů vlakem a musím použít MHD, kde se naopak mohu nakazit. Objednání na test je přes počítač. Co mají dělat lidé, kteří počítač nemají nebo nejsou schopni si dojet na test sami?“

Tohle je největší slabina, která se, doufejme, vyřeší velmi rychle očkováním. Pokud se bavíme o důchodcích, tak ti by měli mít za sebou minimálně první dávku očkování a velmi rychle druhou. Tak tam se ten problém snad vyřeší velmi rychle. Pořád zároveň platí, že nikdo nezakázal té kadeřnici, aby přišla za klientem domů. To jsme vlastně ve stejné situaci, jako jsme tady byli nedávno. Tady prostě bude povinnost při vstupu do provozovny, ale zřejmě nebude povinnost, kdyby náhodou, to je jedno jestli kadeřnice nebo masér, přišel za klientem domů. Není to logické. A je to prostě bohužel slabina toho, jak tady ministerstvo zdravotnictví píše ta svá opatření.

Takže v malých městech budou znevýhodněni? A vlastně tam úplně ta praxe nedojde?

Je to pravda. A zase je to o té neschopnosti vybudovat testovací kapacity. My jsme třeba plánovali, a před dvěma měsíci jsme udělali testovací centra před velkými nákupními centry, aby lidé, když si jdou nakoupit, se vlastně mohli zadarmo otestovat. Tak tehdy stačilo zhruba 250 lidí denně, aby se celý ten testovací kontejner s těmi lidmi a s těmi odběry, prostě se vším, zaplatil. Takže i na menším městě, když bude chtít starosta zorganizovat testování, není to finanční problém. Je to o schopnosti nebo neschopnosti to zorganizovat.

Hospodářská komora včera představila mobilní aplikaci, která se jmenuje Bezpečná provozovna, a ta má mimo jiné sloužit právě jako taková pomůcka pro vstup do kadeřnictví, v budoucnu třeba i do kina, na fotbal a tak dále. Je to vaše diverzní akce, nebo s tou aplikací nějak počítá ve svých plánech i stát?

Ty vstupy do aplikace, co týče toho QR kódu, jestli byl člověk očkovaný, jestli má negativní test, tak to musí poskytovat stát. Na tom jsme dohodnutí. To, že jsme nakonec museli udělat vlastní aplikaci, je obecně problém českého státního IT. Prostě to, že ty systémy se dělají dlouho, jsou drahé, jsou nefunkční.

Vytvořili jsme vlastní aplikaci, protože státu to trvá

Stát na té své vlastní tedy pracuje?

Já doufám, že ano, že to skutečně dotáhne. Na druhou stranu, když jsme se o tom začali bavit se šéfem státního IT Vladimírem Dzurillou někdy před 2 měsíci, tak mi říkal: „No, možná ji budeme mít v červenci, možná v srpnu, uvidíme časem.“ A to byl jeden z důvodů, proč jsme chtěli udělat rychlou aplikaci od okamžiku, kdy to bude možné. A druhý důvod, to jsme tam přidali, je ta strana provozovatelů. Aby lidé viděli: Když k nám přijdete, máte garanci, že plníme naprosto všechno, co stát vyžaduje.

Divačka se ptá: „Moc se mi nelíbí, že by měla kadeřnice nebo kdokoliv jiný sledovat mé zdravotní údaje, natož aby byly ukládané v nějaké aplikaci. Může po mně vůbec stát z právního hlediska něco takového chtít? Od čeho máme GDPR?“

To slyšíme často. Bylo to velké téma, když se připravovala ta celoevropská covidová aplikace. Několik rychlých bodů: Nikdo – žádná kadeřnice, žádný masér – nebude ta data ukládat. To je opravdu jen o tom, ukázat zelený nebo červený kód – můžu, nemůžu. Tím že ta aplikace má ukazovat, jestli už byl člověk očkovaný, jestli je po nemoci, jestli má negativní test. Nebude vidět z té zelené obrazovky, kterou z těch tří podmínek splnil. V tuto chvíli ani nic neříkám o svém zdravotním stavu, nedávám ani žádný konkrétní zdravotní údaj. A ty údaje jako takové se skladují ve státních databázích, v žádné soukromé.

Pojďme ještě k tématu cestování. Vy jste to trochu načal. Jaké bude podle vašich představ léto? Čekají nás prázdniny vesměs v Česku?

Já bych byl rád, kdyby aspoň část lidí v Česku zůstala, protože Česko je moc hezké a je tady ještě spousta neobjevených míst.

Bezpochyby. Ale lidé už chtějí ven.

Ano, přesně. Lidé už chtějí ven. Byl bych rád, kdyby to aspoň rozložili, zkusili zůstat chvíli doma. Ale tady bude velký tlak zemí, jako je Chorvatsko, Řecko, Itálie, aby bylo možné už v červenci nebo v srpnu vyjet. Podmínkou bezpochyby bude zase nějaký covid pas. Protože ta situace nebude ještě tak dobrá, aby šlo cestovat bez testů, bez karantény. A právě ta aplikace má umožnit lidem, aby přijeli. Aby se nemuseli testovat po příjezdu, aby nemuseli absolvovat karanténu, aby si prostě těch deset čtrnáct dní mohli v klidu užít.

Ke covid pasu. Vy věříte, že skutečně do léta to projde veškerou unijní legislativou?

Běží to v parlamentu a opravdu v červnu můžeme mít hotovo.

Ty covid pasy působí na některé Čechy jako červený hadr na býka. Slýcháváme slova o nálepkování, kastování, někdy dokonce o stigmatizaci. Jak tomuhle odporu vy rozumíte?

Když se dívám na sociální sítě, tak ti lidé, kteří tam křičí nejvíc, jsou často profesionální kritici úplně všeho. Prostě dneska je to aplikace, předtím to bylo testování, předtím to bylo něco jiného. Je to skupina lidí, která si to užívá a provokuje ostatní.

Asi to nemůžeme úplně shodit. Jsou skutečně nějaké garance, že tyto aplikace nebudou špiclovat, kam člověk jezdí, kam chodí a tak dále?

Já tomu rozumím, proto od začátku, když jsme přemýšleli nad tou naší aplikací, tak jsme říkali, že ta data prostě musí zůstat ve státní databázi. Nemůžou být uložena někde jinde. Nechceme, aby v té aplikaci bylo vidět, jestli jste zaregistrovaná, protože jste po nemoci nebo očkovaná nebo máte negativní test. Prostě aby tady bylo co nejméně osobních údajů. V tomhle tomu velmi rozumím.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované