Trump zvažuje nákup dalšího území, tentokrát britského

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že obejde britskou vládu a nabídne africkému ostrovnímu státu Mauricius odkup Čagoských ostrovů v Indickém oceánu. Informuje o tom britský deník Telegraph s odkazem na své nejmenované zdroje.

Trump v minulosti opakovaně ostře kritizoval Velkou Británii, že se hodlá vzdát suverenity nad ostrovy, které jsou zatím stále pod kontrolou Londýna. Nákup je podle listu jednou ze zvažovaných variant. Přestože nejde o hlavní scénář, Trump ho údajně už projednal s ministrem financí Scottem Bessentem.

Předání ostrovů známých oficiálně také jako Britské indickooceánské území Mauriciu Američanům vadí i kvůli vazbám země na Čínu a další americké rivaly. Obávají se například špionáže.

O ceně se zatím podle Telegraphu nejednalo. Původní britský plán ale počítal s tím, že Londýn ostrovy předá a pak si na 99 let pronajme tamní klíčovou vojenskou základnu za zhruba 35 miliard liber (asi 980 miliard korun). Trump už v minulosti usiloval o koupi Grónska, dánského autonomního území.

Spojeným státům jde hlavně o atol Diego García, největší a nejjižnější z Čagoských ostrovů, kde je zmíněná vojenská základna. Zbylých asi šedesát ostrovů zdaleka nedosahuje takové důležitosti.

Pro Washington má základna zásadní strategický význam. Z ostrova dokážou USA monitorovat klíčové námořní trasy, kterými proudí víc než třetina světového obchodu a dvě třetiny dodávek ropy. Spojené státy jsou díky základně akceschopné v rozlehlé oblasti Indického oceánu, kde žijí téměř tři miliardy lidí.

Základna Diego García je stěžejní pro americké operace na Blízkém východě. USA ji využívaly po teroristických útocích z 11. září 2001 při válkách v Iráku i Afghánistánu, ale sloužila například i při loňských operacích proti jemenským rebelům Húthíům a Íránu.

Klíčovou výhodou základny je, že Spojeným státům umožňuje operovat v rozsáhlé oblasti, ale vojenské kapacity amerických nepřátel v regionu na jejich pozice na atolu Diego García nedosáhnou.

„Tato letecká základna… je super tajná, jsou tam super citlivá zařízení, která jsou velmi důležitá pro to, co dokáže Británie ve světě dělat,“ řekl pro list Telegraph bývalý poradce někdejšího ministra zahraničí Ben Judah. Podle něj nedokáže Británie atol jakkoli nahradit.

„Role Spojeného království na ostrově je primárně správní, množství vojenských aktivit provádí USA. Od roku 2010 teritorium navštívilo jen pět plavidel Královského námořnictva,“ napsali loni analytici think tanku Mezinárodní institut pro strategická studia.

I podle novinářky BBC Alice Cuddyové, která před časem měla unikátní možnost se na místo podívat, se na ostrovech platí dolarem, ne librou, jezdí se tam na pravé straně silnice a servíruje se hlavně americké jídlo.

Dohoda mezi Británií a Mauriciem počítá s předáním suverenity nad všemi Čagoskými ostrovy státu Mauricius, ale atol Diego García by si měla dalších 99 let pronajímat Velká Británie s možností si nájem prodloužit o dalších 40 let. Londýn by měl plnou odpovědnost za obranu a bezpečnost atolu.

Mauricius by mohl volně nakládat s dalšími ostrovy, které jsou nyní neobydlené, například tam přesunout původní obyvatele souostroví. Británie by výměnou Mauriciu každoročně platila příspěvek do fondu na rozvoj Čagosanů.

Británie by ztrátou suverenity mohla přijít o členství v různých regionálních organizacích, kde už by zasedala jen jako pozorovatel, a ztratila by tak vliv na rozhodování o bezpečnostních otázkách v oblasti Indického oceánu.

Dohodu loni podepsali premiéři Británie a Mauricia, ale zatím není ratifikovaná a není jasné, kdy má reálně k předání suverenity dojít. Plán se nedaří britské vládě zcela prosadit ani na domácí půdě.

Obává se, že by o ně v případném mezinárodním sporu stejně přišla, jak dal loni najevo premiér Keir Starmer. A pokud by verdikt nerespektovala, ztratila by zase právní oporu pro případný pokus zabránit dalším mocnostem, například Číně, vybudovat si základnu na jiném atolu.

Čagoské ostrovy pod britskou správou původně spadaly pod Mauricius, ale během jednání o nezávislosti Mauricia je Britové oddělili. Vláda afrického státu tvrdí, že to Londýn udělal protiprávně a donutil ji k souhlasu výhrůžkami. Soud OSN jí v roce 2019 v poradním stanovisku dal za pravdu.

Britové kvůli zbudování vojenské základny nuceně a často násilně vysídlili tisíce původních obyvatel Čagoských ostrovů. Ti pak desítky let vedli soudní spory o reparace a právo na návrat. Argumentují zachováním své důstojnosti, kulturního a historického dědictví.