Česko volí: Češi mají jasno o největších problémech. Politici je neřeší, míní

Bydlení jako nejdůležitější téma označili prvovoliči a úředníci veřejné správy, korupce nejvíce vadí seniorům nad 65 let a podnikatelům, zdravotnictví trápí hlavně rodiny s dětmi a státní zaměstnance. Největším strašákem ale zůstává v Česku drahota. Té přidává největší důležitost v populaci nejsilnější střední třída řadových pracovníků, nevoliči, „swingující“ voliči i logicky příjmově nejslabší domácnosti.

Podle Jana Buriance, sociologa a analytika agentury STEM/MARK, je právě střední třída významnou voličskou skupinou. „Vyčíslili jsme ji na zhruba třetinu voličstva, která s volbami dokáže zamávat,“ řekl redakci s tím, že podle aktuálních odhadů mají u střední třídy zhruba čtyřicetiprocentní šanci vládní strany, šedesát procent inklinuje spíše opozici. „Nyní bude hodně záležet na mobilizaci voličů,“ doplnil sociolog.

S pojmem „drahota“ každopádně tradičně pracují politici obou táborů. Před sněmovními volbami v roce 2021 označil tehdejší opoziční lídr Petr Fiala (ODS) vládnutí kabinetu Andreje Babiše (ANO) za období Babišovy drahoty, současná opozice – ať už ANO, SPD či Stačilo! – zase ráda mluví o Fialově drahotě. Důvod je podle Buriance jasný: peněženka stále vyhrává, rozhodne i letošní volby.

Politici přitom podle Čechů celkovou drahotu, cenu a kvalitu potravin, problematiku bydlení ale i korupci dostatečně neřeší. Větší pozornost naopak věnují zahraniční politice, bezpečnostní situaci či životnímu prostředí a klimatu.

Právě klima je tématem, na němž se štěpí generace. A to i přesto, že žádná cílová skupina ho neuvedla mezi top pětkou nejpalčivějších témat. Každopádně prvovoliči jsou mu více nakloněni než senioři. „Životní prostřední či klima je více téma mladých lidí. Čím starší člověk, tím bere klima jako marginálnější,“ potvrdil Burianec.

Podobné je to i u témat, jako je školství, podmínky pro podnikání, efektivita státu či dopravní infrastruktura. Ta jsou naléhavější spíše pro lidi, kteří jsou na tom socioekonomicky lépe. Stejné je to v případě zahraniční politiky.

Na důležitosti podle sociologa Buriance poslední léta ztrácí i samotné volební programy politických stran či hnutí, které v posledních dnech uskupení zveřejňují. Lidé dnes ale programy příliš nečtou. A politici je proto i zkrátili, nejsou už zdaleka tak obsáhlé jako v minulosti. Částečně je za tím i taktika. Co je na papíře a není pak splněno, může být terčem pozdější kritiky. Jinými slovy nyní vede styl „co oči nevidí, srdce nepálí“.

„Když porovnáme programy stran s rokem 2021 či 2017, tak se obecně více smrskly, zmenšily svůj formát a obsah,“ uvedl sociolog. Už v roce 2017 podle něho programy detailně pročetlo jen deset až patnáct procent potenciálních voličů, nyní to podle jeho odhadů ještě pokleslo.

„Řekněme třeba až o polovinu. Myslím, že většina lidí programy už nečte. Jednak proto, že na to nemá časovou kapacitu, a druhak, že vlastně už ty politiky nějakým způsobem zná nebo se v nich zklamalo,“ dodal. Lidé údajně více sází na svoji emoci z mediálních debat nebo ze základních vizí, které od politiků uslyší v kampani.

Celkově však Češi svým politikům příliš nevěří. Podle 62 procent respondentů na české politické scéně chybí upřímnost/pravdomluvnost a polovina lidí postrádá slušnost. Tentokrát bez mezigeneračního rozdílu.

Například prvovoličům na české politické scéně nadprůměrně hodně chybí vzájemná úcta (53 procent), tu ale postrádá i více než čtyřicet procent seniorů, rodin s dětmi, střední třídy řadových pracovníků či podnikatelů.

Nejzásadnějším předpokladem pro osobnost ideálního politika je podle nadpoloviční většiny (52 procent) české veřejnosti schopnost nést zodpovědnost a řešit problémy. Na dalších místech figuruje například to, že hodně komunikuje a zajímá se o potřeby lidí (38 procent) nebo že nevstupuje do politiky za účelem svého vlastního zbohatnutí (38 procent) – tento požadavek volili nejčastěji senioři nad 65 let (45 procent).