Hlavní obsah

Vnitro žaluje firmy, které během pandemie nezaplatily dopravu materiálu z Číny

Foto: David Neff, Seznam Zprávy

Resort Jana Hamáčka žaluje firmy, které nezaplatily státu za převoz zdravotnického materiálu z Číny během pandemie.

Reklama

Ministerstvo vnitra podá celkem tři žaloby, ve kterých chce vymáhat osm milionů korun.

Článek

Ministerstvo vnitra, které řídí Jan Hamáček (ČSSD), podalo žaloby na firmy, jež státu nezaplatily za dopravu zdravotnického materiálu leteckým mostem během první vlny koronaviru. A další žalobu resort ještě chystá. Nákupy ochranných pomůcek v Číně tak budou mít podle iRozhlas.cz po více než roce dohru u soudu. Ministerstvo bude od neplatičů vymáhat celkem osm milionů korun.

„V současné době byly podány dvě žaloby proti společnostem Respilon Group a Inexport,“ uvedl pro server iRozhlas.cz mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Vnitro konkrétně žaluje brněnského výrobce roušek a respirátorů z nanovláken Respilon Group. Firma státu podle Krátošky dluží 487 tisíc korun.

Respilon ale považuje požadavek vnitra od začátku za neoprávněný. „Naše stanovisko je stále stejné. Máme všechny podklady a vykládáme si to tak, že jde pouze o nedostatečnou informovanost na straně druhé,“ reagovala na dotazy iRozhlas.cz ředitelka podniku Jana Zimová.

Podle ní měla být v rámci gentlemanské dohody doprava ochranných pomůcek leteckým mostem zdarma. Respilon podle Zimové na oplátku daroval státu nanoroušky za 1,5 milionu korun. Vnitro ale tvrdí, že to firma nedoložila.

Dalším dlužníkem za dopravu zdravotnického materiálu z Číny je podle vnitra také společnost Inexport. Ministerstvo od ní požaduje 806 tisíc korun. Firma na předžalobní výzvu podle Krátošky vůbec nereagovala. Navíc nemá webové stránky a nelze na ni kromě adresy dohledat ani žádný kontakt.

Na seznamu je také společnost Cedes Logistik. Ta státu podle iRozhlas.cz dluží skoro 6,7 milionu korun. Na ni vnitro žalobu teprve chystá.

Na společnosti, které si z Číny nechaly za státní peníze přivézt roušky a respirátory, v dubnu ve své kontrolní zprávě upozornil Nejvyšší kontrolní úřad. Celkem se podle něj jednalo o náklady ve výši 81 milionů korun.

Reklama

Doporučované