Hlavní obsah

Glosa: Rozpočet by potřeboval politickou krizi. Pokud možno v zimě

Martin Čaban
Komentátor
Foto: Poslanecká sněmovna

Stanjurovým návrhem rozpočtu už se bude zabývat jiná sněmovna. Ilustrační fotografie

Vrazit kudlu do premiérových zad před koncem mandátu je pěkná česká tradice, ale tentokrát by bylo prima, kdyby to šlo někdy na podzim.

Článek

Bohorovné prohlášení ministra financí Zbyňka Stanjury, že zvýšení nákladů státu na obranu a energetiku se projeví zvýšením rozpočtového schodku na příští rok, by nemělo jen tak zapadnout. Ukazuje na mnoho různých problémů.

Jedním z nich je samozřejmě volnoběh, který vláda čtvrt roku před volbami zařadila ve své snaze konsolidovat veřejné finance. Když vláda v květnu roku 2023 představila svůj „ozdravný balíček“, slibovala v roce 2024 deficit veřejných financí ve výši 1,8 procenta HDP, a v roce 2025 1,2 procenta HDP. Kdeže.

Na začátku letošního roku zveřejnilo ministerstvo financí souhrn údajů o letošním rozpočtu a výhledu na pár let dopředu. Na rok 2026 slibuje tento výhled deficit 225 miliard, tedy odhadem 2,5 procenta HDP.

Stanjura však nyní hlásí, že to bude spíš 280 miliard, takže nárůst schodku není „jen“ 40 miliard oproti letošku, ale hlavně 65 miliard proti platnému rozpočtovému výhledu. To se nedá číst jinak než jako rezignace na úspory a zcela automatické překlopení zvýšených nákladů do zvýšení schodku, přesněji řečeno dluhu.

Taky to kromě rezignace na hlavní programovou prioritu může být trochu zlomyslost. Je totiž jisté, že tímto návrhem rozpočtu už se bude zabývat jiná sněmovna a jeho provedení bude ležet na bedrech jiné vlády, než je ta, v níž dnes sedí Stanjura. A je celkem pravděpodobné, že jak ona většina, tak ona vláda bude politicky poskládána dost odlišně. Stanjura jako by rozpočet na příští rok se skokově zvýšeným schodkem odhazoval za hlavu s potměšilým „tak si to užijte“.

Tím se dostáváme k dalšímu velkému systémovému problému českého rozpočtování. Jednou za čtyři roky do něj velmi nešikovně zasáhnou volby. Děje se to od roku 2013, kdy se konaly předčasné sněmovní volby po pádu vlády Petra Nečase – vyšlo to tehdy na konec října. Tedy fakticky do poloviny rozpočtovacího procesu, kdy má „hotovo“ vláda a otěže přebírá sněmovna.

Do té doby se volilo v květnu nebo červnu, takže nově zvolená vláda sice přišla k nějaké přípravě rozpočtu od své předchůdkyně, ale měla alespoň nějaký týden na vlastní kreativitu. V říjnu už jsou pány rozpočtu poslanci, kteří se musejí během závěrečných tří měsíců roku ve trojím čtení vypořádat s vládním návrhem. Ten chodí do sněmovny hájit buď znudění ministři v demisi, anebo noví ministři, kteří ale návrh nesestavovali, ani neschvalovali.

Naposledy, po volbách v říjnu 2021, to skončilo několikaměsíčním rozpočtovým provizoriem. Vzhledem k nesmiřitelnosti, s níž dnešní opozice přistupuje k návrhům dnešní vlády, nás to na začátku příštího roku může klidně čekat znovu. Nedělá to dobrotu.

Řešení to v podstatě nemá. Kromě jediného - poctivé a dobře načasované vládní krize, která přejde v krizi ústavní a předčasné volby zase někdy na jaře.

Proto je třeba vyzvat všechny rozpočtově odpovědné strany budoucí vládní koalice, aby se trochu snažily. Bitcoinová aféra byl slušný pokus a Pavla Blažka je třeba za to ocenit. Ale načasování nestálo za nic. Když aféra vypukne až někdy v květnu, nedá se už s termínem voleb nic kloudného udělat. Když je to navíc přímo ve volebním roce, je jasné, že to prostě strany nějak doklepou.

Rozpočtově odpovědná vládní krize musí přijít dejme tomu na podzim nebo začátkem zimy. Samozřejmě to nemusí být hned letos nebo příští rok. Ať si nová garnitura klidně nějaký rok zavládne.

Optimálním by se jevil podzim 2027. Podle toho, jak závažná kauza to bude a jak moc dlouho bude potřeba mudrovat nad tím, jestli to stojí za pád vlády. Když to bude něco dostatečně nehorázného, stačí možná i prosinec.

Když pak připočítáme nějaký čas na to užít si ústavní krizi, marný pokus o rekonstrukci vlády, rozpuštění sněmovny – a prezident může vyhlásit předčasné volby v únoru zase na nějaký pěkný květnový termín. Nebo se to celé může trochu uspíšit a klidně můžeme volit v dubnu - z hlediska rozpočtového procesu jen dobře.

Vzhledem k tomu, jaký pytel blech by se podle aktuálních průzkumů voličských nálad mohl v příští sněmovně usadit, není naděje úplně malá. Proto apelujme na budoucí vládní koaliční partnery či tiché podporovatele menšinové vlády či kohokoli, kdo by s tím mohl mít něco do činění: Vrazit kudlu do premiérových zad před koncem mandátu je pěkná česká tradice, ale tentokrát pokud možno na podzim. Státní rozpočet a všichni budoucí ministři financí vám poděkují.

Doporučované