Hlavní obsah

Vláda hlasy hnutí ANO odlehčila Babišovi od problémů, ČSSD byla proti

Foto: Petr Hloušek / Právo / Profimedia, Profimedia.cz

Andrej Babiš po jednání vlády, ilustrační obrázek.

Reklama

1. 6. 2020 16:20

Ustanovení ohledně svěřenských fondů, které by se týkalo i Babiše, kritizují opoziční strany či Rekonstrukce státu a Transparency International. Ministerstvo spravedlnosti kritiku odmítá.

Článek

Vláda hlasy ministrů za hnutí ANO schválila návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, který podle kritiků nahrává premiérovi Andreji Babišovi (ANO) v jeho sporu ohledně střetu zájmů. Předseda koaliční sociální demokracie Jan Hamáček ČTK napsal, že ministři ČSSD se při hlasování zdrželi.

„Jsme přesvědčeni, že výjimka pro svěřenské fondy není potřeba a jde nad rámec příslušné evropské směrnice. O výjimce tak rozhodne Sněmovna svým hlasováním,“ uvedl na Twitteru předseda ČSSD Jan Hamáček.

Opozice nebo organizace Rekonstrukce státu a Transparency International kritizují výjimku, podle které korporace ve svěřenských fondech, jako je Babišův Agrofert, skutečného majitele zveřejnit nemusejí. Podle Ministerstva spravedlnosti se jedná čistě o zákon, který do českého práva přenese požadavky unijní směrnice proti praní peněz či financování terorismu. V březnu vláda po veřejné kritice projednávání zákona v legislativní nouzi přerušila.

Zákon se dostal na program spolu s doprovodným předpisem o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. „Návrh zákona projednala 19. února Legislativní rada vlády a doporučila vládě jeho schválení. Návrh byl vládě předložen bez rozporu s ostatními ministerstvy. V návrhu nedošlo od té doby k žádným změnám,“ sdělil ČTK mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Předloha by podle organizace Transparency International mohla pomoci Babišovi, protože by podle jednoho z ustanovení byl považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil skupinu Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Změna pravidla pro určování skutečného majitele svěřenského fondu se v novele objevila na konci roku 2019 až po připomínkovém řízení, a to na návrh Ministerstva financí vedeného Alenou Schillerovou (za ANO), upozornila začátkem roku TI.

Ministerstvo na konci roku přepsalo paragraf 6, takže jeho pátý odstavec nově udílí výjimku majitelům korporací spravovaným v právním uspořádání, tedy ve svěřenských fondech, jako je právě Andrej Babiš a jeho Agrofert.

Foto: Seznam Zprávy

Výjimka pro korporace spravované v právním uspořádání neboli ve svěřenských fondech.

„Převedeno do praxe, Andrej Babiš by byl jedním ze skutečných majitelů svých svěřenských fondů, ale nikoliv společností do něho vložených (např. AGROFERT, a. s.),“ uvedla TI.

Iniciativa Rekonstrukce státu označila za politováníhodné, že ministerstvo nevyužilo čas od poloviny března, kdy bylo projednání materiálu přerušeno, k jeho úpravě. Kritizované ustanovení podle ní přirozeně vzbuzuje podezření, že se v návrhu objevilo kvůli zvýhodnění Babiše a Agrofertu. „K odstranění pochybností veřejnosti by měla vláda alespoň vyjmout spornou výjimku pro korporace ve svěřenských fondech,“ uvedl v tiskové zprávě vedoucí analytik Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Předpis kritizují také Piráti. Ti hovoří o účelové výjimce, která má Babišovi umožňovat skrývat svůj střet zájmů. Poslanec Pirátů František Navrkal označil postup kabinetu za svévolný. „Je naprosto neuvěřitelné, že se vláda snaží znovu protlačit návrh zákona, proti kterému se už v březnu zvedl silný a naprosto oprávněný odpor odborné i široké veřejnosti. Na jeho znění se nezměnilo ani jediné písmenko,“ uvedl Navrkal.

Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.

Ministerstvo v předkládací zprávě uvedlo, že evidence majitelů má posílit transparentnost právnických osob a právních uspořádání a je jedním z nástrojů boje proti praní peněz a financování terorismu. „Centralizovaná evidence umožňuje rychle a efektivně sdělovat a zjišťovat údaje důležité jak pro činnosti orgánů státní správy, tak v budoucnu pro veřejnost,“ stojí v návrhu. Předpis vymezuje, kdo je považován za skutečného majitele, ale také reguluje přístup k údajům v příslušné evidenci a proces zápisu údajů o skutečném majiteli.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované