Berle, rozchody, psi i pivo. Jaké momenty hýbaly letošní kampaní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Finišující kampaň do sněmovních voleb byla ostrá a plná překvapivých momentů, jejichž přehled Seznam Zprávy přináší.

Horký předvolební měsíc září odstartoval incident, při kterém byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš na mítinku napaden berlí a musel do nemocnice. Do popředí se tak dostala otázka agresivity ve veřejném prostoru, která se letos přelila i do volebních klání.

Jedním z nejvýraznějších politických zlomů pak bylo spojení tradiční sociální demokracie s radikálně levicovým hnutím Stačilo!, v jehož barvách se o návrat do Sněmovny pokoušejí komunisté vedení Kateřinou Konečnou. Aliance Stačilo! se sociální demokracií přinesla hluboký rozkol uvnitř SOCDEM, kterou opustila řada veřejnosti známých jmen.

Vedle spojenectví ale předvolební dění postihl i rozpad politických a mezilidských vztahů, který se projevil i u jinak pevných dvojic. Výrazný rozchod zažil Andrej Babiš s exprezidentem Milošem Zemanem, který se roky stavěl do role jeho spojence.

Po svém mítinku na Frýdecko-Místecku na začátku září skončil šéf ANO Andrej Babiš v nemocnici poté, co ho jeden z účastníků udeřil berlí do hlavy. Letošní kampaň ale přinesla i jiné vyhrocené okamžiky. S menším incidentem se pár dní před Babišem setkal i premiér Petr Fiala, když mu v Českých Budějovicích plivla žena do tváře. V poklidu nezůstaly ani akce Pirátů. Mladý pirátský dobrovolník měl na pražském mítinku podle popisu policie i Pirátů dostat několik ran do hlavy, útočník později napadl ještě i kolemjdoucího muže.

Agresivita na politické scéně byla v tomto volebním roce cítit ale už několik měsíců před ostrou fází kampaně. V květnu třeba vyústila napjatá atmosféra kolem čerstvě oznámené spolupráce sociálních demokratů s hnutím Stačilo! ve fyzickou potyčku mezi aktivistou Vojtěchem Pšenákem a Romanem Rounem, lídrem Stačilo! v Pardubickém kraji.

Jedním z nejvýraznějších momentů předvolební kampaně byly i námluvy a následná „svatba“ tradiční levicové strany SOCDEM s hnutím Stačilo!, jehož volební lídryní je šéfka komunistů Kateřina Konečná a předsedou bloger Daniel Sterzik alias Vidlák. Předsedkyně sociální demokracie Jana Maláčová s místopředsedou Lubomírem Zaorálkem v zádech tímto krokem prohloubili rozklad nejstarší české politické strany, která se spojenectvím s komunisty přihlásila k referendu o odchodu Česka z NATO a EU nebo ke zrušení Senátu.

Kvůli spolupráci se Stačilo! opustila řady SOCDEM zhruba třetina členů, například i někdejší senátor a ministr Jiří Dienstbier, který snahu o spolupráci se Stačilo! označil za opakování zrady z února 1948. Ve straně skončil také poslední senátor za SOCDEM Petr Vícha.

Spojením se zabýval i Ústavní soud, který řešil stížnost na takzvané „nepřiznané koalice“ Stačilo! a SPD. Oběma uskupením ponechal pětiprocentní klauzuli pro vstup do Sněmovny.

A další spojenectví se utvořilo i kolem opozičního SPD. Poté, co pro hnutí Tomia Okamury dopadly loňské evropské volby nevalně, slíbil předseda Okamura, že se poučí a „zapne turbo“. To se pak přeneseně opravdu stalo, když na začátku jara oznámil spojenectví s ostatními menšími „vlasteneckými“ stranami, Trikolorou, PRO a Svobodnými.

Že se SPD dělí o kandidátku se zmíněnými subjekty, se zdálo být v jistém ohledu výhodné pro všechny aktéry. Svobodní, Trikolora či PRO dostali šanci probojovat se do Poslanecké sněmovny, a zachovat tak smysl svojí existence. Hnutí SPD zase zčásti odpadla konkurence, která díky svým protestním akcím získává od roku 2021 větší pozornost.

Později ale začalo vycházet najevo, že je dohoda výhodná spíš pro SPD a předsedy stran, a to hlavně jako výtah do Sněmovny. Hnutí Jindřicha Rajchla si stěžovalo, že se jejím lidem nedostalo důstojných míst na kandidátkách. Hnutí Tomia Okamury nicméně ani po táhlých jednáních nepřistoupilo na ambiciózní požadavky, které si partneři z PRO kladli, a potvrdilo tak svou dominanci.

Na protest později PRO opustil jeho krajský předseda, někdejší výrazný sociální demokrat Michal Hašek. Ten se záhy vyslovil k volební podpoře konkurenčního subjektu. Stejně jako exprezident Miloš Zeman, jehož byl Hašek poradcem, podpoří Stačilo!.

Když šéf Starostů a ministr vnitra Vít Raušan koncem léta svolával své spojence ze Spolu a od Pirátů na pivo předsedů, na kterém měli společně vyloučit povolební spolupráci s hnutím ANO, vypadalo to jako vzkaz, že současní a bývalí koaliční partneři chtějí směrem k volbám vystupovat jednotně. Záhy však gradující kampaň nasvítila náznaky vzájemné tenze. Sám Rakušan totiž přišel s novou komunikací, která potenciální spojence spíš rozladila.

Ostrou fázi předvolebního boje pojal útočně a sebevědomě se neváhal vymezit nejen vůči ANO, ale také právě ODS a Pirátům. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib navíc Rakušanem svolané pivo odmítl. A mezi ním a Rakušanem pak následovala výměna slovních útoků přes sítě.

Přestože tedy všichni tři shodně opakují, že by po volbách chtěli dohromady usednout ve vládě, deklarovaná jednota nemusí působit kvůli vzájemnému okopávání uvěřitelně.

V závěru kampaně došlo k překvapivému „rozvodu“ Miloše Zemana s Andrejem Babišem. Byť se někdejší prezident dříve opakovaně vyjadřoval jako podporovatel hnutí ANO a dlouhodobě udržoval blízké vztahy s Andrejem Babišem, v září vygradovalo zhoršení jejich vztahů. Poslední kapkou bylo, když Babiš zrušil Zemanovo pozvání na mítink v Ostravě – což Zeman veřejně vnímá jako urážku a nekorektní krok.

V rozhovoru pro Rádio Prostor pak Zeman překvapivě oznámil, že ve volbách hodlá hlasovat pro hnutí Stačilo!, které podle něj coby jediné dokáže „soustředit levicové síly“. Někdejší šéf ČSSD uvedl, že ho po odchodu z funkcí trápil osud sociální demokracie.

Během předvolební kampaně čelil europoslanec a středočeský lídr kandidátky Motoristé sobě Filip Turek několika kauzám, které zaměstnaly policii i jeho stranické kolegy, jimž začaly klesat preference.

Nejvážnější Turkovu kauzu představuje trestní oznámení od bývalé partnerky, která ho obvinila ze znásilnění, psychického i fyzického násilí a vyhrožování. Incidenty měly probíhat před 15 až 20 lety, což znamená, že část případů je již promlčena. Turek všechna obvinění odmítá a tvrdí, že jde o účelovou snahu jej poškodit. V reakci na medializaci případu uvedl, že spolupracuje s policií a plánuje se zapojit do diskuzí o tématech jako je MeToo.

Další kontroverze se týkala jeho chování za volantem. Turek na sociálních sítích zveřejnil fotografii tachometru ukazujícího přes 200 km/h, údajně pořízenou na německé dálnici. Později se však objevily důkazy naznačující, že snímek vznikl v Česku, konkrétně na dálnici D5, kde by taková rychlost byla nezákonná. K tomu se přidalo zjištění, že v té době neměl platnou dálniční známku.

Zajímavý je před volbami pohled na personálie uvnitř hnutí ANO. V srpnu hnutím lehce otřásla kauza dlouholeté poslankyně hnutí Margity Balaštíkové, kterou odhalily Seznam Zprávy. Ukázalo se, že zneužívala svého vlivu při pomstě za rozpad manželství, dokonce chtěla nechat zabít psa exmanželovy nové partnerky. Andrej Babiš ji po tomto zjištění nechal vyškrtnout z kandidátky do voleb.

Nejasnosti pak panují kolem osobností hnutí, které by v případě volebního vítězství ANO mohly zasednout v příští vládě. Přestože ANO už v roce 2022 představilo svoji stínovou vládu, velká část jejích představitelů v možném příštím kabinetu nemá nyní zaručené pozice. Z těch jistých jmenujme kromě Andreje Babiše prvního místopředsedu ANO Karla Havlíčka, který by v situaci, kdy by se Babiš stal předsedou vlády, patrně usedl do čela spojeného resortu průmyslu a místního rozvoje. Pevnou pozici má i Alena Schillerová jako potenciální ministryně financí, Robert Plaga v čele Ministerstva školství či Adam Vojtěch na zdravotnictví. Stínovými ministry školství a zdravotnictví jsou nyní přitom poslanci Jana Berkovcová a Kamal Farhan.

Nejasnosti jsou ale i kolem kandidáta ANO na ministra obrany Lubomíra Metnara, který také sedí ve stínové vládě. Kromě něj se totiž na pozici spekuluje i o jiných jménech, třeba o diplomatovi Jakubovi Landovském. Do rozložení na jednotlivých resortech ale zajisté promluví také požadavky stran, se kterými by ANO v případě výhry mohlo po volbách skládat koalici nebo domlouvat jinou formu podpory.

Předvolební dění má letos ale i překvapivé „účastníky“. Vedle poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové, která si podle nahrávek chtěla objednat zabití psa exmanželovy nové partnerky, se psů týkala ještě jedna kauza, kterou popsaly Seznam Zprávy. A to případ smrti dvou dalmatinů, kteří uhynuli v autě poslance Jiřího Kobzy, jenž nyní kandiduje za Stačilo!.

Psi ale neváhají politici využít i v kampani. Dlouhý by byl třeba výčet psů, které v uplynulých letech ukazoval na svých sítích předseda ANO Andrej Babiš. Hvězdou zvířecí kampaně je ale i fenka Betyna, která se často objevuje vedle Karla Havlíčka.

Začátek roku přinesl překvapení pro voliče TOP 09 i celou vládní koalici Spolu. Předsedkyně topky a Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová totiž oznámila, že po 16 letech skončí v politice. Rozhodla se nekandidovat ve sněmovních volbách, k dispozici dala i funkci předsedkyně TOP 09. Jako hlavní důvod uvedla dlouhodobé zdravotní potíže, které jí zhoršují schopnost zvládat náročné tempo politické kampaně a stres spojený s veřejným působením.

Její odchod vyvolal veřejnou debatu o budoucnosti TOP 09. Někteří mají obavy, že strana postrádá silnou nástupnickou osobnost, která by byla schopna udržet viditelnost partaje mimo koalici Spolu.

Ve vedení strany každopádně Pekarová Adamová zůstává do listopadového sněmu strany, na kterém se bude volit nové vedení.

Konec května přinesl pro vládní ODS otřes, který vyvolal napětí v koalici Spolu a opozici nahrál do karet. Média přinesla zprávu o tom, že Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Pavla Blažka (ODS) přijalo miliardový dar v kryptoměně od Tomáše Jiřikovského, který v roce 2017 skončil ve vězení za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování.

Kauza stála Blažka jeho ministerské křeslo i kandidaturu ve volbách. ODS pak stála kredit v očích voličů i koaličních partnerů, zejména hnutí STAN požadovalo detailní prošetření kauzy.

V čele resortu Blažka vystřídala místopředsedkyně ODS Eva Decroix, která začátkem září uvedla, že při prošetření kauzy nebylo nic zameteno pod koberec, a považuje to za ukončenou záležitost. Podle průzkumů nakonec neměla kauza oproti očekávání výrazný dopad na preference voličů.

Jen dvanáct dní před volbami začalo u Obvodního soudu pro Prahu 9 hlavní líčení v korupční kauze Dozimetr, která před třemi lety otřásla českou politikou a vládním hnutím STAN.

Obvinění z rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP) čelí devět lidí . Hlavními obžalovanými jsou zlínský podnikatel Michal Redl, podnikatel Pavel Kos a bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN). Hrozí jim vysoké tresty vězení.

Dozimetr otřásl hnutím STAN už v roce 2022, kdy kvůli kauze skončil ve funkci nejen Hlubuček, ale také například ministr školství Petr Gazdík (STAN) kvůli kontaktům s Redlem.

Na skalní voliče STAN nicméně podle průzkumu STEM/MARK pro Seznam Zprávy velký vliv Dozimetr nemá, odradit ale může nerozhodnuté.

Bez finálního soudního verdiktu zůstává před volbami i léta sledovaná kauza Čapí hnízdo. V případu dotace na areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic čelí obžalobě šéf hnutí ANO Andrej Babiš a jeho někdejší spolupracovnice, nyní europoslankyně za ANO Jana Nagyová.

Pražský Městský soud je dvakrát nepravomocně osvobodil, oba rozsudky ale zrušil odvolací Vrchní soud v Praze. V posledním rozhodnutí letos v červnu navíc odvolací senát zavázal městský soud k tomu, aby obžalované na základě provedených důkazů uznal vinnými.

Sněmovna by Babiše musela případně znovu zbavit poslanecké imunity. Babiš v předvolební televizní debatě na CNN Prima News řekl, že nepožádá po volbách Sněmovnu o vydání k trestnímu stíhání v kauze, kterou tradičně označil za politický proces.

V předvolební kampani hraje roli i prezident Petr Pavel, který se do rozbouřeného dění v úterý pokusil vnést klid svým projevem. Apeloval v něm na lidi, aby šli volit. Česko pak podle prezidenta potřebuje vládu, která mu zajistí bezpečnost a neponechá jej napospas Rusku.

Prezident, který bude mít po volbách hlavní slovo při jmenování vlády, už ale začal částečně organizovat povolební vyjednávání. Hned v neděli po volbách se hodlá potkat se zástupci všech stran, které se dostanou do Sněmovny. Jako první má dorazit vítěz voleb. Vzhledem k dlouhodobým preferencím se tedy předpokládá, že jako první pojede na Hrad šéf hnutí ANO Andrej Babiš, a to hned v neděli ráno.

Prezident si také, jak už dříve popsaly Seznam Zprávy, nechal udělat posudek na to, zda by měl jmenovat premiérem kandidáta, který je ve střetu zájmů. To se momentálně týká rovněž předsedy ANO Andreje Babiše.

Poslední dny přinesly i dlouho očekávaný televizní duel. Ve středu večer se ve vysílání CNN Prima News utkal premiér a lídr koalice Spolu Petr Fiala a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Bylo to po dlouhé době poprvé, co se střetli v televizní debatě. Duely politiků přitom mohou mít na rozhodování lidí u voleb silný dopad. Jak naznačil exkluzivní průzkum agentury STEM/MARK pro Seznam Zprávy, ovlivnit mohou na 24 procent voličů. Na 40 procent respondentů mají pak podle dat slabý vliv a 36 procent oslovených uvedlo, že na ně nemají žádný účinek.