Článek
Schodek rozpočtu na rok 2026 dosáhne 280 miliard korun, prozradil ministr financí Zbyněk Stanjura v ČT. Tím už před publikací přesnějších rozpočtových dat deklaroval, že na poslední chvíli ruší hlavní cíl, se kterým vláda Petra Fialy nastoupila do svého úřadu.
„Chceme stát, který nežije na dluh,“ zní úvodní slib z vládního programového prohlášení. Dosud se ho dařilo aspoň částečně naplňovat. V roce 2021 byl deficit státního rozpočtu 420 miliard korun, loni ještě 270 miliard, letos se má stát zadlužit částkou o 30 miliard nižší. Jenže napřesrok na tom budou státní finance zase hůř. Kdo věřil ministrovi a celé vládě, že se vydala cestou rozpočtové konsolidace, ten musí být hluboce zklamán.
Sotva může uspokojit vysvětlení, že za všechno mohou nové, samozřejmě nezbytné výdaje, se kterými se dříve nepočítalo. Ministr s doplněním experta Národní rozpočtové rady uvedl, že cca 50 miliard bude potřeba na dvě nové položky. Především výdaje na obranu přesáhnou o 0,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) dosud plánovanou dvouprocentní hranici a zároveň stát pokryje první část půjčky na dostavbu elektrárny v Dukovanech. Atomovou katedrálu totiž nechce financovat žádná banka.
V obou případech jde o podporu rozumných či nezbytných projektů, se kterými by zřejmě souhlasila větší část tuzemské populace. Ovšem vláda by měla popsat, jak zvýšení výdajů vyrovná v nejbližší době zvýšením příjmů. Ministrovo vysvětlení, podle kterého nové dluhy do svých statistik nezapočte Evropská komise a nebude tedy po Češích žádat nápravu, je jenom přiznáním, že žádné nové příjmy k dispozici nebudou.
Teoreticky by bylo možné snížit ostatní výdaje přebujelého státu. Vláda slibovala, že přinejmenším zastaví rozšiřování vládních institucí a přestane přijímat stále nové a nové státní zaměstnance. Reforma sociálního systému, která se rozjede v říjnu, má za účel snížit podpory především v položce příspěvek na bydlení. Zmenšit se měly dotace firmám. Ovšem i bez mimořádných výdajů na armádu a půjčku stavitelům Dukovan by deficit zůstal na 230 miliardách korun, tedy zhruba na letošní úrovni. Sečteno a podtrženo, na zbraně a elektrárnu si stát opravdu jenom půjčí.
Po otevření rozpočtového stavidla by bylo slušné veřejnosti představit odhad, o kolik vyrostou dluhy českého státu v nejbližších letech. Když vláda Friedricha Merze v sousedním Německu publikovala plán vyšších dotací na obranu a investice do infrastruktury, doplnila ho výpočtem, že za pět let si stát bude muset půjčit 350 miliard eur a že se do toho ještě nepočítají další půjčky ve výši 500 miliard na běžnou státní agendu.
Merz to před daňovými poplatníky netajil, i když musel počítat s ostrou kritikou. Experti upozornili, že tím stát překročí svou obvyklou úroveň dluhu, která činí 60 procent HDP. Podle institutu IfW dosáhne zadlužení 75 až 81 procent HDP už v roce 2029, a pokud nezačne šetřit některá z následujících vlád, dostane se Německo už v roce 2040 na 90 až 118 procent (podle toho, jak rychle poroste ekonomika). Jinými slovy, když spolková vláda odbrzdí rozpočet, nezačne škrtat v sociálních výdajích a nespustí reformní politiku založenou především na odbourání byrokracie, dostanou se německé dluhy za 15 let na úroveň problémových zemí eurozóny typu Itálie, Belgie a Francie.
Také vláda Petra Fialy prostřednictvím ministra Stanjury fakticky oznámila, že spustí novou spirálu zadlužování. Stejně jako němečtí kolegové ani Fialovi ministři neřekli, jaké úspory a reformy poslouží coby nutná protiváha nových výdajů. Ovšem na rozdíl od Němců si nechali pro sebe také údaje o tom, o kolik tuzemské dluhy vyrostou. Pokud běžné náklady státu v příštích pěti letech nezvýší státní dluh o víc než 200 miliard korun ročně, pokud výdaje na obranu vyrostou do roku 2030 na ohlášená tři procenta HDP a pokud dotace na stavbu Dukovan budou i v příštích letech kopírovat částku plánovanou na rok 2026, vyroste státní dluh do roku 2030 o 1,3 až 1,4 bilionu, tedy k hranici pěti bilionů.
Jen tímto odbrzděním se český státní dluh dostane zřetelně nad dosud nevídaných 50 procent HDP a další nárůst – podobně jako v Německu – se dostaví, pokud se některá z příštích vlád nepustí do úspor. V každém případě se Česko těchto dluhů nikdy nezbaví. Přinejmenším v uplynulých 30 letech jsme pokles zadlužení nezažili.
Pro českou ekonomiku tím vznikne dlouhodobá nevýhoda. Už letos musí stát vybrat od firem a domácností 100 miliard korun, aby mohl splácet úroky. Úrokové sazby obvykle rostou společně s výší dluhu, proto se při ohlášeném zvýšení dluhů může stát, že za pět let budeme platit dvojnásobek.
