Hlavní obsah

Vláda s námi nehraje kolem koronavirových statistik rovnou hru, říká ředitel Hlídače státu

Foto: Marko Erd/SME

Ministerstvo zdravotnictví ze dne na den o třetinu snížilo počty nakažených koronavirem (ilustrační snímek).

28. 7. 10:53

Ministerstvo zdravotnictví snížilo počty lidí, kteří mají aktuálně koronavirus. Statistiky byly prý nepřesné. Podle ředitele Hlídače státu Michala Bláhy ale ministerstvo krok dostatečně nezdůvodnilo.

Článek

Ze dne na den ubyla v neděli ze statistik v Česku třetina nakažených koronavirem. Není za tím žádný zázračný lék. Ministerstvo zdravotnictví pouze upravilo na základě svého auditu dat dosavadní statistiky.

Ještě v neděli ráno tak bylo podle oficiálních čísel v Česku 5 254 nemocných, v podvečer už ale „jen“ 3 479 pacientů.

Den poté pak úřad ministra Adama Vojtěcha představil nový způsob, jak bude v týdenním cyklu informovat veřejnost o vývoji koronavirové epidemie. Říká mu – podle barev, kterými označují vážnost situace – semafor.

Ředitel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha, který s ministerstvem vede už řadu týdnů spor o reálná data k epidemii, je k oběma krokům úřadu kritický, byť například o „semaforu“ říká, že „je to zatím ta nejlepší věc, kterou v téhle oblasti ministerstvo zdravotnictví představilo“.

Chybí mu však to, že ministr Vojtěch a jeho kolegové odmítají veřejnosti sdělit, z jakých dat ve svých auditech a semaforech vlastně vycházejí. „Teď už jen zbývá, aby ministerstvo zveřejňovalo data, která se jako podklad pro výpočet semaforu používají, a to pro všechny a bez omezení jako open data,“ říká Michal Bláha.

Uspokojilo vás vysvětlení ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška, že ze statistik zmizeli po auditu pouze lidé, které měli hygienici už dávno vyřadit, protože se vyléčili?

Já bych tomu i věřil. Hlavním problémem je ale jejich důvěryhodnost. Oznámili sice, že vyřazují ze statistik pacienty, kteří tam viseli dlouho, protože je hygieny nestíhaly vyřadit, ale řekli nám pouze výsledek. Už přitom nevysvětlili, proč k úpravě došlo.

Co vám tedy v souvislosti s touto korekcí statistik chybělo?

Na mě už nedůvěryhodně působí proměnlivá vyjádření pana Duška. Když si najdete jeho mediální vystoupení od poloviny června a začátku července, říká v nich, že systémy fungují, hygieny stíhají a vše je „ozářené sluncem“. V neděli v České televizi ale najednou řekl, že hygieny jsou už pět až šest týdnů přetížené, a proto nestíhaly vyřazovat ze statistik lidi. To jsou dvě dost rozporuplná tvrzení. A já nevím, kdy říká pravdu a kdy ne. Mohli udělat chybu, mohli některé údaje neevidovat nebo to třeba také doteď nikdo nekontroloval. Pro důvěru je nutné říkat fakta, ale oni ani takovou elementární věc nejsou ochotni přiznat a raději mlží.

Takže vysvětlení pana Duška nevěříte?

Proč tomu mám věřit, když před třemi týdny tvrdil úplně něco jiného než dnes? Buď mlžil před třemi týdny, nebo mlží teď.

Postrádáte tedy třeba zdůvodnění, proč se data opravovala až do začátku května, když hygieny podle ministerstva nestíhaly jen několik týdnů?

Přesně tak. Data o vyléčených sama o sobě sice nejsou úplně zásadní pro rozhodování ministerstva zdravotnictví, takže chápu, že jejich zpracování má nižší prioritu. Ale naprosto zásadní je důvěryhodnost jejich sdělení. V neděli například Rastislav Maďar (vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví, pozn. red.) odpovídal na Twitteru, že změnili algoritmus, podle kterého lidi z této statistiky vyřazují. To je absolutně v pořádku, ale ať zveřejní ten starý i ten nový algoritmus. O to jsem také v pondělí požádal podle zákona o přístupu k informacím. Nejde mi o nic jiného, než ať s námi hrají čistou hru a ať jsou jejich rozhodnutí předvídatelná. Když budeme znát algoritmus, nebudeme vázáni jen na to, co zveřejní pan Dušek, ale můžeme s čísly sami pracovat.

Na druhou stranu to ale není tak důležitá změna, která by mohla ovlivnit rozhodování ministerstva zdravotnictví a hygien o nových opatřeních.

Tohle číslo je důležité nejspíš pouze pro marketing Andreje Babiše, abychom věděli, kolik „vyléčil mrtvých“. Je to směšné, ale říkám to naprosto vážně. Hlavní význam je tedy mediální a to, aby se nemohlo psát, že máme víc nakažených než v první vlně. Pro rozhodování o opatřeních je to ale sekundární nebo terciární údaj. To tvrdí pan Dušek i pan Maďar a v tom já jim věřím.

Zásadní bude ale pro zavádění opatření nově představený „semafor“. Jak hodnotíte tuhle novinku?

Zatím je to ta nejlepší věc, kterou v téhle oblasti ministerstvo zdravotnictví představilo. Je srozumitelné a jasně dané, podle čeho se barvy na semaforu mění a jaké následky taková změna má. Teď už jen zbývá, aby ministerstvo zveřejňovalo data, která se jako podklad pro výpočet semaforu používají, a to pro všechny a bez omezení jako open data.

A myslíte, že všechna tato čísla ministerstvo zdravotnictví zveřejňovat bude?

Musí je zveřejňovat, protože neexistuje žádný důvod, který by tomu bránil. Nelze to zdůvodnit politicky, právně ani odkazem na ochranu soukromí nebo tím, že tak zabráníte panice. Naopak se tím výrazně zvýší důvěryhodnost ministerstva zdravotnictví a ÚZIS po několika měsících, kdy příliš důvěryhodně nevystupovaly.

Máme skutečně právo tyhle informace znát?

Jednoznačně. Když je budeme znát, tak si každý z nás může udělat svou predikci a sám se také podle toho rozhodovat. Například organizátoři různých společenských akcí by tak už týden dopředu viděli, že se situace horší a roste pravděpodobnost, že se budou třeba rušit akce nad sto lidí. Tohle rozhodnutí tak mohou z dostatečným předstihem udělat sami. Ale pokud tohle teď nevědí, dozvědí se o novém opatření ze dne na den, zničehonic, bez varování. Co já po státu chci, je to, aby jeho rozhodnutí byla předvídatelná. To znamená, aby třeba dvě hygieny nemohly na základě stejných dat rozhodnout úplně jinak, což se dneska děje.

Jaký to má pak důsledek?

Vláda s námi nehraje rovnou hru. Buď nám nedává data, nebo rozhoduje ad hoc. A já rozumím tomu, že rozhodovali ad hoc v březnu, dubnu, dejme tomu ještě v květnu. Byla to prostě nová situace. Jasně ale věděli, že se nákaza zase vrátí. Předpokládal bych proto, že si určili kritéria, a možná je mají v hlavě nebo někde na papíru, na základě kterých budou zpřísňovat opatření. To se samozřejmě nedá napsat do jednoduchého vzorečku, ale čekám, že nějaká základní pravidla existují a dají nám k nim zdrojová data, abychom si ten výpočet mohli udělat sami.

Existuje vůbec takový vzoreček?

Podle toho, jak to zvenku vnímám, je to stále jen ad hoc rozhodování, protože při podobných datech rozhodnou pokaždé jinak, dobře je to vidět na různých opatřeních v krajích. Podle mých informací dokonce nemají k tomu vzorečku, který má epidemiologický tým pod vedením pana Maďara, přístup jednotlivé hygieny. Že nemají stejné noty. Přitom by měly naopak fungovat konzistentně a předvídatelně. Podle mě to je ale hodně otázka sebedůvěry vlády a ministerstva zdravotnictví. Bojí se ukázat, jak rozhodují. Možná proto, že by pak musely své kroky skutečně zdůvodnit.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené